Utkání proti Děčínu bylo nesmírně vyrovnané, ani jeden tým si nikdy nevytvořil dvouciferný náskok. Stejně vyrovnané jako hra byly statistické údaje na konci zápasu. Největší rozdíl byl v úspěšnosti trestných hodů a právě z této mety padly poslední body utkání – bohužel od stoprocentně úspěšného Levella Sanderse, který i tentokrát ukázal, že je stále tím kouzelníkem, který Děčín dokáže držet nad vodou. Nebyly to jen poslední dvě šestky ale i několik košů během utkání, které by asi z jiné než jeho ruky obroučkou nepropadly. Vyrovnané byly útočné doskoky, statistika však nic nehovoří o tom, jak se získaným míčem pod košem soupeře družstvo naloží. V případě domácího Děčína bylo hodně bodů dosaženo právě po útočném doskoku. My jsme míč získali, ale ani druhý útok mnohdy nevedl ke skórování. Také ztráty byly velice vyrovnané a dokonce jsme ztracených míčů měli méně než Děčín. Ovšem naše ztráty přišly z těch nejméně vhodných okamžicích poslední čtvrtiny, kdy nás stály změnu v průběžném vedení. V poslední čtvrtině, která se bodově moc nevyznamenala, byla každá chyba obzvláště bolestivá.   

Domácí po velkou část utkání vytahovali obranu až na naši polovinu. Nebyla sice nijak agresivní, ale stále se s našimi rozehrávajícími hráči pohybovaly bílé stíny, které nutily k pozornosti. Občas došlo ke zdvojení u postranní čáry, ale zpravidla to vedlo k faulu bránícího hráče. Našim hráčům v prvním poločase nefungovala obrana. Bez bodu padesátku si za dvacet minut zápasu nemůžeme dovolit ani před napěchovanou děčínskou halou. Nic na tom nemění, že poslední dva koše Děčína padly z perimetru a tím nám přeci jen domácí odskočili o trochu více.

Více informací najdete v komentáři k zápasu   

Názory trenérů po utkání (zdroj: webové stránky Děčína)
Pavel Budínský (Děčín): „Děkuju za gratulaci. Já myslím, že jsme dnes do zápasu dali úplně všechno a za to je krásná odměna vítězství nad Nymburkem. Každá takováhle výhra nad týmem, který ještě neprohrál, vám dává energii do další práce. Kdo dnes nepřišel do Děčína na basket, tak neudělal dobře, protože to byla pekelná atmosféra. Skvělí fanoušci nás vybičovali k mimořádnému výkonu. My hráli disciplinovaně, ukázněně, s velkým odhodláním a myslím, že na nás bylo vidět, že chceme být rovnocenným partnerem a poločasové vedení nám dodalo víru. Je jasné, že Nymburk má strašně těžké zbraně. Je složité čelit jejich arsenálu, je někdy třeba, aby jim některé věci nefungovaly. My jsme se ale opravdu dnes vybičovali k nejlepšímu výkonu sezony, ale je to i tím, jak tým teď pracuje. Vyhrabali jsme se ze zdravotních trablů, už jsme asi měsíc pohromadě a prvky naší hry se nám povedlo aplikovat do utkání. Jsem moc rád, gratuluju svým hráčům, děkuju skvělým fanouškům - včetně těch nymburských. Atmosféra v Děčíně je podle mě nejlepší v republice. Nesmíme usnout na vavřínech, naopak jsme si trochu upletli na sebe bič, ale na druhou stranu to ukazuje hráčům, že má smysl tvrdě pracovat.“

Ronen Ginzburg (Nymburk): „Ze všeho nejdřív gratulace Děčínu. Většinu utkání hráli lépe než my, zvláště v prvním poločase, kdy jsme nepředváděli dobrou obranu. Děčín byl lepší a zasloužil si vyhrát. Pro nás je tradice často prohrávat utkání po přestávce. My jsme dnes nemohli zastavit pana Sanderse - nevím, jak dlouho ještě bude hrát, ale měl by ještě pokračovat. Děčín byl zkrátka lepší.“