Jako každý rok se těším na setkání s hráči, kteří byli v Nymburce minulý rok, zvědavý jsem i na hráče, kteří tam budou letos poprvé. Přišlo šest nových hráčů, a tak jsem trochu napjatý, jak dlouho se budeme sehrávat. Jsem také zvědavý, jaká bude příprava, protože v minulých letech jsem se vždy připojil až na poslední chvíli. Také máme nového izraelského trenéra, takže to bude určitě něco jiného než s panem Šlehobrem. Prostě těch neznámých je dost.

Volal jsem sice Radku Nečasovi, ale první trénink byl jen takový zahřívací a z toho se nedalo na nic usuzovat. 

Poprvé mi vzpomínka na Nymburk přišla 5.července, kdy jsme zahájili přípravu s reprezentací a vzpomněl jsem si na kluky, jak mají ještě před sebou dlouhé volno. Pak jsem se soustředil na reprezentaci a o Nymburce jsme přemýšlel zase tak čtrnáct dní zpátky. 

Doufám, že to na mě nic nezanechalo. Samozřejmě byl jsem po zápase s Ukrajinou zklamaný. Den, dva jsem o tom přemýšlel, ale pak jsem o hodil na hlavu. 

Jasně že byl. I dva dny strávené plně s rodinou jsou vynikající a jsem rád, že nám vedení klubu umožnilo si dva dny odpočinout. 

Já jsme nikdy před tím neměl volného času mezi sezonami více než 6 týdnů, teď to byl měsíc, takže z tohoto titulu se nic nemění. 

Když nám to stačilo každý rok, proč by to nemělo stačit letos. Trenér Katzurin má jinou filosofii a začíná přípravu později. Zatím to vycházelo a není důvod to měnit. 

Většinu času jsem byl v Brně, abych si užil náš krásný byt. Týden jsem byl s rodinou na dovolené v Chorvatsku. 

Těším na stereotyp přípravy. S reprezentací jsme pořád někam lítali. Teď budu chodit jenom na tréninky a domů. 

(Dlouze přemýšlí). Asi nenajdu nic, z čeho bych měl strach. Zatím vidím všechno růžově.