A tým | Mattoni NBL - 14.12.2007

V utkání proti Prostějovu kromě šestek rozhodovalo i to, že jsme dokázali v souboji obran nelézt více příležitostí, jak vstřelit jednoduchý koš. I když počet asistencí je jen o dva vyšší než u domácích, některé naše přihrávky dokázaly připravit pro najíždějícího hráče situaci „face to basket“, tedy mezi košem a útočníkem nebylo kromě vzduchu nic. Zlomem v utkání byl výsledek druhé čtvrtiny, který jsme pak potvrdili hned po poločasové přestávce. Po vyrovnaných šestnácti minutách jsme dokázali v závěru prvního poločasu rozpohybovat domácí obranu a vypracovali jsme si osmibodový náskok. „Osm bodů je dobrých,“ pokýval hlavou náš kapitán Láďa Sokolovský a dodal, že by chtělo naši hru zrychlit v útoku. Jeho protějšek, kapitán Orlů Jan Pavlík, vyhodnotil situaci takto: "Pro tak zkušený tým, jakým je Nymburk, je to dost." Nebylo to jen zkušeností našeho týmu, ale také tím, že skóre o poločase bylo hodně podobné skóre po první čtvrtině v jiných zápasech. Vedli jsme 32:24 a to znamenalo, že domácí prohrávali o třetinu své dvacetiminutové produkce nastřílených bodů v prvním poločase. Také Pavlík nabádal k větší agresivitě v útoku. Ani jednomu týmu se však jeho záměr udělat něco s útokem nepovedl zcela splnit. Druhý poločas byl útočně o trochu lepší, vyhráli jsme ho 38:33, ale spíše by se to dalo přičíst úbytku sil v obraně. 

Bez zajímavosti není ani poměrně nízký počet ztracených míčů. Prostějov pokazil patnáctkrát, my jedenáctkrát, přičemž po prvním poločase byl poměr vyrovnaný 5:5. Stejně vyrovnaná čísla byla i na doskoku. V našem týmu úřadoval pod koši Rado Rančík, který si díky 11 doskokům a 13 bodům vypracoval svůj druhý letošní double-double. V týmu domácích byl k podobnému úspěchu nejblíže Bojič, chyběly mu 3 doskoky. 

Utkání jsme začali o trochu lépe my. Ubránili jsme první útok domácích a sami jsme proměnili první střelecký pokus ve dva body. Domácí šestkami vyrovnali a trochu ušmudlaným košem se dostali do vedení a v zápětí náskok ještě o dva body povýšil Bojič. Nejvyššího vedení dosáhli domácí na konci šesté minuty po trojce Savanoviče (11:7). Pak jsme ale perfektními rychlými přihrávkami rozebrali zónu Prostějova a Lee z volné pozice proměnil střelu z perimetru. Domácí pak ještě jednou navýšili vedení na čtyři body a po faulu Rančíka na Bojiče dostali možnost z trestných hodů ještě více odskočit. To by ale musel šestky házet někdo jiný. Z protiútoku jsme snížili na 14:12 a poslední střelu první čtvrtiny nedal Ames, který měl střelbu v prvních deseti minutách 6/0. Do vedení v zápase jsme se dostali v polovině 13.minuty po Nečasově koši zblízka. Za chvíli potom si Tomaszek připsal už 4.osobní chybu a šel střídat. Na konci 14.minuty si v bedně zatancoval Savanovič a vyrovnal. Po chvíli dal jednu šestku Bojič a Muli si pozval svoje ovečky na kázání. Nabádal je především k rychlejším přihrávkám. Ve druhé polovině druhé čtvrtiny jsme si pomalu začali budovat náskok. 

Po změně stran si na staré časy zavzpomínal Standa Votroubek. Dvěma trojkami v rozmezí necelé minuty zařídil snížení na 30:36, ale pak se přes něj prosadil Mack ze střední vzdálenosti. Neuplynula ani půl minuta a opět nechali domácí na chvíli bez povšimnutí Macka na stejném místě a Monty se nemýlil. Vedli jsme o deset bodů (40:30). Domácí čtyřmi body sice snížili, ale pak jsme opět vyšachovali rychlými přihrávkami domácí obranu a Sokolovský mohl nerušeně pálit za tři. Naši radost zkazil třetí trojkou Votroubek a pak se neočekávaně Bojič trefil dvakrát ze šestky. Prostějov se přiblížil na čtyři body, ale na 39 vstřelených bodech se pak jejich útok na dlouhou dobu zastavil. My jsme stříleli stále trochu komplikovaně nicméně pro pevné základy našeho pozdějšího vítězství to byly dobré stavební kameny. V poslední minutě Tomaszek sice protrhl střelecký půst zpod koše, ale poslední slovo patřilo Benešovi. S klaksonem dal jednu ze svých parádních trojek. Poslední čtvrtinu jsme už šikovně udržovali svůj náskok. Nedovolili jsme domácím, aby ani na chvilku přemýšleli, zda by se mohli dostat zpátky do zápasu.