Rok 2010 byl z hlediska úspěchů asi nejlepším v historii klubu. Dokázali jsme vyhrát českou ligu, Český pohár a postoupit mezi posledních 8 týmů v Eurocupu. Jak se události odvíjely v jednotlivých měsících si přečtěte níže: 

 

		2  0	1 0
leden	únor	březen	duben	květen	červen
červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec

 

Leden neodstartoval vůbec dobře v Mattoni NBL. Oslabeni porážkou od Prostějova ještě z konce roku 2009 jsme podlehli v prvním zápase Pardubicím a v dalším kole Mattonky ještě Novému Jičínu v prodloužení. Tolik zápasů v řadě prohrál Nymburk při začátcích své pouti nejvyšší ligou před devíti lety. I když prohry překvapily celou basketbalovou veřejnost, trenér Katrzurin v nich hledal i pozitiva a v hodnotícím rozhovoru řekl: „Řekl bych, že prohry nás všechny probudily. Hráče, nás trenéry, celý klub. Mysleli jsme si, že nemůžeme prohrát.“ Po těchto dvou prohrách se vše vrátilo do očekávaných kolejí. Další kolo v Opavě s výhrou 107:54 nás uklidnilo. Varovný prst zvedlo až na konci ledna vydřené vítězství v Kolíně o 8 bodů.  

V  Mattoni NBL jsme sice prožívali těžké období, v Eurocupu velice šťastné. Jen tři dny po porážce od Pardubic jsme ve stejné hale rozprášili italskou Biellu 84:60 a položili výborný základ k dalšímu úspěchu. O týden později jsme výhrou nad Ventspilsem (85:59) potvrdili postup do dalšího kola Eurocupu. Skupina LAST 16 nám přihrála na první kolo do Pardubic Červenou Hvězdu Bělehrad a prohra o pět bodů na konci ledna nevěstila dobrý začátek.

O krůček postoupila jednání o naší účasti v Adriatické lize. Zápas proti Bielle sledovali tři prezidenti: prezident našeho klubu Miroslav Jansta, prezident České republiky Václav Klaus a prezident NLB ligy Radovan Lorbek. „Nymburk sleduji, protože vyjednání o účasti v Adriatické lize jsme začali již v loňském roce a já chci mít přehled,“ řekl Lorbek po utkání a dodal: „Rozhodnutí o účasti Nymburka musí udělat valná hromada Adriatické ligy, to není na mě. V současné době jsme snížili počet týmů v Adriatické lize na 12 účastníků, nicméně jsou kluby, které toto rozhodnutí nepovažují za dobré a chtějí se vrátit k modelu se 14ti týmy. My jsme této myšlence nakloněni, a proto také dnes v noci budu vést jednání s nymburským vedením a závěry přednesu valné hromadě. Předpokládám, že do konce března bychom mohli udělat konečné rozhodnutí.“

V polovině měsíce přišel na pozici čtyři řecký hráč Giorgios Tsiaras, který nahradil po několika týdnech zraněného Iana Hanavana. Bývalý hráč PAOK Soluň nedostával v řeckém týmu tolik minut. „Proto bych byl rád, abych v Nymburce dostal větší důvěru a minutáž a abych v každém zápase pomohl svému týmu k vítězství,“ řekl krátce po příjezdu do Čech Giorgios. Nakonec to bylo na necelých deset minut, 3,6 bodů na zápas a řekněme, že Giorgios se nikdy v nymburském týmu moc nechytl. 

Druhý únorový den jsme odlétali do Ankary sehrát další zápas Eurocupu proti Türk Telekom, po úvodní domácí prohře to byl zápas, který mohl hodně napovědět o našich postupových šancích. Po prodloužení se nám na turecké půdě podařilo vyhrát. Výrazně k tomu přispěl pivot Phil Ricci, jehož skvělý výkon ho pasoval na MVP druhého kola Eurocupu. „Nebýt spoluhráčů, nebyl bych nejlepším hráčem kola,“ odmítl glorifikaci Phil. Další dva únorové zápasy v Eurocupu přinesly očekávané výsledky. Jednak prohru na Kanárských ostrovech s Gran Canarií a vítězství nad stejným soupeřem v Pardubicích. Druhý zápas byl však dramatický až do konce a přinesl i druhé únorové prodloužení v eurocupovém zápase. I tento zápas se zanese do historických úspěchů. Bylo to první vítězství Nymburka nad týmem z ACB ligy.    

