Především větší touha po vítězství a pevné nervy nás posunuly k cennému vítězství nad týmem Radnički Kragujevac. Bez Radka Nečase jsme zpočátku hořeli na doskoku (po první čtvrtině 6:13, v poločase 18:26) a už během prvních deseti minut jsme nabrali desetibodovou ztrátu. Největší neplechu měl na svědomí mohutný chasník Vukosavljević, se kterým si naše obrana nedokázala účinně poradit. Po deseti minutách, kdy byl tento hřmotný pivot na palubovce, měl na svém kontě přesnou polovinu bodů svého týmů – 13 a o „půl“ doskoku více než polovinu z třinácti celého týmu.   Když trenér hostů Nikolič stáhl Vukosavljeviće ve druhé čtvrtině z palubovky, dýchalo se nám lépe, vyrovnal se i počet doskoků. Rozdíl ve skóre jsme dotahovali a v 16.minutě jsme dokonce srovnali na 30:30 a v 18.minutě jsme dokonce o dva body vedli. Ovšem poslední dvě minuty nám hrubě nevyšly. Hosté především zásluhou Markoviće vyhráli poločas o devět bodů.

Klíčová byla třetí čtvrtina. Hosté už vedli ve 23.minutě o 11 bodů a v ten okamžik zavelel Michal Křemen k mohutné ofenzívě. Jako z ruské Kaťuše padal do kragujevackého koše bod za bodem až jsme se dostali do vedení o 4 body. Vzhledem k tomu, že jsme v té době vytvořili kolem našeho koše silové pole, které vracelo všechny střelecké pokusy hostů do hřiště, uhráli jsme šňůru 15:0. Do konce třetí čtvrtiny jsme sice o náskok přišli, ale důležité bylo, že jsme byli zase v zápase. Čtvrtá čtvrtina byla jako na houpačce, nejvyšší rozdíl ve skóre byl pět bodů, ale v poslední vteřině bylo srovnáno.

Rozhodovalo se v prodloužení, do kterého jsme nevstoupili dobře. Náš útok hosté ubránili a na druhé straně proměnili trojku. Sice jsme prohrávali o čtyři body, ale nakonec jsme i díky precizním šestkám zvítězili 97:94. 

Doplněn byl podrobný komentář (link), názory po utkání, fotografie i dvě videa ve videogalerii. Podívejte se.