A tým | Mattoni NBL - 04.01.2006

Místo očekávaného hladkého vítězství jsme se trápili a Spartu jsme udolali až v závěru. 

Po drtivém vítězství v Domažlicích si zdálo, že jsme při chuti a že Sparta by neměla být soupeřem, který by měl nějak kousat. Také podle úvodních pěti minut to tak vypadalo. Základní pětka Whitfield, Sokolovský, Hess, Rančík, Einikis si během svého pobytu na palubovce vytvořila dvouciferný náskok (19:7). Nejdříve se uvedl trojkou Hess a po něm zpod koše Einikis (5:0). Savič korigoval, ale Sokolovský a Rančík dvěma koši náš náskok opět povýšili. Dva slepené koše Fona a Davida Douši stáhly naše vedení na rozdíl jednoho koše (9:7), ale pak jsme se nadechli k desetibodové šňůře. Především poslední koš série byl z kategorie povedených, když Sokolovský nezištně přihrál Hessovi do úplně volného prostoru. Základní pětici hráčů se dařila především týmová spolupráce v obraně, ale také v útoku bylo k vidění mnoho perfektních přihrávek.

První pětka splnila svůj úkol a trenér Ježdík začal střídat jednotlivé hráče a najednou se začala vytrácet lehkost hry. Navíc na kontě našich hráčů už byly v té době více než čtyři fauly, a tak Sparta všechny další osobní chyby trestala z čáry trestného hodu. Díky nim se náš náskok ztenčil na polovinu (19:13). Pak se Mandič trefil z perimetru, ale Savič košem s faulem znehodnotil Charlesovu snahu o brejk. Mandič se však nevzdal a druhou svou trojkou naznačil, že by ani druhá pětka nemusela mít problémy. Chyba lávky. Savič dal dvojku, Fon přidal další dva body a Sparta se oklepala z úvodní studené sprchy. Škoda, že Savanovič dal pouze jednu šestku ze tří za faul Nováka na perimetru. Šestibodovým rozdílem skončila první čtvrtina.

I když bylo vidět, že se pětici hráčů na palubovce tolik nedaří, věřil jim trenér Ježdík natolik, že je na palubovku poslal i do druhé čtvrtiny. Bohužel pro vývoj zápasu se málo dravý přístup hráčů nezměnil a nezlepšila se ani komunikace v obraně. Pozdě jsme se vraceli do obrany, a tak jsme museli několikrát zatáhnout za záchranou brzdu. Vzhledem k tomu, že Sparta má hráče dobře individuálně vybavené, dokázali si s naší obranou bez vzájemné výpomoci dobře poradit. Náskok se snižoval a snižoval, až se ztratil úplně. V 15.minutě bylo srovnáno a hosté šli po Benešově chybě v rozehrávce také poprvé do vedení. Nám se ještě jednou podařilo stav obrátit, to když Savanovič zužitkoval svůj útočný doskok a Einikis zavěsil přes hlavu. Daniel Douša však trojkou znovu posadil svůj tým do sedla. Stejný hráč dvěma trestnými hody vedení Sparty ještě navýšil. Poslední slovo prvního poločasu patřilo Einikisovi, který zúročil Rančíkovu přihrávku.

„O poločasové přestávce jsme připomínali některé zásady hry při akcích soupeře a apelovali jsme na nutnost hrát při obraně pod košem více do těla. To byly dvě faktické poznámky, zbytek byl motivačního charakteru,“ prozradil Martin Augustin náplň válečné porady. Kdo čekal, že na palubovku nastoupí do třetí čtvrtiny základní pětka, byl překvapen. Změny se dočkal až po třech minutách, kdy se z lavičky zvedli Whitfield, Hess a Sokolovský. Sparta v té době vedla o sedm bodů a byla na koni. „Chtěl jsem, aby si hráči na palubovce zvrátili vývoj zápasu sami. Bohužel díky přetrvávající laxní hře se jim to nepodařilo,“ vysvětlil trenér Ježdík možná nečekanou sestavu, kterou poslal do začátku druhého poločasu. Než se noví hráči zahřáli, chvíli to trvalo a dopustili se tří osobních chyb. Díky tomu sice Sparta už nedala žádný koš ze hry, ale přesto zvýšila svoje vedení na devět bodů. Střílela totiž trestné hody po  pátém faulu družstva. Přítomností Hesse na palubovce se zvýšila drzost pod košem soupeře a hned další náš úspěch byl po útočném doskoku. David Douša ještě jednou vrátil Spartě devítibodový náskok, ale následující Whitfieldův střelecký pokus byl úspěšný. Přihrávka hostů do autu dala míč do našeho držení a z postupného útoku vyšachovala naše pětice obránce Sparty tak dokonale, že Sokolovský zůstal s míčem zcela osamocen za trojkovým obloukem ve středu hřiště. Tak zkušený střelec se snad ani nemohl mýlit. Po trestných hodech Michela jsme se přiblížili na jediný bod a bylo jen otázkou času, kdy Sparta povolí. Na palubovce totiž neměli hosté ani chvilku klidu k nějaké lehké kombinaci. Naši hráči jezdili po hřišti a všude jejich bylo plno. Kdybychom ještě využili technické chyby Dvořáka, mohlo být už ve 27.minutě vyrovnáno. Takhle jsme si museli počkat až do konce 28.minuty. K oddálení vyrovnání pomohla Spartě chyba rozhodčích, kteří během time outu hostů zapomněli, kdo má mít míč v držení a dali ho Pražanům. I přes ostré protesty celé lavičky nezasáhl ani jeden z trojice rozhodčích a nechali pokračovat ve hře. Whitfield se přitom dopustil osobní chyby a vzhledem k tomu, že to bylo jeho čtvrtá, mohl nás omyl arbitrů zasáhnout dost hluboko. (viz také zde) Chvilkový výpadek koncentrace využili hosté ke znovuvytvoření šestibodového náskoku. Poslední slovo patřilo Whitfieldovi, který vteřinu před koncem třetí čtvrtiny dokončil postupný útok košem.

Úvod poslední části zápasu patři jednoznačně našemu kapitánovi. Dal během dvou minut osm bodů, dvakrát za sebou proměnil svůj nájezd pod koš, při kterém byl faulován!! Z mínus čtyř bylo najednou plus čtyři. Při posledním průniku však narazil do mohutnějšího Frány a musel si na chvilku ochladit naraženou nohu. Sparta už na náš nástup nedokázala zareagovat a z bodové ztráty se už nedostala. Klid do našich řad přinesly dvě trojky (Mandič a Votroubek) a také díky tomu se náš náskok vyšplhal do dvouciferných výšin. Fon sice košem po útočném doskoku snížil. V poslední minutě už koš nepadl.