V Mattoni NBL jsme měli na programu týmy spíše z dolní poloviny tabulky, a tak výsledky byly vcelku očekávané. Určité obavy panovaly možná ze zápasu proti Pardubicím, které nás v lednu doma porazily, ale vítězství o 43 bodů dalo na neúspěch zapomenout. Za zaznamenání stojí výsledek utkání s Vyšehradem, které jsme v Praze vyhráli 28:114. Bylo to nejméně bodů, které nějaký tým od roku 1998 nastřílel. Skoro devadesátibodový rozdíl je také rekordem.

Další krůček udělalo vedení klubu v Adriatické lize. V prvním únorovém týdnu absolvoval Jiří Zídek a Miroslav Jansta v Ljubljani intenzivní jednání s Radovanem Lorbekem a Romanem Lisacem ohledně přistoupení Nymburka do Adriatické ligy. „Získali jsme předběžný souhlas boardu s naší účastí v NLB lize za předpokladu, že jí bude hrát 14 týmů. Vše však musí potvrdit valná hromada, která proběhne na přelomu února a března,“ poodhalil výsledky jednání Jansta.

Za březen museli naši hráči vstřebal porci tuctu mistrovských zápasů. Byly to zápasy v Mattoni NBL, Eurocupu a také tři zápasy v Českém poháru.

V evropském poháru jsme začali na jedničku. V Bělehradě jsme vyprovodili domácí osmnáctibodovou prohrou a udělali jsme rozhodující krok k postupu ze skupiny LAST16 mezi posledních osm týmů. Skvělý výkon v Srbsku jsme však nepotvrdili doma proti Telekomu Ankara a prohráli o deset bodů, přesto to na postup stačilo. Postoupili jsme z druhého místa, ovšem do dalšího kola nás poslaly spíše zápasy na venkovní palubovce – dva ze tří jsme vyhráli, naopak doma jsme vyhráli ze tří jen jeden proti Gran Canarii. Pavouk nám ve vyřazovacích bojích přisoudil další tým ACB ligy a věrni nastoupenému duchu jsme doma prohráli a venku vyhráli. Bylo to první nymburské vítězství ve Španělsku.

Před dvojicí těchto zápasů jsme si odskočili do Klatov na Final 8 Českého poháru. V systému hraném podle nového formátu jsme postupně udolali Opavu, Prostějov a Nový Jičín. Jednoznačně nejtěžším utkáním bylo semifinále s Hanáky. Dvě a čtvrt minuty před koncem jsme ještě prohrávali o 4 body, ale po čtyřech ztrátách Prostějova jsme Orly oškubali. Ve finále s Novým Jičínem už jsme si šli od začátku za cílem vyhrát opět Český pohár.

V Mattoni NBL nebyl březen ve znamení nejtěžších soupeřů a všech pět utkání jsme vyhráli.

Na MDŽ (Mezinárodní den žen – 8.března) bylo klubu oficiálně oznámeno, že jedno místo v Adriatické lize je rezervováno pro nás. „Přijetí do NLB Ligy bezesporu znamená další mezník ve vývoji našeho klubu, možná i celého českého sportu a považuji jej za poctu České republice. Jsme hrdí na to, že se zařadíme po bok Maccabi Tel Aviv a staneme se teprve druhým týmem mimo region Balkánu, který dostane šanci soutěž hrát,“ řekl k historickému okamžiku Mirek Jansta.

Na začátku března také došla do klubu nepříjemná zpráva, že náš bývalý hráč Neša Danilovič měl těžkou autonehodu a v kritickém stavu byl převezen do nemocnice. Z komatu se už nikdy neprobral.

