A tým | Adriatická liga - 13.11.2010 16:00

Gratuluji Nymburku k výhře. Máme velký problém odehrát tři dobré zápasy za sebou, hrát týmově a koncentrovaně. Při pohledu na statistiku je vidět, že jsme dnes měli horší střelbu za tři body, ale také horší než máme obvykle. Také jsme prohráli na útočném doskoku.

Nymburk odehrál velice dobrý zápas. My jsme hráli bez koncentrace jak v útoku tak v obraně. Dnes nemůžeme být s naší hrou vůbec spokojení.

Nemyslím si, že by mě zlomil druhý faul. Spíše mě rozhodilo to, že jsme hráli v Česku a podlehl jsem tomu. 

Bylo to strašně fyzicky náročné. Bez toho, aby ho člověk fauloval se dá velice špatně bránit a odstavovat. Když na něj nemůže hrabat rukama, má on s míčem obrovskou výhodu. Tím, že je menší, má níž těžiště než já. Proto se musím snažit ho donutit k obrátce tam, kam chci a tam se ho snažit zablokovat. Myslím, že to byl nejsilnější hráč, proti kterému jsem kdy hrál. Já nejsem drobek, mám 122 kilo, ale on je obrovský. Myslím, že 140 nebo 145 kilo živé váhy v něm je.

Možná k Roderickovi Plantovi, když hrával v naší lize. Je sice mnohem mladší, mnohem atletičtější než Roderick Platt, ale oba hráli hodně na tělo a silově. Jenže Jawai je ještě dvakrát silnější než byl Platt. Snažil jsem si vzpomenout, co na takového hráče zabírá a to aplikovat i na Jawaie. Myslím, že ve druhé polovině se mi to už podařilo. Když jsem prohrával na kila, musel jsem si vypomoci výškou a chytrostí.

Já myslím, že Katićem jsme problémy neměl. Jen jednou se otočil do levé strany a to jsme špatně odhadl.

To je v pořádku, člověk se musí přizpůsobit. My jsme věděli, že Partizan hraje fyzicky, v každém zápase hrají silový basket. Když přijede klub s takovým jménem, nemůžeme předpokládat, že by se pískaly ofenzivní fauly.

Byl jsi před zápasem nervózní z toho, že budeš takového hráče bránit?

Kdyby to bylo dva, tři roky zpátky, tak bych byl asi hodně nervózní, ale minulý rok jsem se vyhrál v Prostějově. Já každé utkání beru tak, že má jeden balón, dva koše a jdeme proti pěti hráčům. A to jsou také jenom lidi. Je úplně jedno, jestli berou milion dolarů nebo pět tisíc dolarů měsíčně. Člověk nemá čas při zápase přemýšlet o tom, kdo proti němu stojí.

Anulovala by se případnou porážkou od Partizanu výhra na Ciboně?

Žádný takový se v podstatě nedal najít, My jsme si získali maximálně šestibodový náskok, o který jsme zase ve třetí čtvrtině přišli. Utkání bylko velice vyrovnané. Mohl vyhrát soupeř stejně tak jako my. Nám ohromě pomohlo domácí prostředí, diváci a fantastický výkon Aleše. K němu se přidali všichni ostatní hráči. Myslím, že tým zahrál nad svoje možnosti. Výkon byl prostě fantastický.

Byl důležitým momentem zápasu obrat nepříznivého skóre ve třetí čtvrtině?

To byl jeden bod zápasu. Druhý byl ve čtvrté čtvrtině, když jsme se dostali do vedení, myslím, o sedm bodů. Pak už ten čas pro soupeře hrozně rychle letí. To se přesně ukázalo. Začali sólovat, nehráli soustředěně a měli tři ztráty za sebou. To bylo rozhodující. Důležité bylo, že oni museli dotahovat.

Věřil jsem, že utkání bude vyrovnané a doufal jsem, že se nedopustíme nějakých triviálních chyb. To se nám na rozdíl od soupeře podařilo.

V podstatě jsem se uklidnil až tři minuty před koncem, kdy jsme měli k dobru těch sedm bodů. Věřil jsem, že vedení už nepustíme, protože jsem vidět, že soupeř je už načatý.

Je to cenné vítězství, ale ubralo nám hodně sil. Nám tedy trochu obavy, aby nám síly nechyběly už za pár dní v dalším zápase. Zápas v úterý je pro nás důležitější. V Adriatické lize je to 26 zápasů, tady se bude rozhodovat jen v šesti utkáních. Jedno klopýtnutí doma nám může cestu v EC komplikovat.

Kterého vítězství si vážíte více: nad Cibonou venku nebo nad Partizanem doma?

