A tým | Basketball Champions League - 31.10.2018 18:30

Ještě se nám sice nepodařilo odpoutat ode dna tabulky skupiny C Ligy mistrů, ale první výhra nad týmem Giants Antwerpy v poměru 82:74 se počítá hlavně z psychologického hlediska.

„S poměrem 0:4 na zápasy už by to nebylo vůbec příjemné,“ potvrdil kapitán Pavel Pumprla po zápase skutečnost, která rezonovala v hlavách všech příznivců Nymburka. Na začátku sezony se mohlo zdát, že výhra nad Antwerpami bude „povinností“, ale poté, co v minulém kole porazili Jeruzalém, to už nebylo tak jednoznačné. Tým Antwerp složený z hráčů kolem třiadvaceti let hrál s velkou energií, po celou dobu utkání byli všichni hráči připraveni nekompromisně střílet za tři body. V úspěšnosti však zaostali za svým průměrem z předchozích zápasů.

V naší sestavě se možná trochu neočekávaně zapojil do hry na delší časový úsek Tomáš Vyoral, který v minulých zápasech skóroval pouze čtyři body dohromady. Svou „normu“ splnil už v první čtvrtině, a když přidal ve druhé čtvrtině další dvě trojky, výrazně si zlepšil osobní průměr, ale hodně pomohl svému týmu v průběžném poločasovém vedení. „Dneska šel docela brzy, což mu určitě přidalo na sebevědomí. Trefil i nějaké těžké střely, což bylo výborné,“ hodnotil příspěvek svého kolegy Jaromír Bohačík, jehož chvíle přišly v poslední čtvrtině, kdy do té doby na útočné polovině nenápadný Boči zaznamenal osm bodů v posledních sedmi minutách utkání. Nejprve vyrovnával na 68:68 a na konci své exhibice zvyšoval „drzou“ trojkou na 77:71.

Pověst nejlepšího střelce našeho týmu v zápase proti Antwerpám opět splnil Vojtěch Hruban. Za svého více než půlhodinového pobytu na palubovce stihl 19 bodů, 5 doskoků, 3 asistence, jeden zisk a neztratil míč. „Když jsem nedal tři střely po sobě, předal jsem svou funkci Bočimu. On se chytil a zápas dovedl do vítězného konce,“ poznamenal Vojta ke spolupráci se svým spoluhráčem. Přesto si Vojta svou nejdůležitější trojku schoval pro sebe. Za stavu 77:71 necelou minutu před koncem čtvrté čtvrtiny, kdy Belgičané stále dotírali, sehrál s Genem povedenou akci. Do konce limitu pro útok zbývaly pouze 2 sekundy a trenér Amiel si vzal oddechový čas, druhý ve druhém poločase, aby naplánoval poslední akci. Po vyhození zpoza koncové čáry se příjemce přihrávky Vojta na trojce nemýlil a definitivně zlomil zápas do vítězného konce. Upravil totiž na 80:71 a to už pro tak zkušený tým, jako je ten náš, na výhru stačilo.

Ztratili jsme hodně slov o útoku, ale tím rozhodujícím prvkem byla obrana. „My jsme se v poslední době potýkali s obranou a to byl dnes největší úkol,“ prozradil cíle před zápasem Boči. „Ubránit na 74 bodech tým, který obvykle skóruje kolem 90 bodů je dobrý počin,“ potvrdil Pampi, že na obranné polovině se rodil úspěch našeho týmu ve čtvrtém kole BCL. Nebyl to vůbec jednoduchý úkol. Hráči soupeře při svém mládí nepostrádali „drzost“ ve hře jedna na jedna a také měli velkou dávku energie. Navíc se za žádných okolností nevzdávali a vůbec je nepoložilo, když v jeden okamžik ve třetí čtvrtině ztráceli 13 bodů (60:47).

Jediné, co nás v utkání proti Antwerpám limitovalo, byly trestné hody. Z 29 jsme jich proměnili pouze 17. V jeden okamžik jsme nedali dokonce čtyři za sebou a to zrovna v době, kdy by se každý bod hodil. Ještěže ani soupeř na čáře trestných hodů nebyl extra úspěšný. Procentuálně jen o 1,5% při střelbě 20/12. Jako další rozhodující prvek se jevil i útočný doskok. Celkem 19 útočných doskoků nám přihrálo 21 bodů ze druhé šance. Soupeř v této činnosti pokulhával - z 12 útočných doskoků vytěžil o deset bodů méně. Velký nepoměr byl rovněž v počtu bodů po ztrátě soupeře 34:9 a to jen dokumentuje, že naše obrana měla v tomto utkání vysokou účinnost.

Pro vývoj zápasu bylo důležité především pro psychiku, že jsme soupeře pustili do vedení jen na šest minut a že jsme na konci každého hracího období měli více bodů než soupeř. Navíc nejvyšší náskok Antwerp byl 5 bodů v úvodu první čtvrtiny (5-9). Na tento náskok soupeře jsme navíc zareagovali šňůrou 12:0, což určitě bylo pro uklidnění přeci jen trochu nervózní atmosféry před zápasem, velice důležité. Vln, při kterých jsme se nejprve dostali do vedení a pak jsme ho postupně ztráceli, bylo více. Trochu se na tom podepsala i tlak zápas vyhrát, ale i „bezstarostnost“ hry soupeře, který měl, na rozdíl od nás, dobrý vstup do soutěže.