22 = ČÍSLO, KTERÉ NETĚŠÍ
Zápas v Sassari měl dvě poloviny. Což o to, každý zápas má dvě poloviny, ale v tomto případě to byly dvě naprosto odlišné dvacetiminutovky. V prvním poločase jsme měli více ze hry, dokázali jsme se prosadit z dlouhé i kratší vzdálenosti. Domácí nás ale stále drželi v napětí a šestibodový náskok sice nic nesliboval, ale naznačoval, že bychom mohli udržet alespoň přijatelný rozdíl.
První čtvrtina byla opatrná, ani jeden tým nepustil svého soupeře do více než tříbodového vedení. V prvním poločase výborně zahráli střídající Simpson a Lawrence. Prvně jmenovaný dokázal do koše dopravit výborné přihrávky svého rozehrávače.
Zpočátku domácí Dinamo hodně pálilo z dálky, na konci první čtvrtiny byly počty vystřelených trojek vyrovnané. V počtu proměněných byli lepší domácí. Naše trojky však byly zajímavější. Tu první dal Jirka Welsch, což přeci jen není jeho parketa. Ta druhá byla ještě nečekanější. Nikoliv svým autorem, protože Vojta Hruban je dobrý střelec z dálky, ale místem a časem odkud byla vyslána. Po obranném doskoku Meiera zbývaly do konce čtvrtiny asi čtyři sekundy. Přihrávka směřovala na Vojtu u pravé postranní čáry. Obránce se snažil vytlačit Vojtu mimo hřiště. Skoro se to povedlo. Jenže Vojta v prostorové i časové tísni vyslal ještě před půlkou vysoký oblouček. Míč nad hlavami hráčů nakonec doplachtil až do koše, jehož deska už byla orámována červeným světlem konce hracího období. Radost na lavičce byla velká.
Na začátku druhé čtvrtiny jsme odskočili na rozdíl šesti bodů. Poprvé po povedené akci alley-oop dvojice v prvním poločase nejlepší: Lawrence – Simpson. Radost na naší straně byla velká, utkání konečně nabralo ten správný kurz. Jenže pivot domácích Lawal se proměnil na buldozer a pěkně po pivotmansku se dvakrát natlačil ke koši a skóroval. Pak ukázal i dobrý výskok a s Laceym předvedli ukázkový alley-oop zase oni. Bylo vyrovnáno36:36. Za chvíli si svého obránce jako zub s paradentozou vyviklal Geno a trojkou upravil na 36:41. Bohužel domácí Bell opáčil po dobré akci stejnou mincí a poslední útok byl znovu ve znamení buzzer beatru. Rok Stipčević přidal trojku z kratší vzdálenosti než Vojta, ale zase o desku.
Přišel druhý poločas. Na první pohled nic nového, oba týmy ve stejných dresech, naše základní pětka se oproti zahajovací změnila. Byl v ní Simpson, kterému se první poločas vydařil, chyběl druhý lídr první poloviny Lawrence. Jen ale časoměřiči pustili čas, bílý tým byl podstatně agresivnější. Tvrdé clony možná někdy zaváněly útočným faulem, ale píšťalka zůstala němá a domácí nás svou urputností vyvedli totálně z konceptu. Neuplynulo ani 90 sekund a už jsme měli v koši 8 bodů. Horší bylo, že nástup domácích nezastavil ani oddechový čas už v polovině 22.minuty. Naopak Dinamo postavilo kolem svého koše skleněnou desku, od které se odrážely i dobře volené střely. Zahuštěný prostor pod košem nás udržoval na distanc, z dálky jsme se netrefovali. Viditelně se nervozita domácích vytratila a jako těžká deka pokryla v podstatě všechny naše hráče. Domácí vycítili šanci a do rozpáleného kotle své mašiny přihazovali jednu lopatu kvalitního černého uhlí za druhou. Náš střelecký zmar dokumentujme třeba na akci, kdy jsme třikrát v útoku doskočili míč, rozehráli a trojku z dobré pozice jsme ani jednou nedali. Minutu a půl před koncem jsme prohrávali 48:69 a už jsme se museli na palubovce obejít bez Tony Meiera, který po doskoku šlápl na nohu Lydekovi a podvrtl si kotník. Úplně na konci jsme vykřesali jiskřičku naděje po trojkách Welsche a Sant-Roose (69:54).
Poslední čtvrtinu začal faulem Sant-Roos, když v posledních desetinách sekundy limitu na postupný útok fauloval při střelbě Laceyho. Smutné oči Howieho na výroku rozhodčího nic nezměnily. Domácí pokračovali ve hře, která jim přinesla ovoce ve třetí čtvrtině. Míč létal dovnitř vymezeného území a ven, nebo obíhal rychle po perimetru, až byla naše rotace pomalejší než pohyb míče. Dinamo hrálo i dobře takticky, nikam nespěchalo, protože čas utíkal nám daleko rychleji. Na dvaceti bodech rozdílu se skóre drželo po celých 10 minut poslední čtvrtiny. Když jsme se jen trochu nadechli, hned jsme byli přidušeni nějakou trojkou nebo košem s faulem. Jakákoliv snaha byla marná.
Body: Stipčević 20, Lacey 18, Bell 16, Lawal 11, Lydeka a Savanović 9, D’ercole, Sacchetti a Carter 3, Devecchi 2 – Sant-Roos 15, Allen 14, Simpson 13, Welsch 12, Lawrence 9, Hruban 5, Benda a Meier 2, střelba za 2 body: 38/21:51/21, trojky: 26/13:24/8, TH: 17/13:6/6, fauly: 15:19, doskoky: 36:41, ztráty: 6:10, zisky: 5:4, bloky: 2:4, čtvrtiny: 20:23, 22:18, 29:13, 23:18
Teď nás čeká odveta a postupová matematika říká: pokud porazíme Dinamo v úterý 21.února doma o více než 22 bodů, postupujeme. Pokud ne, bude se radovat náš soupeř. Dvacet dva bodů je hodně, nicméně utkání v Sassari ukázalo, že to není nemožné. Věřte, že hráči udělají pro prodloužení života v Champons League všechno, co bude v jejich silách. My zase věříme, že teď se ukáže tvář pravého fanouška našeho týmu. Naši hráči potřebují dostat psychiku nahoru, protože dole už jsou.
Kalendář
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 |