Vzhledem k tomu, že jsem v Záhřebu nebyl, tak asi toho dnešního. Pro každého, kdo se zajímá o basketbal je Partizan s Honzou Veselým, čímž se povědomost českého národa o tomto týmu ještě zvyšuje, jistě atraktivnější soupeř. Navíc Partizan v minulé sezoně odehrál fantastická utkání ve finále Adriatické ligy i Eurocupu.

V tomto zápase sváděl Aleš Chán těžký souboj s jejich pivotem. Vy jako bývalý pivot určitě máte, co k tomu souboji říct.

Pochopitelně musím Aleše pochválit. Po dlouhodobém zranění, kdy se potýkal s několikanásobným poraněním lýtkového svalu, byl po zranění Petra Bendy hozen do vody přímo doprostřed jezera. On se neutopil, ale udělal si proti dvěma euroligovým týmům výborné jméno. Hrál chytře, inteligentně. Jawai je velmi explozivní a silný typ pivota, ale Aleš o několik centimetrů vyšší, má delší paže a hrál přesně to, co hrát měl. Jawai to měl nesmírně těžké, aby Aleše přestřelil. Já bych nechtěl mluvit jen o Jawaiovi. Když šel na lavičku, přišel Katić, který je podle mě velice nepříjemný hráč a udržet ho od útočného doskoku, kde je on velice silný, nekompromisní a tvrdý, svědčí opět o dobré Alešově práci.

Katić tvrdě maká pod oběma koši, ale přeci jen má své limity níž než jeho pivotmanský kolega.

Honza je ve stejné pozici jako vloni. Je to jeden z nejlepších hráčů Partizanu i v Evropě, co se týče fyzického fondu. V tom se nezměnil. Změnili se jeho spoluhráči, změnil se trenér a to není pro typ hráče jako je Veselý, který potřebuje souhru týmu, příliš dobré. On je jediný, který z loňských hvězd zůstal a nepomohlo mu ani jeho nedávné zranění.

Na konci. Utkání jsme měli dobře rozehrané a bylo důležité ho dotáhnout do vítězného konce. A to je proti tak kvalitnímu týmu nesmírně těžké. Jen jsem si říkal, aby nám to neproklouzlo mezi prsty.

Podíváme-li se v nedávné době na Turow nebo Vršac, prohráli jsme zápas v koncovce. Je zvládnutá koncovka na Ciboně nebo dnes proti Partizánu plodem našich zkušeností, které nám před tím chyběly?

Bezesporu. Naši hráči byli v těch vzpomínaných zápasech zelenáči, neměli jsme se o co opřít. Teď už má české jádro za sebou spoustu těžkých zápasů a nesmírně dramatických koncovek, takže vyrovnaný závěr už ho nechává podstatně klidnějším než před několika lety.

Byl jsi před zápasem nervózní? Cítil jsi nějaký vyšší závazek po vítězství nad Cibonou?

Nervózní jsem nebyl, ani jsem to v rychlém sledu událostí nestihl. Na utkání jsem se hrozně těšil, a proto jsem se chtěl před tímto zápasem dát zdravotně dohromady. Bylo vidět, že výhra v Záhřebu nás nesvazovala naopak povzbudila a dala sebevědomí.

Bránil jsi Honzu Veselého a mezi vámi je určitý výškový rozdíl. Jak se to proti němu hrálo?

Minulý rok na reprezentaci jsme se v přípravě spolu hodně času bránili, takže se trochu známe. Na Honzovi bylo vidět, že ho ruka stále limituje a že mu těch několik dní tréninku chybí. Bohužel pro něj se mu zápas moc nepovedl. Přál bych mu lepší výkon, ale přitom abychom my vyhráli.

Byly jeho ztráty zapříčiněny i tím, žes ho ze začátku nenechal hrát?

Hráč si přestane trochu věřit, když jde brzy ze hřiště. V tom se poznají velcí hráči. Honzovi je zatím dvacet let a s přibývajícími zkušenostmi bude i v takové situaci klidnější.

Proslýchalo se, že Partizan přijel do Čech hodně namyšlený. Těší tě o tom ví, že tady neuspěl?

Určitě, ale takový tým ani jinak mluvit nemůže. Když jede euroliugový tým na palubovku méně ostříleného týmu, musí pomýšlet jedině na vítězství.

Na Ciboně to má skvělou příchuť, že jsme vyhráli venku, což je v této soutěži mnohem těžší. Na druhou stranu Partitám má přeci jen v poslední době lepší jméno…… Takže bych řekl, že to dnešní vítězství.