A tým | Mattoni NBL - 02.05.2007

Pohled na celkovou statistiku je pro náš tým velice nezvyklý. Čtyři hráči (Mack, Sokolovský, Rančík a Křemen) museli odehrát více než třicet minut. K takové situaci letos ještě nedošlo. Největším problémem nebyla nějaká extrémní únava, ale náš styl zápasu spojený se stupňováním tlaku musel být opuštěn. Také jsme byli nuceni pro nedostatek hráčů hrát dlouhou dobu zónovou obranu. Nevyvíjeli jsme náš obvyklý tlak na rozehrávku a domácí měli dostatek času si připravit postupný útok. Vzhledem k tomu, že se jim poměrně dařilo při střelbě z dlouhé vzdálenosti, byli jsme neustále bodově pozadu. 

Také my jsme se pokoušeli o střelbu z dálky, ale na rozdíl od domácích byla naše úspěšnost podstatně menší. “Díky tomu, že se skoro nehrály signály a že byl soupeř neustále ve vedení, jsme se snažili využívat každou možnou střeleckou pozici a ne vždy to byla ta správná,“ poznamenal k 15% úspěšnosti střelby za tři body Šístek. V tomto utkání jsme nedokázali ani domácí přeskákat. „Mlékárna Kunín má tři dobré dlouhé hráče,“ přitakal Šístek. Z našich hráčů vyšel skoro naprázdno Mirkovič, dva doskoky za čtvrt hodiny je málo, navíc dokonce ani nevystřelil. Nikkilä byl na doskoku úspěšnější, ale ani on střelecky týmu nepomohl. Standa Votroubek byl z našich hráčů střelecky nejlepší, ale jeho 5 bodů nás nespasilo. Tak tradičně zůstal na určitě úrovni jen Rado Rančík. Za první poločas dal 21 bodů, za druhý přidal už jen sedm. Přeci jen příliš vyčníval z našeho výkonu pod košem a domácí si ho dokázali ohlídat. „Rado nebyl tak dobře zásoben přihrávkami, začal si občas vymýšlet individuální akce a domácí ho mnohdy zdvojili a odzbrojili,“ doplnil Šístek. Zato domácí podkošoví hráči Haslam a Perinčič nám zle zatápěli. Dohromady nastříleli 25 bodů a především Jihoslovan nás v prvních třech minutách hodně střelecky trápil. Z prvních 11 bodů Mlékárny dal deset! 

Utkání začal ve velkém stylu Washington. Šest bodů z prvních osmi bylo odrazem jeho rychlosti, na dva koše nahrál a získal jeden míč. Domácí měli svého střelce v osobě Perinčiče, o kterém je známo, že má dobrou ruku z perimetru. Naši si varování trenéra nevzali k srdci a jeho dvě trojky v rozmezí půlminuty dostaly domácí na koně. V úvodní čtvrtině se skóre měnilo skoro pravidelně na obou stranách. Další dobu jsme byli v nepatrném vedení my. Byl to však náskok, který nic neřešil. Až v polovině 8.minuty jsme se po Ventově trojce ponořili do bodové ztráty hlouběji (24:17). Rančík s Mackem do konce čtvrtiny dokázali ubrat jen tři body. Ve druhé čtvrtině jsme nejprve dotáhli na 31:31, ale po šňůře 9:2, jsme opět prohrávali o sedm. Sokolovský proměnil naši první trojku, stáhl na čtyři body, ale závěr čtvrtiny patřil domácím. 

Po několika vteřinách druhého poločasu dal Gavlák trojku a poprvé náskok domácích dostal dvoucifernou podobu. Ovšem jen na chvilku. Sokolovský a Mack snížili po třech koších v řadě, ale Reinbergerova trojka působila jako uklidňující balzám pro domácí hráče. Opět jsme se po dvou koších přiblížili a Reinberger se trefil znovu za tři body. A tříbodový rozdíl byl na tabuli i před poslední čtvrtinou. Tu zahájil trojkou pro změnu Štec, ale naši hráči se nevzdávali. Olepení fauly bojovali, ale jediným jejich snažení bylo stažení náskoku na jediný bod (67:66). Williams dal koš s faulem a do konce utkání zbývaly jen tři minuty. Rančík odpověděl košem, ale Perinčič po útočném doskoku si sám dopíchl míč do koše. Nám se v následující minutě neujala ani jedna ze čtyř střel (po dvou zpod koše a z perimetru). Ani domácím se nepodařilo posunout skóre, a tak minutu před koncem bylo utkání stále otevřené. Dva ztracené míče v poslední minutě definitivně pohřbily naše naděje na úspěch. Poslední trojka zápasu, jejíž autorem byl Křemen, byla jen labutí písní našeho týmu. 

Více než porážka nás mrzí ztráta jednoho z klíčových hráčů Dariuse Washingtona. Všichni věříme, že se lýtkový sval Pavla Beneše umoudří, že nos bude bolet co nejméně a ve čtvrtfinále proti Ostravě uspějeme hned v prvních dvou zápasech.