A tým | Adriatická liga - 06.02.2011 19:00
KK Partizan Beograd | Domácí 86 | ČEZ Basketball Nymburk | Hosté 75 |
Komentář k zápasu
Naši basketbalisté nestačili na Partizán a díky tomu, že hráli až do poslední minuty podlehli jen o jedenáct bodů.
Výkon našich hráčů připomínal jízdu na lochnesce. Chvílemi jsme byli minimálně rovnocenným týmem, v jiných okamžicích koncová světla ujíždějícího rychlíku jménem Partizán ani nebyla vidět. Velice těžko jsme se prosazovali v podkošovém prostoru. Nebylo ta však pouze tím, že by v „bedně“ operovali dva dobří pivoti Jawai a Katić, ale i proto, že byla z naší strany malá snaha dostat míč do bezprostřední blízkosti koše. Pokud se našim rozehrávačům přeci jen povedlo propašovat míč ke koši, les rukou, výborný výskok především Gista nám nedovolovaly svou přítomnost u koše korunovat body. Bylo velkým štěstím, že se nám vcelku dařila střelba z trojkové vzdálenosti. Ta nás zachránila od většího bodového rozdílu na konci utkání. V době, kdy jsme se bodově přibližovali domácím, se nám dařily rychlé protiútoky a hra do nepřipravené obrany. Škoda, že průniků pod koš nebo rychlého přenesení hry nebylo více.
Ze statistik zápasu je jednoznačně vidět, že nejbolavěji nás pata trápila na doskoku. Pod oběma koši jsme se nedokázali přiblížit soupeři ani na polovinu. Domácí dokázali dobře využít své hmotnostní a výškové převahy jednak při útočném doskoku, kde ovšem při své solidní úspěšnosti střelby tolik volných míčů nebylo, i při odstavování našich hráčů pod svým košem, kde naopak odražených míčů poletovalo docela dost. Naše úspěšnost střelby za dva body byla špatná, i když se od první čtvrtiny dostala na dvojnásobek. Velice dobře jsme si vedli při střelbě z tříbodového prostoru. Úspěšnost více než 55% je vynikající. Dvě trojky dal i Petr Benda a ty jen dokazují, jak těžké bylo hrát v podkošovém prostoru. Solidně jsme si vedli i na čáře trestných hodů. Jedinou šestku spálil Pavel Pumprla. Zbývajících 15 bylo přesných. Ovšem díky tomu, že jsme se přeci jen tolik nenutili pod koš, házeli domácí o deset trestných hodů více. Nejčastěji na této čáře stál Jawai – šestkrát, ale on žádný dobrý exekutor není. Z našich hráčů byl šestkrát na šestce Pavel Slezák a ani jednou neminul.
Pavel Slezák byl určitě nejmilejším překvapením. Tre Simmons měl už v prvním poločase tři osobní chyby, a tak trenér Ginzburg sáhl po Pavlovi možná jen „z nouze“. Pavel ale, jako už mnohokrát, dokázal, že dřímající potenciál není někdy možná plně využit. Pavel byl za dvacet a půl minuty druhým nejlepším střelcem se 16 body s jednou jedinou ztrátou. V prvním poločase byl nejlepším našim střelcem Pavel Pumprla, dal přesnou polovinu z našich 34 bodů. Ve druhém poločase ho vystřídal Petr Benda, který dal první dvě trojky v Adriatické lize. Na druhé straně žebříčku výkonnosti zůstal Afik Nissim a ještě o kousek za ním Tre Simmons.
Začátek zápasu byl střižen z nějakého hororu. Po devadesáti vteřinách jsme prohrávali 0:8, když za nitky výkonu domácích nejsilněji tahal Kecman. První koš dal a na další dvě trojky přihrál. Bylo jasné, že za stavu 10:2 si vzal náš trenér oddechový čas. Po něm jsme přeci jen zrychlili hru a povedlo se nám několikrát napíchnout obranu a vyhodit na trojku. První dal Afik. Po sérii clon měl královsky dlouhý čas na přesnou střelbu a druhou trojku přidal Pavel Pumprla z poměrně těžké pozice. To pochopitelně nepotěšilo domácího trenéra, který vzniklou situaci řešil minutovou poradou s hráči. Partizán i v postupném útoku stále hledal podkošové hráče, kteří si se situací poradili dobře. Naopak naši hráči v postupném útoku naráželi na výbornou obranu domácích. Skóre po první čtvrtině bylo osmi body ve prospěch domácích (21:13). Výborná spolupráce domácích byla vyjádřena šesti asistencemi oproti našim dvěma. A převahu v podkošovém prostoru zase dokumentovalo množství košů s faulem.
Ve druhé čtvrtině jsme se propadli až do desetibodové ztráty, ze které nás vyprostila trojka Lenzlyho opět po cloně a solidním pohybu hráčů bez míče. My jsme ve 14.minutě vytáhli obranu až pod koš Partizanu a jeho hráči při vyhazování zpod koše zazmatkovali a do pěti vteřin nedokázali rozehrát. Jakoby nás tato ztráta domácích vyburcovala. Pampi dvojím průnikem do koše snížil na rozdíl tří bodů a poté stejný hráč vystihl přihrávku domácích, založil rychlý protiútok a jmenovec Pavel Slezák pohodlně skóroval z nájezdu tří proti jednomu (27:26). Nymburk se tak ze stavu 27:18 dostal na 27:26. Ale jak jsme v úvodu uvedli, právě výkon ve vlnách způsobil, že po dalších dvou minutách už byl stav 32:26 a na konci poločasu 45:34.
Na počátku třetí čtvrtiny jsme dovolili domácím dva koše, ale po dvou minutách zůstal Sokol jen na chviličku na trojce volný, a když Pampi po rychlém protiútoku zůstal pod košem soupeře úplně sám a našla ho tam přihrávka Afika, snížili jsme rozdíl na deset bodů. V dalším průběhu jsme se pohyblivou zónovou obranou dokázali domácím solidně bránit. Ti však dokázali využít i drobného zaváhání.
Poslední čtvrtina byla zpočátku z naší strany špatná. Domácí se v pohodě dostali do vedení skoro o dvacet bodů, ale na rozdíl od nás jejich aktivita skončila dříve než zápas. Budiž našim hráčům vyslovena pochvala, že nesložili zbraně a především trojkovou střelbou snížili až na rozdíl osmi bodů. A tak jedinou skvrnou posledních pěti minut zápasu bylo zranění Pavla Pumprly. Po vzdušném souboji Gista, Lučiće a Pumprly dopadl jeden z hráčů Pavlovi na nohu a potom museli spoluhráči Pavla, s bolestivou grimasou a za sportovního potlesku ze dvou třetin zaplněné haly Pionir, odnést na střídačku.
Body: Jerrells 19, Gist 17, Milosavljević 15, Kecman 12, Katić 8, Lučić 7 Jawai 5, Božić 3 – Pumprla 19, Slezák 16, Benda 14, Lenzly 9, Nissim 6, Simmons 4, Sokolovský 3, Nečas a Štimac 2, střelba za 2 body: 35/26:42/15, trojky 15/5:18/10, TH 26/19:16/15, fauly 24/16, doskoky (DO/DÚ): 25/8:9/7, ztráty: 15:12, bloky 5:0, valorizace 114:51, čtvrtiny: 21:13, 24:21, 22:18, 19:23