První měsíc, ve kterém jsme hráli jen jednu soutěž a to Mattoni NBL, taková procházka růžovým sadem to nebyla. Po náročné sezoně by bylo potřeba i trochu relaxovat, ale k počtu utkání podle rozpisu se ještě dvě přidala. Utkání s Novým Jičínem a Prostějovem se kvůli naší účasti v EC neodehrála v plánovaném termínu a před play-off se musela odehrát. V zápase proti Novému Jičínu na jeho palubovce jsme změnili jeden z nymburských rekordů. Nastříleli jsme jen 54 bodů, což bylo nejméně, co jsme kdy, za dobu účasti v Mattoni NBL, dali. Odložené utkání proti Prostějovu 20.dubna ukončilo základní část Mattoni NBL. V tabulce jsme skončili tak jako v minulých letech na prvním místě, ale tentokrát to bylo se čtyřmi prohrami. Od sezony 2003/04 jsme vždy uzavřeli základní část na prvním místě, ale vždy jsme měli méně porážek než v roce 2010.

Čtyři dny po skončení základní části jsme nastupovali do čtvrtfinálového zápasu play-off, poprvé v historii proti Kolínu. Série byla zvláštní v tom, že všechna tři utkání jsme sehráli ve Sportovním centru, ovšem ve druhém jsme byli hosty na své palubovce. Kolínští totiž měli zavřené hřiště kvůli nekázni jednoho diváka a než hledat nějaké složité řešení, rozhodl se Kolín odehrát svoje „domácí“ utkání na Tyršáku. Obě dubnová utkání skončila našim jednoznačným vítězstvím.

V měsíci lásky jsme nejprve dokončili čtvrtfinále s Kolínem a odehráli semifinále s Pardubicemi. V prvních dvou zápasech to vypadalo na obvyklou sérii 3:0, ale Pardubice se ve třetím zápasy vzepřely tradici. Po čtyřech letech a 117 nymburských vítězných zápasech v řadě dobyly Pardubice ve třetím zápase semifinále nymburskou pevnost. Posledním týmem, který dokázal ve Sportovním centru vyhrát byl Nový Jičín v roce 2006. I přes tuto nepříjemnost jsme semifinále vyhráli.

První dva finálové zápasy jsme odehráli 28. a 29.května doma proti Prostějovu, který si v pětizápasovém maratónu poradil s Novým Jičínem, když poslední tři zápasy skončily vítězstvím hostů. Oba finálové zápasy se staly naší kořistí.

V květnu také na týdenní inspekční cestu vyrazil Oren Amiel, který sledoval semifinálová utkání s Pardubicemi. „Přijel jsem prodebatovat s managementem a Nenem nějaké záležitosti ohledně nové sezóny a týmu. Zítra také přiletí moje žena, abychom v předstihu zajistili bydlení, školku pro děti a podobně. Zkrátka až v srpnu přiletíme na celou sezónu, abychom měli vše připravené a já se mohl plně koncentrovat jen na basket, řekl Oren v rozhovoru po prvním semifinále. V květnu si také televizní premiéru odbyl Pavel Pumprla, když komentoval společně s Honzou Smetanou finále Euroligy. „Pro mě bylo těžké komentovat zápas ‚z druhé strany‘. Já jsem zvyklý více na pohled z pozice hráče. Takhle musíš hodnotit, jak hrají jiní a na to já nejsem vůbec připravený. Při trénincích sledujeme video, ale člověk spíše hledá svoje chyby a hledá, jak by měl sám zareagovat na akce, které vidí. Rozebírat hru celého týmu přísluší na tréninku jiným,“ prozradil novopečený komentátor. V květnu také klub podepsal prodloužení smlouvy s Petrem Bendou.

Tím nejdůležitějším počinem byla šestá obhajoba mistrovského titulu. První zápas v první červnový den sice Prostějov doma vyhrál, ale další dva zápasy už byly naší kořistí. Pátého června jsme tak mohli posedmé v řadě zvednout nad hlavu padesátikilový pohár pro mistra ligy.

V rámci posledního zápasu finále byly předány ceny pro nejlepšího hráče Mattoni NBL v sezoně 2009/10. Pro skleněný míč si přišel Arthur Lee. Pro stejnou cenu si přišel také trenér roku – Muli Katzurin, Pavel Pumprla, jako nejlepší obránce sezony, Aleš Chán (v té době hráč Prostějova) jako hráč s největším zlepšením. Arthur Lee se stal členem nejlepší pětice zahraničních hráčů, Slezák, Pumprla, Benda a Chán se pak srovnali do nejlepší pětice domácích hráčů.

