A tým | Český pohár - 17.02.2018 18:00

Pro domácí Svitavy určitě očekávané semifinále proti našim, možná s myšlenkami na desetibodovou prohru v základní části, vzalo za své. Ne nadarmo se říká „nevystoupíš dvakrát do jedné řeky“. 

Tentokrát byl proud řeky hodně dravý a všechny snahy domácích strhl především ve druhém poločase, který jsme vyhráli 55:17. O síle proudu svědčí i rychlé protiútoky, na které jsme zvítězili 47:0!! Ve druhém semifinále zažili v napěchované svitavské hale Tuři svou nejsilnější sekvenci hned v samém úvodu, kdy proměnili prvních pět útoků a vedli 11:5. Nás to ale ani v nejmenším nerozhodilo, jen za prvních pět minut jsme trefili čtyři většinou otevřené trojky, vmžiku jsme se i díky rychlému přechodu, útočným doskokům a dobré exekuci v útoku prodrali do vedení 18-11 a pak jsme jen vedli.    

Využívali jsme svou nejsilnější zbraň - drtivé brejky - v míře více než hojné Ukázkou naší bleskovosti byla situace, kdy Jaromír Bohačík založil útok křižným pasem z pravé strany ještě z vlastní poloviny, během pár vteřin si přeběhl do protilehlého rohu hřiště na útočné půlce, dostal přihrávku a přesně zakončil trojku. Svitavy zkusily i zónu, ale na nás nepomáhalo nic, a i když se Tuři v několika povedených útočných sekvencích ještě do půle dostali blíž. Po 20 minutách ztráceli „jen“ 14 bodů (56-42), ovšem body z rychlého protiútoku byly 29-0.

Hned po změně stran naděje na vyrovnanější průběh roztrhal jako hedvábný papír třemi trojkami za první čtyři minuty Petr Benda, nyní už ho nenazývejme příležitostný střelec z perimetru. Skóre vyskočilo na třicet, za chvíli i na čtyřicet bodů rozdílu a bylo jasné, že utkání je jen o rozdílu ve skóre. Domácí kouč zapojil na dlouhé minuty Edu Kotáska, aby si do sytosti zahrál proti „svým“. My jsme utkání zcela kontrolovali  ke konečnému vítězství 111-59.

Do listiny střelců je zapsali všichni naši hráči, na straně domácích určitě chyběly body Jelínka a Puršla. Neúspěšnější střelci obou týmů nastříleli třináct bodů. Na naší straně byli takoví čtyři hráči Ray, Benda, Bohačík a Barač (ten stihnul svoje body až za druhou půlku). U Turů byl jediným dvojciferným střelcem Roseboro také 13 body. Naši hráči opět excelovali z trojkového oblouku (26/15), ovládli jsme prostor pod košem (45-29) a vynutili jsme si i 19 ztrát soupeře. Zcela drtivé bylo číslo u bodů z rychlého protiútoku - 47-0.   

Body: Ray 13 (8 doskoků), Benda 13 (trojky 3/3), Bohačík 13 (trojky 4/3), Barać 13 (6 doskoků), Pumprla 11 (dvojky 4/4, trojky 1/1), Kříž 10 (4 zisky), Lawrence 10 (8 asistencí), Davis 10 (za 2 body 4/4), Berisha  9, Peterka 5, Vyoral a Hruban 2 - Roseboro 13, Marko, Slezák a Kerr, Teplý a Stria 5, Petway 4, Kotásek 3, Smithson 2, střelba za 2 body: 41/25:33/17, trojky: 26/15:31/6, TH: 19/16:14/7, doskoky: 45:29 (z toho útočné 10:10), asistence 27:13, zisky: 12:5, ztráty: 12:19, fauly: 17:20, čtvrtiny: 29:20, 27:22, 34:9, 21:8.

Oren Amiel (kouč ČEZ Basketball Nymburk): „Hráči šli do zápasu s ještě větším soustředěním, protože už je to turnaj o titul. Nemyslím si, že první poločas byl pro nás snadný, Svitavy mají opravdu můj respekt, hrají dobře v útoku a sdílejí míč, naším cílem tak bylo narušit plynulost jejich útoků, protože to je jejich identita. Poslední tři zápasy měli zhruba 40procentní úspěšnost z trojek, kolem 22 asistencí a to něco vypovídá o jejich útoku. My jsme ale v obraně odvedli dobrou práci. A tři trojky Petra Bendy v úvodu druhé půle? Petr může střílet, kdykoli je volný, protože dobře cítí, kdy si střelu má vzít, a kdy naopak ne. Trojky zlepšil a prokazuje to jak v ligových zápasech, tak v Lize mistrů… Ve finále nás čeká těžká práce, Pardubice s námi dokážou hrát, ostatně nedávno nás málem porazily v lize.“   

Tomáš Vyoral (rozehrávač ČEZ Basketball Nymburk): „Výsledek vypadá, že to bylo snadné, ale v prvním poločase Svitavy zlobily. Nicméně během prvních dvou minut druhého poločasu jsme definitivně rozhodli a myslím, že jsme jasně ukázali, kdo je v Česku nejlepší. Na zápas jsme se připravovali o něco důkladněji a vyplatilo se to. I ve finále bude, asi jako vždycky, záležet na nás, s jakou intenzitou budeme hrát a bránit. Pokud budeme hrát jako dnes, nevidím důvod, proč bychom nevyhráli.“

Lubomír Růžička (kouč DEKSTONE Tuři Svitavy): „V první řadě si musíme uvědomit, že Nymburk teď hraje jeden z nejlepších basketů za poslední roky. Byli jsme si toho vědomi. Trochu mě mrzí, že jsme v prvním poločase dostali několik laciných košů a rozdíl byl 14 bodů. Pořád jsem věřil, že do třetí čtvrtiny můžeme vstoupit dobře, ale udělali jsme školácké chyby na rozehrávce v přechodové fázi. Neříkám ale, že to byla vyloženě chyba rozehrávače. Nymburk to trestal jednoduchými dvojtakty. Jeho komfortní náskok mě vedl k tomu, že bych měl vystřídat. Věřím tomu, že proti Nymburku by základní sestava prohrála kolem 20 bodů a ten zápas by vypadal jinak. Nemělo ale cenu to dnes hrotit, když hrajeme zítra ve dvě hodiny o bronz.“

Luboš Stria (křídlo DEKSTONE Tuři Svitavy): „Chtěli jsme na domácí půdě hrát vyrovnaný zápas, věřili jsme si. Myslím, že prvních pět minut jsme začali dobře, ale rozhodla kvalita. Oni proměňovali velké množství trojek, i když mnohdy nebyly úplně lehké. To nás zalamovalo. My jsme se do toho snažili dát veškerou energii, ale už ve třetí čtvrtině jsme zjistili, že to nepůjde. Neřekl bych ale, že jsme sklonili hlavy. Oni hrají strojově přesně a prostě nás převálcovali. Nepamatuju Nymburk, aby hrál takhle dobře. Potvrdil svoji formu z Ligy mistrů a je opravdu někde jinde než celá česká liga. V neděli pro nás bude určitě důležitější zisk třetího místa než bonus 40 tisíc za něj, abychom si trochu spravili sebevědomí po dnešku, kdy jsme dostali na pr.... Proti Děčínu to pro nás bude "zápas tohoto FINAL 4", bude to tvrdé a těžké, ale my si na Děčín doma budeme věřit víc než na Nymburk."