A tým | Mattoni NBL - 11.03.2006

Letos i potřetí jsme nasázeli Pardubicím více než sto bodů a díky vítězství se blížíme jistotě postupu do play-off z prvního místa.

Počet hráčů v civilu se oproti minulému zápasu zvýšil o jednoho. Na lavičce seděli nepřevlečení do dresu Mandič, Sokolovský a Savanovič, a tak si mladý Zdeněk Hanzlík udělal hned dva ligové rekordy. Nastoupil téměř na dvacet minut a nastřílel sedm bodů. „Dost mě překvapilo, že mě trenér Ježdík poslal na palubovku už v první čtvrtině,“ podělil se o pocity Zdeněk, jehož dvě trojky určitě sklidily největší potlesk fanoušků. „Jsem rád, že jsem mohl zapojit Zdeňka na delší dobu do zápasu a že nezklamal mou důvěru,“ pochválil trenér Ježdík. Na palubovku se dostali i další mladíci Hubálek a Horák. V poslední čtvrtině nastoupili Hubálek s Hanzlíkem na palubovku současně a dokonce Michal asistoval Zdeňkovi při jeho trojce.

V týmu Pardubic chyběl Mujagič, který obléká na závěr této sezony dres Prostějova, odkud zase do východních Čech zamířil Jiří Černošek. Do zápasu nastoupil po jednozápasovém trestu Trnka, ale utkání nedohrál. Při jednom souboji pod naším košem si vykloubil rameno a je poměrně dost pravděpodobné, že pro něho letošní sezona už skončila.

V utkání jsme byli po všech stránkách lepším týmem. Jednoznačnou převahu jsme dokázali pod košem Pardubic, kde jsme získali celkem 18 odražených míčů. Tímto výkonem jsme vyrovnali naše letošní maximum ze zápasu proti Ostravě. Také ve střelbě z perimetru jsme se po delší době dostali nad deset proměněných pokusů, přičemž jsme měli úspěšnost vyšší než 50%. Předzápasová příprava se zaměřila také na individuální obranu a ta dnes našim hráčům vycházela také velice dobře. „Kladli jsme hráčům na srdce, že je třeba se nejdříve postarat o svého hráče a potom teprve myslet na výpomoc,“ řekl asistent trenéra Forejt. Ve výsledku utkání se také odrazila daleko lepší kondice našich hráčů. V momentě, kdy jsme přeřadili na vyšší stupeň intenzity obrany, Pardubice nestačily. Nejmarkantněji to bylo vidět ve třetí čtvrtině, kterou jsme vyhráli o 19 bodů (26:7). Trenér Ježdík hodně točil sestavu, ale ani v jednom případě nebyla naše sestava horší než u našeho soupeře.

Úvodní rozskok jsme sice jako téměř vždy vyhráli, ale první střelecký pokus Hesse nebyl úspěšný. Trnka po devíti vteřinách zhodnotil Majerikovu přihrávku ve vedoucí koš Pardubic. Adam vyrovnal po útočném doskoku, ale další exnymburák Sigi Novotný přidal na své konto dokonce trojku. Tentokrát jsme si na vyrovnání museli počkat do konce 4.minuty. Z perimetru byl úspěšný Beneš. Po koši Rančíka jsme se dostali krátce do vedení, ale Pardubice se několika koši dostaly opět před nás. Ani tentokrát nemohli radost sdílet dlouho, protože Votroubek trojkou vyrovnal. Od té doby se už hosté do vedení ani jednou nedostali. Naopak, do konce první části zápasu se Pardubice propadly po naší šňůře 13:3 do desetibodové ztráty. Díky rozhodčím, kteří nasadili hodně přísný metr, jsme poslední body dávali z čáry trestných hodů. Ani ve druhé čtvrtině se zatím naplno neprojevila naše jednoznačná převaha. Dali jsme čtyři trojky (Votroubek 3 a Hanzlík) a náš náskok se ke konci prvního poločasu dostal až na dvacet bodů.  Díky agresivitě na obranné polovině jsme donutili Pardubice k několika ztrátám míče.

Po změně stran se hosté drželi ještě do 24.minuty. To se Trnkovi podařilo dvakrát za sebou přehodit bránícího hráče a potrestat faul Beneše jedním košem z čáry trestných hodů. Ale od té doby se nám povedla šestnáctibodová šňůra, kterou přerušil pouze jedním košem Novotný. Trenér Petr musel ke konci třetí čtvrtiny na chvíli posadit Amese a najednou hra ztratila řád a organizaci. Především v této době nebyly Pardubice schopny nic vymyslet a dotáhnout žádný útok do bodového zakončení. „Jakmile Nymburk přitvrdil v obraně, naše hra se sesypala. Domácí nás donutili k chybám, ze kterých vytěžili jednoduché koše a naše ztráta rychle nerůstala. Přesvědčili jsme se, že zatím nemohou hráči ze druhého sledu hrát s takovým týmem jako je Nymburk vyrovnanou partii,“ vyjádřil se k nejhoršímu úseku hry hostů jejich trenér Petr. Ještě jeden moment stojí za zadokumentování. Běží posledních 28 vteřin třetí čtvrtiny. Hosté kombinují. Stále se nemohou prosadit do střelecké pozice, a tak na poslední chvíli střílí Majerik zoufalou trojku z velké vzdálenosti. Míč se za zvuku klaksonu označujícího konec doby pro postupný útok odráží od desky, netrefuje obroučku a nymburští hráči jej chytají. Po vteřině nebo dvou zazní píšťalka rozhodčího a přerušuje hru. Logické by bylo, abychom po chybném hvizdu dostali míč pod kontrolu. Pryč s logikou! Míč mají Pardubice! Vysvětlení: rozhodčí se po poradě s komisařem domluvili, že klakson zazněl předčasně a že ještě do konce limitu pro postupný útok zbývají 4 vteřiny. Nabízí se otázka: Je správné či nesprávné, když rozhodčí přizná chybu?

Poslední čtvrtina se dohrávala v klidu. Trochu jsme polevili v obraně a toho nakonec využil Ames, který si připsal 13 bodů (2 trojky) z 21 bodů svého týmu za čtvrtinu. I když jsme několikrát atakovali čtyřicetibodový rozdíl ve skóre, ani jednou se nám to nepodařilo. Třikrát Pardubice prohrávaly o 39 bodů, o čtyřicet nikdy. Čas čtyř vteřin před koncem hracího období byl dramatický i na konci čtvrté čtvrtiny. Tentokrát se o to postaral Rančík, který se zle mračil a několika ostrými slovy počastoval svého národnostního kolegu Majerika. Ten ho totiž fauloval a po odpískání do Rada ještě strčil.