Po zisku titulu podepsali prodloužení smlouvy Michal Křemen a Radek Nečas. „Jsou to hráči, kteří by díky svým zkušenostem měli tvořit jádro týmu,“ řekl k podpisu smlouvy nový hlavní trenér Ronen Ginzburg. Vedení klubu se rozhodlo pro pokračování smlouvy také s Michaelem Lenzlym.

Na konci června dostal klub nabídku hrát kvalifikaci o Euroligu a tu přijal. V červnu také započala také rekonstrukce basketbalové haly ve Sportovním centru.

Tento měsíc se naoko v klubu nic neděje, ale opak je pravdou. Nejvíce napilno mají trenéři a management klubu, aby našli nové hráče, kteří pomohou týmu v náročné sezoně 2010/11. Prvním hráčem, kterého klub představil, byl Adam Koch, čerstvý absolvent university. Na sklonku července přibyl do týmu Tre Simmons.

Úvod měsíce byl ve znamení losování Adriatické ligy a kvalifikace o Euroligu. Zatímco v první soutěži jsme znali všechny soupeře a jedinou neznámou bylo pořadí zápasů, losování kvalifikace v Barceloně nám však přineslo i jméno soupeře. Stal se jím pozdější postupující belgický Charleroi.

Hned na začátku měsíce byl představen poslední nový hráč Weyinmi Efejuku. Tím byl dokončen první výběr posil týmu. Ve Sportovním centru probíhala velká rekonstrukce a čekalo se příjezd prvních hráčů. V polovině srpna přijeli první zahraniční hráči Tre, Weyinmi i Adam. Postupem času přijížděli další hráči vyjma reprezentantů. V úterý 17.8. začala příprava na novou sezonu. Vzhledem ke stále probíhající rekonstrukci trénovali naši hráči v tělocvičně školy.

První přípravný zápas jsme odehráli proti Pardubicím poslední den srpna a prohráli jsme ho o čtyři body.

Šestého září jsme odehráli první domácí zápas ve Sportovním centru. Na nové palubovce, s novými koši, ale bez tribun a tedy i bez diváků jsme porazili vysoko DBS Frankfurt.

Den po zápasu s Frankfurtem odjeli hráči na týdenní soustředění v Rogašce, kde sehráli tři přípravná utkání. Nejzajímavějším byl zápas proti CSKA Moskva, ještě vedený Vujoševičem, které jsme prohráli pouze o tři body. Poslední prověrkou před kvalifikací byl vítězný duel s Turowem. 

Dvouzápasová kvalifikace o Euroligu se Spirou Charleroi nás z dalších bojů vyřadila na skóre, když jsme první zápas prohráli o více bodů než jsme druhý „doma“ v Liberci vyhráli.

V září bylo představeno nové logo týmu. „Nové logo je jednodušší, dynamičtější a více trendy. Doufám, že našim fanouškům se bude líbit a týmu přinese štěstí,“ poznamenal ke změně loga ing. Rudolf Šimeček, generální manažer klubu.

Nové logo bylo oficiálně představeno na tiskové konferenci, která se konala 16.září v Nymburce, zde také byly zveřejněny plány na sezonu 2010/11. „V první řadě chceme obhájit vítězství v Mattoni NBL i Českém poháru a uhrát solidní místo v Evropě. Nic jiného si náš klub nemůže dovolit,“ řekl prezident Miroslav Jansta.

Tři dny po tiskové konferenci se objevil nový hráč – izraelský rozehrávač se zkušenostmi z evropských soutěží Afik Nissim.

Poslední prověrku formy zařídil Nový Jičín, který přijel v úterý 5.října do Nymburka na přípravný zápas. V sobotu pak startovala Adriatická liga. První tři zápasy dopadly nad očekávání dobře. Vysoká výhra nad Crvenou Zvezdou nás posunula na první místo v tabulce a další dva vyhrané zápasy nás v čele ligy ještě delší dobu udržely. Ve druhé polovině října jsme však dva zápasy prohráli, jednak v Zadaru a pak doma s Krka Novo Mesto.

