A tým | FIBA Europe League - 01.12.2004

Fantastický zápas odehrál Nymburk proti nebezpečnému tureckému protivníkovi. Vítězství je o to cennější, že v předcházejícím zápase se Nymburku nedařilo a že už tak prořídlou lavičku oslabila angína Pavla Beneše. Znamenalo to, že Maurice bude muset absolvovat další dlouhé dějství. 

Oba soupeři vycházeli z perfektních obran, přičemž často střídali zónu s osobní obranou. Právě takové přechody činily Nymburku i Istanbulu v útoku určité problémy. O kvalitě naší defenzívy svědčí mimo jiné i tři ubráněné čtyřiadvacetivteřinové limity pro postupný útok hostů, pouhých 12 bodů Mršiče, který má průměr 20 bodů na zápas a jedna jediná trojka obávaného trojkaře Salyerse ze tří pokusů. Není možné chválit za obranu jednotlivce, dnes makali v obraně všichni.  

O našem úspěchu v zápase rozhodovaly také trojky, kterých jsme docílili v době, kdy jsme je opravdu potřebovali. Ve druhé čtvrtině, když Fenerbahce postavilo obranný val do zóny, snažili jsme se na ně vyzrát právě střelbou z perimetru, ale koš na východní straně haly byl pravděpodobně zakrytý nějakou pokličkou. Turci naší nepřesné střelby využili k vytvoření prvního výrazného náskoku v zápase. Druhý úsek zápasu, kdy hrály trojky hlavní roli byl mezi 21. a 23.minutou, kdy jsme po trojce Mršiče prohrávali už o 10 bodů. Pak vzal odpovědnost na sebe Mujagič. Třemi střelami z perimetru během dvou minut zvedl prapor a vlil do všech nymburských hráčů novou energii. Tento impuls našel i pokračovatele, když Nečas vystihl přihrávku Mršiče a sólo dovedl až do koše. Po něm vyslal Whitfield do brejku krajana Hesse a z mínus deseti bylo plus jedna. Ve 26.minutě zakončil Whitfield dvěma šestkami dvanáctibodovou šňůru Nymburka. Hosté v té době byli proti naší obraně bezradní. Ztráceli míče, nepřesně stříleli, nedařily se jim jako do té doby útočné doskoky a korunu tomu nasadil Mršič, když nedal ani jednu šestku ze tři po sobě jdoucích pokusů. „Třetí čtvrtina rozhodne,“ utrousil cestou na druhý poločas bývalý trenér Nymburka Jiří (Fialka) Růžička. Už to vypadalo, že jeho slova se splní do puntíku. Fenerbahce bylo na dně. Güneyův šťastný koš však probudil hosty z marnosti a hra i skóre se opět vyrovnaly. Do poslední čtvrtiny vstupoval Nymburk po Hessově dopíchnutí o dva body šťastnější. 

V prvních dvou a půl minutách poslední čtvrtiny se nic dramatického neodehrálo. Istanbul vyrovnal a díky Bookerovi šel do dvoubodového vedení. Ovšem po chvíli přidal Onan další dva body a Salyers trojku. Z vyrovnaného stavu tu byl rázem sedmibodový propad (54:61). Po time outu trenéra Ježdíka se odhodlal ke čtvrtému pokusu o trojku Sokolovský a přidal nesmírně důležitý koš! Salyers sice dvojkou zvýšil náskok Fenerbahce (57:63), ale pak Maurice dostal míč, nevěděl komu nahrát a vystřelil. Další trojka v  koši Istanbulu rázně otřásla sebevědomím hostů. A když Mujagič další trojkou vyrovnal, diváci vstoje aplaudovali. Nečasův faul Onan nepotrestal ani jedním úspěšným trestným hodem a Whitfieldův razantní průnik do bezprostřední blízkosti tureckého koše znamenal naše vedení (65:63). V poslední půldruhé minutě se zapojil do trojkové estrády také Zídek. Nejdříve zužitkoval Whitfieldovu nahrávku a svůj kousek zopakoval ještě za necelou minutu. Po šňůře 14:0 v posledních čtyřech minutách jsme ambiciózní Turky zadupali do země,  a tak se hráči ze Země půlměsíce vytratili z haly, aniž by našemu týmu pogratulovali k vítězství. To však šťastnému hloučku červenobílých dresů uprostřed hřiště určitě nevadilo. 

Body: Mujagič 17 (5 trojek!), Nečas 15 (1), Zídek 13 (2), Whitfield 10 (1), Hess 10, Sokolovský a Votroubek 3 (1) – Onan 20 (2), Mršič 12 (2), Salyers 11 (1), Booker 8, Basak 7 (1), Bibo a Güney 2, Gülay 1, fauly 16:18, TH 17/12 : 11/3!, za 2 body 28/13 : 40/21; za 3 body 27/11 : 20/6, doskoky 31:36, ztracené míče 14:15, čtvrtiny 22:19, 7:19, 23:12, 19:13