A tým | Mattoni NBL - 18.05.2005

Po deseti dnech se opět sešli diváci v nymburské hale k prvnímu finálovému zápasu.

Dlouhá přestávka mezi zápasy uškodila našim hráčům více než znamenala únava z pěti zápasů Kunína proti Prostějovu. My jsme se hnali více do útoku, ale zapomínali jsme na zadní vrátka. Do nich vnikli soupeři několika rychlými protiútoky a docílili jednoduché koše do naší nepřipravené obrany. Především ve druhé čtvrtině, kterou jsme prohráli 22:38. Také poměrně velký počet ztracených míčů hrál do karet našemu dnešnímu soupeři. Nedařily se nám přihrávky do vnitřního prostoru a porušili jsme několikrát i základní pravidla (kroky). Hosté se v úvodu chytli několika koši a posíleni vítězstvím v předchozí sérii především psychicky se nechtěli dobrovolně vzdát. 

Naši hráči hráli první housle pod oběma koši. I přes velice dobrou úspěšnost střelby jsme se zmocnili 37krát míče (Kunín 19x), z toho 13 pod košem soupeře. Právě útočné doskoky znamenaly narůstání skóre v náš prospěch, protože se často jednalo o dopichování míče po nevydařené střelbě. Nejúspěšnějším mužem byl Hess a také Nečasovi se povedlo volejbalovým způsobem postrčit míč skrz obroučku. Na straně hostí mohl konkurovat jen Šoška se 4 útočnými doskoky, které si připsal hlavně v poslední části hry. 

Utkání otevřel dvoubodovým košem Trnka, který dostal přednost v základní sestavě před Jiřím Zídkem. Z následujícího protiútoku Warrick vyrovnal. Neuplynula ještě ani minuta hry a Johnson byl v souboji o míč faulován Ivanovičem. Whitfield vyhazoval zpod koše, obrana Kunína zapomněla na Johnsona, který dostal přihrávku do dvojtaktu a zasmečoval míč do koše. Další chyba hostů přišla v zápětí, když Warrick poslal křižnou přihrávku na Ivanoviče. Její směr vystihl Hess, sklepl si míč před sebe a nikým neohrožován donesl míč až do koše. Raketový nástup a vedení 6:2 bylo povzbudivé. Jenže Warrick napravil svou chybu a z osmi metrů i přes Ashanteho přidal trojkou další body svého týmu. Následující dvě minuty se rozdíl pohyboval mezi jedním a třemi body v náš prospěch. Za zmínku stojí nádherná přihrávka, kterou místo střely adresoval Whitfield úplně volnému Hessovi. Pak se nadvakrát prosadil  Trnka a vedli jsme o pět bodů. Šoška náskok stáhl a pak se v protiútoku neprosadil za tři Whitfield a doskakující Howard vyslal dlouhou přihrávkou do brejku Buzášiho. Nečas musel zatáhnout za záchrannou brzdu a pivot Kunína obě šestky proměnil. Z dalších našich košů zaujal ještě Hessův, kterého docílil po dopíchnutí nevydařené střely Johnsona. Když dal Whitfield další koš, vedli jsme opět o pět. To stále ještě v hledišti chyběli příznivci z Nového Jičína, které cestou zdržely nejen časté zastávky, ale také dopravní nehoda u Poděbrad. S jejich příchodem do hlediště se předala pozitivní energie na vlastní hráče a ti vyrovnali. Ovšem sedm bodů během minuty, o které se podělili Whitfield (2+3) a Johnson (2), vyneslo naše družstvo do největšího vedení v zápase. Pak Warrick potrestal Johnsonův faul při trojkové střelbě stoprocentně, ale Jirka Zídek, který před tím vystřídal Trnku, dal nikým neohrožován také trojku. Po něm zužitkoval Hess Whitfieldem získaný míč a náš náskok se přiblížil k desítce. Čáru přes rozpočet udělal Warrick, který s klaksonem dal další svou trojku. 

Hned na úvod druhé čtvrtiny jsme prohospodařili i šestibodový náskok a Kunín šel poprvé do vedení, když Warrick na začátku 13.minuty proměnil svůj střelecký pokus. Tento hráč pak ještě dvakrát zazlobil (2+3), ale zatím to stačilo jen na jednobodové vedení Kunína. Pak jsme si ale vybrali slabou chvilku, dopustili jsme se několika ztrát míče, nedali jsme pár košů a Kunín se dostal do výraznějšího vedení. Tentokrát se dvakrát z perimetru prosadil Howard. Na konci 16.minuty jsme už prohrávali o devět bodů a novojičínským basketbalistům se povedl dokonalý obrat. Sice jsme dvěma koši trochu korigovali, ale stále byl náskok velice přesně střílejících hostů kolem deseti bodů. Další ztracené míče a dlouhé pasy přes celé hřiště vedly Kunín do vedení o 14 bodů! To už bylo na pováženou. Do konce poločasu jsme z výrazného náskoku 4 body ubrali, ale 67 obdržených bodů za poločas bylo hodně varujícím číslem, které jednoznačně vypovídalo o kvalitě naší obrany. 

Při návratu ze šaten byl trenér Hummel na zemi, když na větu ‚hrajete dobře‘ odpověděl „Zatím je jen poločas!“. Jako kdyby věděl, co ho čeká. Na palubovce se strhla bouře a osmi body v řadě za 1,5 minuty jsme se dostali na rozdíl jednoho koše. Důležité, spíše řečeno nejdůležitější bylo, že jsme dokázali donutit Kunín střílet z dálky z nepřipravených pozic a odražené míče doskákat. Svou útočnou i obrannou snahu jsme nakonec v polovině 24.minuty přetavili na hubené jednobodové vedení. Zatím to bylo jen dočasné, protože Warrick a Howard vrátili svému týmu malý náskok 71:74. Než Zídek ze dvou trestných hodů strhl vedení na naší stranu, uběhly další tři minuty. Za minutu přidal Whitfield z rychlého protiútoku další 2 body a náš náskok byl zase trochu veselejší. Kunín se ještě dvakrát přiblížil na bod, ale Johnson přes Howarda trojkou vnáší do našich řad trochu klidu. 

V poslední čtvrtině hosté melou z posledního. Náš náskok se postupem doby pomalinku zvyšuje, ale je jasné, že jsme schopni lépe se vracet do obrany a poměrně přesně střílet. V polovině 33.minuty je na našem kontě o 8 bodů více a zdá se, že máme otěže zápasu plně ve svých rukách. Zvlášť po tom, co Hess zužitkovává nádhernou přihrávku Nečase (100:90). Poslední nadechnutí našeho soupeře přichází přesně v polovině poslední čtvrtiny, když dvěma koši Kunín snižuje na 102:96. Trenér Ježdík si bere oddechový čas a po měn dává jistotu s hodnotou tří bodů Whitfield. Hosté už na vyrovnání nebo dokonce zvrat v zápase nemají síly. V posledních třech minutách se ještě snaží ze všech sil pálit z perimetru. Třikrát se jim to podaří, sedmkrát však ne. Naši hráči, především Whitfield vodí míč a láká na sebe fauly protihráčů. To se mu daří a jako exekutor se nemýlí. Poslední naše body dává Adam Hess ze šestek a ze stejného místo podtrhává bodový účet také Howard.