Aktualita | VYJDE TO NAPODRUHÉ?

VYJDE TO NAPODRUHÉ?

Podruhé absolvuje část přípravy našeho A-týmu dvacetiletý rodák z Mladé Boleslavi, který však už osm let hájí barvy Nymburka Petr VALC. Společně s Urošem Benáčkem se bude snažit uspět v boji o 12.místo v sestavě šestinásobného mistra.

Jaké jsou tvé hlavní mezníky basketbalové kariéry?

Basketbalu jsem se začal věnovat v první třídě v Boleslavi a ve dvanácti letech jsem přestoupil do Nymburka do týmu trenérky Evy Hubálkové. V Nymburce jsem hrál také pod vedení trenéra Sýkory a také za muže B s Jiřím Růžičkou.

Je to tvůj první try-out?

Není. V minulé sezoně jsem absolvoval kondiční přípravu na Špindlerově boudě, ale nakonec k dohodě s Nymburkem nedošlo. Byl bych totiž třináctý a šance, že bych si zahrál, byla minimální.

Cítíš letos větší šanci?

Doufám v ni. Je to můj dětský sen. V loňském roce mě to mrzelo skoro celý měsíc. Nakonec mě i tato zkušenost posunula dát a připravoval jsem se ještě intenzivněji.

Máš i nějaké náhradní řešení, kdyby angažmá v Nymburce nevyšlo?

Před přípravou v Nymburce jsem týden trénoval v Poděbradech a je šance, že bych mohl nastoupit za tento tým.

Žádný jiný tým tě neoslovil?

Byl jsem v kontaktu s Jindřichovým Hradcem, ale to je daleko. Letos bych měl končit nástavbu v Boleslavi a cesty na jih Čech by byly komplikací studiu.

Proč by ses chtěl uchytit v Nymburce?

Co může být lepší než získávat zkušenosti od nejlepších hráčů v zemi?! V Nymburce jsou výborné podmínky. Ať se člověk dotkne čehokoliv, je to na profesionální úrovni.

Který hráč je tvým vzorem?

Líbí se mi hra Michala Křemena jak v obraně tak v útoku i jeho přístup ke hře i tréninku.

Co ti nejvíce chybí?

Agresivita v obraně, pohyb na nohách. Potřeboval bych všechno zrychlit, zlepšit dribling, zapracovat na levé ruce. Prostě je co zlepšovat a třeba i angličtinu.

Jsou tréninky v Nymburce náročné?

Pokud pominu teplotu v hale, tak to docela jde. Myslím, že tréninky jsou dobře sestavené.

Jak zvládáš s ostatními třeba v posilovně?

Do posilovny chodím tři roky třikrát týdně a myslím, že v tomto směru nezaostávám.

Nabídka Nymburka přišla sama nebo jsi jí šel naproti?

Ani jsem nečekal, že bych byl na try-out pozván. Jednou se ozval telefon…. Neváhal jsem ani minutu.

Kdy to bylo?

V červenci.

Začal ses kvůli tomu připravovat po fyzické stránce?

Jen jsem trochu zvýšil intenzitu. S mladším bráchou jsem chodil střílet, hráli jsme streetball a nějakou tu činku jsem přidal v posilovně.

Jak se k tobě chovají noví spoluhráči?

Nemohu si stěžovat, nevšiml jsem si žádného přezírání. Kluci jsou fajn. Nedávají najevo, že jsem tady „mladej“.

Být v Nymburce je mnohdy o „leštění lavičky“ Dokážeš přinést i takovou oběť?

Chtěl bych se poprat o místo v sestavě, dostal se třeba na 11.místo v sestavě. Pomoct mi může jen vlastní píle.

Co bys řekl závěrem?

Řeknu to na závěr i když to vlastně patří na počátek. Chtěl bych poděkovat svým rodičům, kteří mě ochotně vozili na tréninky do Nymburka a vždycky mě v basketbalu podporovali.

Dvě fotografie z letošní přípravy