V polovině října bylo rozlosováno základní kolo Eurocupu. Byli jsme zařazení do druhého výkonnostního koše a los nám přidělil Hapoel Jeruzalém, Cajasol Sevilla a VEF Riga. Těžká skupina, kde šance na postup nebyla až tak vysoká. „Celkově mohu říct, že s losem panuje spokojenost tak na padesát procent. Kvalitní týmy by mohly zaplnit hlediště, ale postup nebude snadný,“ poznamenal Vráťa Šístek.

Asi nejhorší zprávou října bylo zranění Petra Bendy, které si přivodil v zápase proti Krce. Zpočátku to vypadalo na přetržené křížové vazy. I když se tato varianta, která by znamenala stop do konce sezony, nepotvrdila, bylo jasné, že návrat našeho klíčového pivota nebude v krátké době možný.

Ze sedmi utkání v listopadu jsme vyhráli čtyři. Nejcennější vítězství byla hned první dvě a poslední. V prvních dvou jsme dokázali porazit dva euroligové týmy Cibonu (v Záhřebu) a Partizan Bělehrad (v Pardubicích). Bylo to poprvé v klubových dějinách, kdy jsme zvítězili nad týmem, který se pohybuje v nejvyšších patrech basketbalové Evropy. Bohužel další dva zápasy v Adriatické lize jsme prohráli, ať to bylo s Hemofarmem nebo po strastiplné 19-ti hodinové cestě do Širokého Brijegu.

V Eurocupu jsme nezačali dobře. První utkání s Cajasolem jsme prohráli o 16 bodů, ale další dva vítězné nás zase vrátily do hry o postup.

Listopadové změny na soupisce začal odchod Efejuka na začátku listopadu. „Dnes jsme se dohodli, že jak pro klub, tak i pro hráče bude lepší, když půjdeme oba vlastní cestou,“ oznámil v tiskové zprávě R. Šimeček. Po 14 dnech se na soupisce objevil nový hráč Vlado Štimac, který se k týmu připojil ve Vršaci, ale do hry se zapojil až v zápase proti Rize o tři dny později.

Za zmínku určitě stojí skvělý výkon Aleše Chána ve třech zápasech po sobě: Cibona, Partizán a Sevilla. Ve všech zápasech byl velice viditelným hráčem a to nejen díky své výšce. Potom ho však možná trochu rozhodilo angažování pivota Štimace.

V prosinci jsme sehráli opět sedm zápasů, ale poměr prohraných a vyhraných se výrazně převážit na špatnou stranu. Ani jeden ze čtyř v Adriatické lize jsme nevyhráli. Ve všech utkáních jsme se po většinu zápasu snažili dohánět v závěru ztrátu z úvodu zápasu, ale nikdy to nestačilo. Díky šesti prohrám v řadě, jsme se tabulkou propadli až do dolní třetiny, jen bod před poslední týmy. Při vyrovnanosti tabulky znamená 11.místo ztrátu pouhé 4 body na prvního.

V Eurocupu však se našim hráčům podařilo postoupit mezi posledních 16 týmů. Po prohře v Jeruzalému jsme rozdrtili Sevillu na jejich hřišti o 21 bodů! Vítězstvím nad Rigou v posledním zápase a díky prohře Jeruzalému se Sevillou, jsme postoupili z prvního místa.

I v prosinci se udály nějaké změny na soupisce. Na začátku měsíce odešel Adam Koch. Také on nenaplnil očekávání. Opět po necelých 14 dnech se nymburská soupiska rozrostla o křídelníka Mylese McKaye, který rok před tím hájil barvy USK Praha a byl nejlepším střelcem Mattoni NBL 2009/10.

Ještě dvě události prosince stojí za zaznamenání. Petru Bendovi se rozrostla rodina o dalšího synka. Dvanáctého prosince přišel na svět Tobiášek. A z jiného soudku. Mezi dopoledním tréninkem a zápasem proti KK Zagreb někdo ukradl našim hráčům ze šatny troje hrací boty. Soky, Afik a Michal museli nastoupit v narychlo koupených botách. Ještě na nástup hráčů byli někteří hráči bosí.