A tým | FIBA EuroCup - 18.01.2006

Michal Ježdík hovořil před utkáním o tom, že Turci dokáží na soupeře často něco vymyslet, aby ho překvapili. Tentokrát to byl on sám, jenž připravil v obraně na svěřence trenéra Örse nepříjemnou variantu. Časté střídání obran vyvedlo dosud neporažené Fenerbahce z rytmu a smrtící hřebíky zasouval Standa Votroubek zpoza půlkruhu ohraničující trojkovou vzdálenost. Ve střelbě z perimetru Standovi sekundovali Einikis, Mandič, Savanovič, Hess a Rančík. Dohromady jsme nastříleli 13 trojek z 27 pokusů a to je úspěšnost velice dobrá. Obávaní vyslanci Země půlměsíce si z dálky připsali jen 5 zásahů, přičemž to zkoušeli čtrnáctkrát a takový střelec jako Mršič dal tři ze sedmi.

Zónová obrana činila hostům problémy v postupném útoku, kdy nedokázali třikrát využít 24 vteřinový limit držení míče. Nedokázali si ani poradit se zdvojováním hráče s míčem a to vedlo buď ke ztrátě míče či střelbě z nepřipravené pozice. Odražené míče jsme dokázali pochytat s velkou účinností. Celkově jsme porazili hosty o 8 doskoků. Za pozornost stojí 14 doskoků Adama Hesse, který s deseti body získal double-double. „Více než deseti bodů si cením doskoků. To je důkaz o tom, že hraji tvrdě a nekompromisně a myslím, že tím mohu povzbudit hru celého týmu,“ řekl Adam Hess.

V družstvu hostů zahráli podle předpokladů čtyři hlavní opory. Střelecky se nad svůj průměr dostal Stevenson (na dvojnásobek), Kambala a Violette zůstali na svém průměru a Mršič se dostal kousek přes polovinu. Dohromady dali 66 bodů, takže na ostatní hráče zbylo 6 bodů a ty si rozdělili Erden (5) a Bibo (1). Kromě těchto šesti střelců nastoupil Demirel, který měl na starosti především obranu našich rozehrávačů (15 minut) a na epizodní dobu Güney (3 min). Michal Ježdík zapojil do hry jedenáct hráčů, přičemž jen Hess a Whitfield museli odehrát více než 30 minut. To se projevilo v závěru, kdy hosté působili unavenějším dojmem. „Je pro mě potěšujícím zjištěním, že naši hráči jsou na tom vždy v závěru fyzicky lépe než jejich soupeř,“ potěšilo Michala Ježdíka. V tomto utkání se v plné šíři ukázala vyrovnanost našeho družstva. Nebývá tak častým jevem, aby se v zápase tak výrazně projevili ti hráči, kteří neodehrají zpravidla tolik minut. Jména jako Chán, Votroubek, Beneš či Mandič určitě nebudou pro Turky po dnešku neznámým pojmem.

Do utkání jsme vstoupili s přílišným respektem k soupeři nebo možná ke zvučným jménům jejich soupisky. Křečovitý výkon našich hráčů trestal především Kambala, který byl v první čtvrtině k nezastavení. Dal 15 bodů. Na druhou stranu si však přes jeho obranu připsal Einikis 11 bodů. Einikis nastoupil z druhého sledu, když během našeho time outu již ve třetí minutě střídal Michela, kterému se zpočátku tolik nedařilo. Na časomíře svítilo 7:51 (odehráno 2:09) a na ukazateli skóre bylo už 2:8 pro hosty. Oddechový čas přibrzdil nárůst rozdílu ve skóre, ale k vyrovnání to nevedlo. V následujících minutách se naše ztráta pohybovala kolem šesti bodů. Dokázali jsme se dostal na tři body, ale hosté dokázali tento náš pokus o zvrat zastavit a naopak vytáhnout rozdíl až deset bodů.

Také druhá čtvrtina začal náporem hostů. Violette a dvakrát Mršič z perimetru uzemnili domácí a náskok se dostal do poloviny druhé desítky (19:34). Na naší straně byl úspěšný pouze Savanovič za tři body. Až do 17.minuty si hosté udržovali dvouciferné vedení. V hale vládla rozpačitá nálada. Jinak hlučné obecenstvo si patrně nasadilo černé brýle beznaděje, ale hráče nenakazilo. Jen málokdo možná věřil v nějaký výrazný obrat. Jiného názoru byli Chán, Hess a Beneš a především jejich zásluhou se začal z náskoku Fenerbahce ukusovat bod po bodu. Kdyby v tomto úseku utkání nebyla střelba trestných hodů pouze poloviční, stihli bychom do poločasu pravděpodobně vyrovnat. Posledními skórery prvního poločasu byli Rančík (trojka) a Einikis. Do šaten jsme odcházeli o pět bodů smutnější my.

Na úvod druhého poločasu byla hra rozháraná. Košů na obou stranách přibývalo po málu. I když jsme si nepovedenou střelu doskočili, nedokázali jsme ani na třikrát vyšachovat obranu hostů. Vzhledem k naší obraně však neměli mnoho šancí vyniknout ani istanbulští protivníci. Za zmínku stojí náš 45.bod, který dal Einikis z první nahrávky po vyhazování zpod koše a Savanovičovy dva body po podběhnutí koše. Také Aleš Chán se blýskl košem z otočky. Po těchto dvou bodech jsme ve 27.minutě prohrávali jen o tři body. Důležitější než stahující se náskok byla vracející se pohoda do našich řad. Fanoušci také ožili a všichni cítili, že obrat ve vedení na sebe nenechá dlouho čekat. Stalo se tak v čase 28:34, kdy Adam Hess z levého rohu po Mandičově přihrávce nás trojkou poprvé dostal před Fenerbahce. Do konce třetí čtvrtiny přidal ještě jednu trojku Mandič a škoda přeškoda, že se nám nepodařilo udržet Kambalu na zádech a pustili jsme ho k dorážce v poslední vteřině třetího hracího období.

Poslední čtvrtinu zahájil excelentně Einikis trojkou a po chvíli z levého rohu přidal Votroubek další trojku. Mezí tím korigoval náš nástup Violette, ale pouze za dva body. Po Hessově dvoubodovém přírůstku jsme vedli o devět bodů (70:61) a byli jsme na koni. Tři body Erdena vymazal trojkou, znovu z levého rohu, Mandič a přes desetibodový náskok nás dostal Votroubek, tentokrát z kratší vzdálenosti. Stejný hráč se do listiny střelců zapsal ještě třikrát. Nejdříve dvojkou z Rančíkovy přihrávky a potom po Hessově asistenci přidal trojku. Tentokrát si Standa přeběhl na pravou stranu. Vedli jsme dvanáct bodů a to ještě nebylo všechno. Votroubek totiž byl při střelecké chuti a dalším pokusem z perimetru znovu zatížil konto soupeře. Poslední dva koše našeho družstva dal Aleš Chán a Stevenson třemi šestkami provedl kosmetickou úpravu výsledku.