A tým | Mattoni NBL - 21.10.2006

Stejně jako v minulé sezoně jsme odehráli na poděbradské palubovce se Sadskou jednostranný zápas. Na rozdíl od loňského utkání, které bylo vyrovnané až do 14.minuty, mohla Sadská přemýšlet o lepším výsledku jen do poloviny první čtvrtiny, než jsme si vytvořili téměř desetibodový náskok. Jediným stínem utkání bylo zranění Walkera Russella v 6.minutě. Náš rozehrávač se chtěl otočit na jedné noze a při tom si poranil třísla. „Podle zběžného vyšetření v nemocnici se jedná pouze o natažení třísel. Pár dní v klidu by mělo pomoci,“ doufá vedoucí družstva Šístek.

V samotném zápase nebyla nepřítomnost prvního rozehrávače katastrofální i proto, že Pavel Beneš i Guillermo Diaz jsou schopni družstvo výborně dirigovat. Nesmíme zapomenout ani na Gorana Savanoviče, který už v loňském roce převáděl, že hra playmakera mu není cizí. Nicméně trenér Katzurin pochopitelně nadšený nebyl: „I když ani na vteřinu nepochybuji, že by hráči, které máme připraveny na post rozehrávače, svou roli nezvládli, je to nepříjemný stav. Už jenom tím, že ze základní rotace nám přibude dobrých dvacet minut, které musím přidat jiným hráčům.“ 

V samotném utkání skutečně absence Russella nehrála žádnou rozhodující roli. Zápas se vyvíjel podle předpokladů, přičemž domácí měli hodně problémů především se střelbou. Ani v jednom statistickém údaji nebyla Sadská lepším týmem. Velký propad byl ve střelbě za dva body. Zatímco domácí ani nepřekonali čtyřicetiprocentní hranici úspěšnosti, my jsme měli o 22% více. Rovněž střelba trestných hodů byla naší doménou. Domácí promrhali 13 pokusů! V obranné činnosti mohl být trenér Katzurin spokojený se třetí čtvrtinou, kdy domácí dali pouze 12 bodů, horší to bylo ve druhé desetiminutovce. Naše obrana byla opět po větší část zápasu vytažená hodně daleko, až ke koncové čáře. Pokud jsme se pustili do obrany tímto způsobem, dostali jsme od Sadské několikrát možnost docílit lehkých košů. O jasné dominanci našeho týmu hovoří také poměr valorizačních bodů 52:124. 

Utkání začal dobře Pavel Kubálek. První střelu z perimetru sice nedal, ale protože Kukačka doskočil, mohl Pavel provádět repete. To bylo úspěšnější a Sadská vedla 3:0. Nikkilä snížil a po Diazově trojce jsme vedli 5:4. Domácí nejdříve Riverovými trestnými hody překlopili vedení na svou stranu a pak Vukotič využil Nikkilova zaváhání a z rychlého protiútoku se dostali do vedení 8:5. Ovšem po naší šňůře 12:0 byly karty rozdány. Nás náskok se dostal nad deset bodů a bylo jasné, že hrajeme v pohodě. Snad nás to až příliš uklidnilo a dovolili jsme domácím dát dvě trojky. Jednu dal Hanzlík a druhou Petr Englický, bratr našeho Pavla. Díky tomu skončila druhá čtvrtina jen naším pětibodovým vítězství. Nejvíce trenéru Katzurinovi vadilo 22 obdržených bodů. „Musel jsem hráčům o poločasové přestávce připomenout, že obrana nás musí zdobit,“ vynesl ze šatny hlavní trenér. Ve třetí čtvrtině si hráči jeho slova dobře pamatovali a obrana skutečně pracovala velice dobře. Povolili jsme pouze 12 bodů a kromě slušné defenzívy jsme ukázali i pár povedených akcí, které odměnili přítomní fanoušci potleskem. Efektní nahození míče ke smeči předvedl třeba Pavel Englický, kterého svou přihrávkou vybídl Guillermo Diaz. Slabší střelba v poslední čtvrtině vyústila k remízovému skóre v této části zápasu. Celkem desetkrát jsme minuli při střelbě koš, přitom za celý zápas to bylo jen třiatřicetkrát. 

Body: Lyle 15, Formánek 11, Vukotič 10, Rivers 9, Hanzlík 6, Šušák 4, Kubálek a Englický Petr 3, Hubálek a Motejlek 2, Črešnar 1 - Diaz 18, Sokolovský 17, Rančík 15, Englický 10, Votroubek 9, Beneš a Savanovič 8, Křemen 4, Meeks a Nikkila 3;střelba 3b.: 19/6:15/7; střelba 2b.: 45/16:48/28; TH: 29/16:23/18; doskoky: 30:40; chyby: 21:26; 5 chyb: 39. Křemen; nejlepší hráč: Ladislav Sokolovský