Před minulou sezonou se zvýšil počet účastníků i systém základního kola, které se po pěti letech hrálo se šesti týmy. Sice Nymburk v obou letech postoupil, v obou případech měl na mále. „Nevím, jak je to možné, ale rozšířením soutěže, se pro nás soutěž ztížila. Vloni i letos jsme bojovali do poslední minuty, letos do poslední vteřiny a stálo to hodně sil,“ kroutil hlavou letošní kapitán Jiří Welsch. Přesto oba postupy nebyly stejné, i když Lvi postupovali vždy ze třetího místa. Zatímco vloni to bylo poslední postupové místo a byl na něj potřeba poměr vítězství a porážek 6/4, letos postupovaly čtyři týmy a stačil poměr 5/5. Rozdíl byl i v tom, že Nymburk měl letos postup ve vlastních rukách. „V obou posledních sezonách jsme postoupili vítězstvím v posledním zápase, ale vloni jsme ještě museli čekat na výsledek zápasu Le Mans – Oostende,“ zavzpomínal Jiří Welsch.

 

Letošních pět vítězství nerozdělil Nymburk rovnoměrně na pět soupeřů. Dvakrát dokázal porazit španělskou Sevillu a to rozhodlo, že bude při stejném poměru vítězství a porážek i lepším celkovým skóre Španělů před Sevillou. Nymburk dokázal porazit oba dva v konečném pořadí lepší týmy Virtus a Nancy, jednou i Oldenburg, ale ani jednou se to nepovedlo s Charleroi. „Nějak na Charleroi nesedí. Klíčem byla domácí prohra. Do toho zápasu jsme přišli ve špatném momentu, kdy jsme měli za sebou nepříjemnou sérii venkovních zápasů. Kromě tlaku na vítězství pro zajištění postupu na nás dolehla celková únava. Cestujeme ze západu na východ a někde se to projevit musí,“ vysvětloval Jiří Welsch.

Největší souboj se odehrál asi proti Virtu Řím. V prvním domácím zápase viděla Tipsport Aréna trojí prodloužení s vydřeným vítězstvím domácích 89:87. Podle výsledku se ani nechce věřit, že se hrálo o 15 minut déle. Jenže ani v jedné čtvrtině nedal žádný tým nad dvacet bodů. Také v zápase na palubovce Říma se Nymburk držel více než vyrovnaně a dvě minuty před koncem byl stav 71:72. „I když byl Virtus vítězem skupiny, nám paradoxně seděl skoro nejvíce svou hrou. Hráli jsme proti min dobře jak doma tak venku,“ doplnil Jiří Welsch.

Jak překvapilo pořadí jednotlivých týmů v konečné tabulce základní skupiny Jirku Welsche? „Ani nepřekvapilo, i když jsem nečekal, že Virtus bude vítěz skupiny. Italský tým byl pro mě neznámý, ale byli asi nejstabilnějším týmem naší skupiny. Trochu více jsem čekal od německého týmu z Oldenburgu.“

Jiří Welsch byl jediným hráčem Nymburka, který nastoupil ve všech deseti zápasech v základní sestavě. Průměrně strávil na palubovce 31:35 minut, což bylo o 1:11 méně než Tre Simmons. „Tolik minut na hřišti jsem nečekal, ale vyplynulo to z aktuálního zdravotního stavu. Po zranění Dariuse se naše rotace na perimetru zúžila a bylo potřeba přebrat jeho úkoly ve hře. To mi přihrálo větší čas na pozici středního rozehrávače,“ vysvětlil nymburský kapitán. Jirka nastřílel 94 bodů, což mu přineslo 4.místo v pořadí střelců týmu. Lepší byl podle očekávání Tre Simmons (128), Darius Washington (109 – ale jen 6 zápasů!) a Petr Benda (95).

Teď Nymburk čeká čtyřčlenná skupina LAST 32, kde do dalšího už vyřazovacího kola postupují nejlepší dva týmy. Z eurocupových soupeřů přihrál Lvům formát soutěže francouzský Štrasburk, ruský Zenit Petrohrad a z euroligových odpadlíků UNICS Kazaň. „Štrasburk hrál euroligovou kvalifikaci, vede je trenér národního týmu Francie Vincent Collet. Petrohrad známe z VTB ligy. Na jeho palubovce jsme těsně prohráli, ale Petrohrad se od té doby zlepšil,“ glosuje první dva soupeře Jiří Welsch. Až do posledního kola euroligové základní skupiny nebylo jasné, zda bude soupeřem UNICS Kazaň nebo Nižnij Novgorod. Který z nich by byl pro Jirku Welsche lepší soupeř? „Ani jeden. Kazaň nebo Novgorod jsou dvě špatné cesty a dva silní soupeři. Mezi nimi si nevybereme,“ pokrčil rameny Jirka. Vítězství Novgorodu v rozhodujícím zápas právě nad UNICSem rozhodlo, že soupeřem bude tým z Tatarstanu a nymburské basketbalisty tak čeká ještě o hodinu a půl delší let do Kazaně.