Mistrovství Evropy 1985 v Německu se zapsalo stříbrným písmem do historie československého basketbalu. Byla to dvanáctá a zatím poslední medaile, kterou český nebo československý tým  na ME získal. První medaili a to bronzovou získal čs.tým v roce 1935 na historicky prvním mistrovství Evropy. V roce 1946 jsme byli zlatí a od té doby jsme získali 6 stříbrných medailí (1947, 51, 55, 59, 67, 85) a 4 bronzové (1957, 69, 77, 81).
V Německu, kde se uskutečnilo 24.mistrovství Evropy, byl poprvé použit systém, kterým se hraje doposud. Za dvou šestičlenných skupin postupují do dalších bojů 4 nejlepší týmy. Naše skupina se hrála v Leverkusenu. Cílem družstva bylo skončit do 7.místa a tím si vybojovat právo účasti na dalším mistrovství Evropy v Řecku. To znamenalo umístit se ve skupině mezi první čtyřkou. Náš tým měl zkušenosti a předpoklady, aby se mu to povedlo. Skupina se však trochu zauzlovala. Prohra s Bulharskem se nám málem stala osudnou. Díky shodě okolností jsme se umístili na 4.místě a do závěrečných bojů postoupili. Čtvrtfinále skončilo obrovským překvapením. Porazili jsme evropský basketbalový gigant Jugoslávii, v semifinále Španělsko a až ve finále jsme podlehli Sovětskému svazu. A tak jak napsala trochu zkresleně tisková agentura DPA „velký úspěch starých pánů od Vltavy vedenými malým velkým mlčenlivým mužem,“ byla na světě.

Charakteristika jednotlivých hráčů od trenéra Petery

Jaroslav SKÁLA -  31 let, nejvyšší hráč základní pětky. Pivot se vším, co k této pozici patří, ale hlavní byla jeho hra a přínos pro tým. Byl velmi dobrý do kombinace s koncovými hráči, oporou v obraně, především zónové, velmi dobře blokoval, doskakoval, dával důležité body - proti Jugoslávii 19 a proti Španělsku 18 bodů!

Stanislav KROPILÁK - 30 let, klíčový hráč a kapitán mužstva. Sice trochu subtilní, ale velice kreativní, ohromně pohyblivý, skvělý ve hře jeden na jednoho s překvapivými způsoby zakončení, výborný střelec i obránce. S míčem byl doslova kouzelník, soupeř nikdy nevěděl, co od něj čekat. Proti Jugoslávii 22, se Španělskem 15 bodů. Miláček publika kdekoliv na světě. Za jiného režimu by byl patrně velkou hvězdou v evropských velkoklubech i v NBA.

Peter RAJNIAK -  32 let. Křídlo, střelec par excelence, především z dlouhé vzdálenosti. Svými "trojkami" deptal soupeře a byl hlavním strůjcem naší výhry proti Španělům - jeho 31 bodů pomohlo obrátit vývoj zápasu a byl autorem i vítězné "trojky" v posledních sekundách, Jugoslávcům nasázel 23 body.

Kamil BRABENEC - 34 let. Na basketbal měl talent od Boha, ale také na sobě tvrdě pracoval. Výborně se prosazoval ve hře jeden na jednoho i v rychlém protiútoku, těžil z kombinací s pivoty a křídly, jeden z nejlepších střelců té doby na světě. Jeho rychlá střelba po fintě z výskoku byla těžko bránitelná. Galakoncert předvedl proti Jugoslávii, kdy nejen skvěle střílel (32 bodů), ale hlavně ubránil elitního hráče Evropy a střelce, legendárního Dražena Petroviče.

Vlastimil HAVLÍK - 28 let. Dirigent týmu se skvělou reakcí rukou, předvídavostí a rychlými nohami, čímž ztrpčoval život soupeřům především v obraně, kde pravidelně získával řadu míčů. Velmi dobrý střelec (proti Španělům druhý nejlepší s 23 body), především z trojkové vzdálenosti, technicky velmi vyspělý, mj. měl výbornou přihrávku a smysl pro kombinaci.

Střídající hráči:
Oto MATICKÝ - v pozici tehdy zvané "post" (dnes "4") ze všech nejvíce vytěžovaný, byl velmi užitečný po všech stránkách, především v území trestného hodu. Dobře kondičně vybavený, vyvážený útok i obrana, výborné doskakování, typický týmový hráč. Tehdy výborná perspektiva.

Jiří OKÁČ - nejvyšší muž v reprezentaci. Na začátku své kariéry byl pro družstvo cenný hlavně v obraně díky citu pro blokování a doskakování, své si odvedl i v útoku.

Leoš KREJČÍ - benjamínek v týmu toho mnoho nenahrál, ale ve chvílích, kdy byl na hřišti splnil očekávání.

Igor VRANIAK - nováček v celku ČSSR, sehrál významnou roli v klíčovém duelu s Izraelem (výhra 93:92), v němž velmi dobře bránil skvělého střelce Evropy Dorona Jamchyho.

Zdeněk BOHM - na hřišti (i mimo) vždy elegantní, dobrý střelec, jako náhrada za Brabence moc šancí se prosadit neměl, ale své si splnil.

Juraj ŽUFFA - velmi šikovný a kreativní hráč se ale na ME 85 na hřiště mnoho nedostal.

Vladimír VYORAL - užitečný v obraně, dobrý doskakovač, včelička v práci pro tým, zaskakoval vždy jen na pár minut.

Pokračujte dále:

rozhovor s trenérem Pavlem Peterou najdete zde

rozhovory s Stano Kropilákem, Kamilem Brabencem a Jiřím Okáčem zde