V Madridu, kde je čeká zápas se Studenty, tak zní totiž překlad názvu týmu Jiřího Welsche Estudiantes, vládne stejně mlhavé počasí jako bylo včera u nás v nížinách. Dokonce i odlet letadla byl o více než dvě hodiny opožděn. Na vině bylo uzavření letiště v Madridu právě kvůli silné mlze. Naše basketbalisty to však už ani nerozhodilo. Jen dvouhodinové zpoždění by při „výletu“ do Širokého Brijegu určitě brali všemi deseti. Dokonce dorazila všechna zavazadla, takže z pozice cestování by to bylo zatím skoro bez výhrad. „Při přímých letech se zavazadla zpravidla neztratí,“ informoval z Madridu Rudolf Šimeček.

Na večerním tréninku se hráči seznámili s halou. Palacio Vistalegre je obří hala pro patnáct tisíc fanoušků. „Očekává se návštěva kolem dvou tisíc diváků, to bude slabota,“ řekl s trochou zklamání Šimeček. Městská hala slouží v létě jiným účelům, než jsou míčové hry. Přemění se totiž na koridu. „Asi to tak bude, protože hala neztratila svůj odér ani teď v zimě,“ přitakal Rudolf Šimeček.

Zdravotně jsou všichni hráči, kteří odjeli, v pořádku. Připraven nastoupit je i Radek Nečas, je však otázkou, kolik prostoru mu trenér dá. „Šutys je po nemoci oslabený. Uvidíme, jak to udýchá,“ vyslovil určité obavy Šimeček. Kdyby Radek nemohl hrát ani na chvíli, nebyla by to pro trenéra Ginzburga dobrá zpráva, protože se musí obejít bez Michala Křemena, který podobně jako Šutys před týdnem bojuje doma s virózou.

Tým je ubytovaný v hotelu, který leží na poměrně frekventované ulici, ale přesto je tam klid. „Máme pokoje orientované na druhou stranu než je ulice. Navíc v hotelu, který má nějakých šest pater jsme v podstatě sami,“ doplnil Rudolf Šimeček. Jediné, co je malinkou komplikací, je vzdálenost hotelu od haly. V oficiální zprávě se psalo, že vzdálenost je asi osm kilometrů. „Možná vzdušnou čárou,“ podivil se generální manažer Rudolf Šimeček, protože cesta trvala autobusu půl hodiny a to ještě podle slov vedení klubu nebyl provoz nijak silný. 

Hráči po příletu absolvovali obvyklý program. V podvečer pobyli v hale více než hodinu a půl a za tu dobu se nejprve po cestě důkladně rozcvičili, potom pilovali naše a soupeřovy signály a na konci byla část tréninku věnována střelbě. Po tréninku byli hráči natolik unavení, že hned po večeři šli na kutě. Projevuje se nějak na hráčích nervozita? „Ne, je to už pro ně rutina, nikoho nervozita nepostihuje,“ potvrdil Šimeček.