Lehce po obědě přijel, jako vždy s úsměvem, AJ (Abrams). "Už se těším na novou sezonu. Bude těžká, ale cítím, že bude nejméně stejně úspěšná jako vloni," zašvitořil AJ, usedl do auta a ujížděl zalehnout do postele. 

Po čtvrté hodině dorazil i "ztracený syn" Mike Taylor. Dominovaly na něm velká bílá sluchátka a ospalé oči. "Jsem na cestě už od pátku," potvrdil, co bylo čitelné z výrazu jeho tváře. I přes únavu odpověděl na pár otázek. 

Pokaždé když vstanu, děkuji Bohu, že mohu hrát basketbal a že v něm mohu pokračovat ještě další sezonu. Žádné konkrétní cíle jsem si nestanovoval, ale v každé chvíli chci dát týmu všechno a hrát na sto procent.

Hrál jsi Adriatickou ligu. Považuješ VTB ligu jako velkou výzvu?

Neměl jsem možnost sledovat dopodrobna VTB ligu, ale vím, že je hodně silná a s tím počítám. Tato soutěž bude pro ně velkou motivací.

Je to tvoje první pobyt v České republice?

Kdy pominu zápas v Adriatické lize, který jsem proti Nymburku odehrál, tak jsem tu poprvé.

Co jsi zjistil o Nymburce, než ses rozhodl pro angažmá?

Nevěděl jsem žádné velké podrobnosti. Věděl jsem, že je to dobrý klub s dobrou organizací, že tu všechno funguje, jak má.

Slyšel jsem, že je to pěkná krajina a hezký holky (smích). Já jsem se totiž na svých studiích na universitě potkal s Jirkou Hubálkem

Jaký je tvůj plán pro následujících 24 hodin?

Po příjezdu do svého nového místa ubytování se seznámil se svým sousedem v apartmánu Aubrey Colemanem a pak už jeho cesta vedla do postele, aby se už konečně po třech dnech pořádně natáhl.