Jako každý rok. Před sebou máme deset měsíců basketbalu, ale jinak jsem se těšil. Budou tu noví hráči, kteří vypadají velice slušně. Věřím, že tady bude zase dobrá parta, proto není důvod se netěšit.

Nevzalo. Já vím, že jsme udělali, co bylo v našich silách. Všichni nechali na hřišti sto procent. Ale takový je basket…. Nám chyběla nějaká výhra venku. Nedá se nic dělat. Teď stojíme na prahu nové sezony, která bude náročná a věřím, že s Nymburkem nesestoupíme. 

To není kompenzace, to je úplně jiná kapitola. Ligová sezona se liší v mnoha a mnoha věcech. Jen to, že sezona jsou dlouhá tři čtvrtě roku a pro konečné umístění zpravidla nemá velký vliv jediná prohra. Není to 6 zápasů za tři týdny. Je to hodně podobné Eurocupu, tam rozhoduje každý zápas a v podstatě není možnost opravy.

Na spoluhráče. 

Na všechny, protože já budu hrát basket se všemi zatím deseti spoluhráči. My všichni budeme tvořit tým, který doufejme půjde od vítězství k vítězství. 

Netěším se na výjezdy na přípravná utkání, především na ten závěr, kdy budeme mimo delší dobu. Ale to k vrcholovému basketbalu patří…