SMUTNÁ ZPRÁVA
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás dnes ve věku nedožitých 74 let opustil dlouholetý činovník klubu pan ing.Václav Kubíček.
Vašek byl basketbalistou tělem i duší. Za svůj život poznal basketbal ze všech stran a směrů. Začínal pochopitelně jako hráč, poté byl trenérem a také rozhodčím. Více než 15 let byl funkcionářem basketbalového svazu na celostátní i krajské úrovni. Stále byl připraven s mravenčí pracovitostí pomáhat nymburskému basketbalu jako organizační pracovník. Za přínos našemu basketbalu mu starosta města předal v roce 2009 stříbrného Nymburského lva za významné zásluhy o nymburský basketbal.
Soustrast nad úmrtím Václava Kubíčka projevil prezident našeho klubu pan Miroslav Jansta:
Je to pro mě velká a těžká osobní ztráta, protože jsem Vaška znal od svých školních let. Byl dobrým duchem nymburského basketu, velký šprýmař, velmi obětavý člověk, který byl ochotný pro basketbal v Nymburce udělat cokoliv. Měli jsme mezi sebou velmi hlubokou osobní vazbu, jsem z toho velmi smutný... Přál bych si, aby v Nymburce bylo víc lidí jako byl on. Vím, že tady na Vaška Kubíčka nikdy nezapomeneme.
Slova účasti Rudolfa Šimečka dlouholetého spolupracovníka Václava Kubíčka:
Zpráva o Vaškově úmrtí byla jednou z nejsmutnějších, které jsem v poslední době dostal. Zastihla mě na zahraniční dovolené, a proto mne ta zpráva mrzí dvojnásobně, protože se nebudu moci zúčastnit pohřbu a rozloučit se s člověkem, kterého jsem si nesmírně vážil pro jeho zaujetí a nezištnou práci pro nymburský basketbal. Považuji si za čest, že jsem měl možnost s ním dlouhá léta spolupracovat a učit se od něj. Moc mi bude chybět a nemohu se zbavit dojmu, že s Vaškem odchází jedna celá epocha nymburského basketbalu.
Basketbalový život Václava Kubíčka ve zkratce:
Basketbal začal hrát ve čtrnácti letech na měšťance a potom na gymnáziu nastupoval za školní tým. Ke konci studia, na gymnáziu, to bylo v roce 1955, přešel do Lokomotivy Nymburk. Hrál za béčko mužů, ale současně se začal věnovat trenérství. Prvním týmem byli dorostenci. V družstvu měl třeba pány Rufera, Danzera nebo Kokojana. Potom trénoval také muže B a stal se také rozhodčím. Do roku 1971, kdy pověsil píšťalku na hřebík, získal první třídu a mohl tedy pískat i 2.ligu žen a mužů nebo divizi.
Od roku 1971 ještě trénoval B-tým mužů, ale začal se věnovat rovněž funkcionářské práci v Lokomotivě a potom i na úrovni kraje. Od roku 1985 se stal členem Sportovně-technické komise pro ligu mužů a žen. V roce 2000 skončil s prací v celorepublikovém basketbale a kromě zajišťování zápasů A-týmu, zůstal v krajských orgánech basketbalu. V Nymburce pak dlouhou dobu ležela na jeho bedrech práce organizačního pracovníka pro všechna družstva a sportovního sekretáře.
Rozhovor s Vaškem Kubíčkem z 8.6.2007:
Na jaké pozici jste hrál?
S mojí postavou jsem nemohl hrát nic jiného než rozehrávače. Jen když jsme si šli zahrát s kamarády na Rému, hrál jsem na všech postech.
Věnoval jste se aktivně jen basketu?
Na Rémě se hrály také volejbalové debly, to byl pro nás sport číslo dvě.
Proč jste hráli i debly?
Tenkrát nebyla žádná speciální letní příprava na basket, tak se hrály debly. Hodně nás to bavilo. Když se skončilo na jaře s basketbalem v halách, přesunuli jsme se všichni na Rému a věnovali se volejbalu.
Kdo byl váš oblíbený partner v deblu?
Dva, tři roky jsme hráli na slušné úrovni s Frantou Borůvkou. Já hrál nahrávače a on smečaře.
Pamatujete si ještě na začátek vstupu Nymburka do ligy?
Ano, bylo to stresové. Zazvonil mi telefon a pan Opava položil dotaz, zda nechceme místo Vyšehradu postoupit pro nejvyšší soutěže. Na rozhodování jsme měli 2-3 dny. Za tu dobu jsme se společně s pány Šístkem, Janstou a Rylichem rozhodli, že nabídku přijmeme.
Václav Kubíček (#18) 1970 |
Václav Kuníček - jako trenér |
Oslava 70-tých narozenin 2007 |
Oslava 70-tých narozenin 2007 |
vloženo: 04.07.2011 20:47 / přečteno: 11511x
Kalendář
DOMAVENKUAKCE
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 |