Dneska to nebylo s takovou lehkostí, ale vítězství se počítá.

Byl to jeden z našich špatných zápasů, které jsme letos v domácí soutěži odehráli. Na druhou stranu hráči jsou jenom lidé. Po včerejšku jsme nebyli tak koncentrovaní. Povedlo se nám ale hrát agresivně aspoň v obraně, jenom ta střelba byla tentokrát horší.

Udrželi jste soupeře pod 50 bodů. Je to ta hranice vaší spokojenosti?

Prostějov se dnes snažil zpomalovat tempo zápasu a docela se mu to dařilo, souhlasíte?

Pokoušeli se o to, ale na druhou stranu jsme měli zejména v první půli mnoho rychlých brejků, ale neskórovali jsme z nich. Nedávali jsme zpod koše, míjeli jsme trojky, takže to vypadalo, že jim taktika funguje, ale bylo to z velké části naši vinou.

Dnešní zápas byl zřejmě posledním utkáním Nymburka v této sezoně před vlastními fanoušky. Máte pro ně nějaký vzkaz?

Já doufám, že to byl poslední zápas. Fanoušci Nymburka jsou úžasní. Být fanouškem tohoto klubu je těžká práce, protože hraje opravdu hodně zápasů. Hlavně tvrdé jádro nás přitom podporuje celou sezonu. Fanoušky samozřejmě zdravím a přeju Nymburku, ať jsou mu i nadále věrní.

Nymburk hrál dnes s menší koncentrací, ale nám se určitě podařilo zpomalit hru. Vytvářeli jsme si určité pozice, nespěchali jsme, čímž jsme nenabízeli Nymburku lehké zakončení z protiútoků nebo jednoduchý doskok. Pomalejší tempo utkání nám vyhovovalo, proto zrodil lepší výsledek, než v prvním zápase. Nymburk se ale také určitě nemohl trefit. Nevím, jaké měl procento střelby za tři body, ale bylo určitě horší než včera. Na druhou stranu těžko po nich můžeme po takovém výsledku čekat, že si udrží stejnou koncentraci i do odvety.

Takže zpomalovat hru, to byla hlavní taktika?

To byl záměr i včera, ale úplně se nám to nedařilo. Naopak Nymburk hrál výborně a jeho koncentrace byla daleko větší než dnes. V obraně si ale udržel svůj standard. My už jsme pak ale ani nemohli střídat. Bohačík dostal loktem pod oko, takže tam měl bouli a viděl jenom na jedno a Ondra Kohout, který dostal včera do boku, tak dnes dostal úplně na to samé místo. Pak už nemohl na hřiště. Na to všechno je ten výsledek ještě lichotivý.

Ve čtvrté čtvrtině si Bohačík říkal o střídání, ale vy jste to z lavičky dokonce zatrhl.

Bylo to tak. Pak si o střídání říkal i Marko, ale prostě není, kdo by tam šel. Ale to je pořád ta stará písnička. Snažíme se to brát co nejvíc jako normální zápas finále a jsme šťastní, že jsme se do něj dostali. Bohužel s Nymburkem se teď měřit nemůžeme.

V ničem nebyl jiný – vyhráli jsme znovu my. Play-off se hraje na vyhrané zápasy a je absolutně nepodstatné, jestli jsme vyhráli o dvacet nebo o třicet. Dnes se nám nedařilo v útoku, obranu jsme hráli vynikající. Soupeř nedal ani padesát bodů, jen těžko si přát něco více.

To se stane. Basketbal je hra, my jsme jen lidé a někdy je „den blbec“. I přesto, že jsme dali tak málo bodů, zápas jsme vyhráli úplně suše.

Dneska jsme se trápili hlavně na útočné polovině, ale takhle důležité zápasy vyhrává obrana a tu jsme dneska měli dobrou. Soupeř nám dal pouze padesát bodů a to je dobrá vizitka obrany. Škoda, že to v útoku nepadalo.

Čím by se dala vysvětlit nízká úspěšnost střelby? Bylo to tím, že už první čtvrtina skončila 10:7?

Už během první čtvrtiny jsme špatně řešili situace v protiútoku a vymýšleli jsme si zbytečné složitosti. Místo toho, abychom najeli nebo vystřelili, hledali jsme se ještě dalšími přihrávkami. V útoku jsme dnes nehráli to, na co jsme zvyklí. I takové zápasy během sezony jsou. Přes horší úspěšnost jsme dali přes 70 bodů a to zase není tak špatné.

V posledních šesti minutách to nebylo špatné, 34 minut jsme se trápili, ale i tak jsme byli před soupeřem v mírném náskoku.

Dneska to bylo mnohem těžší. Prostějovu patří uznání, protože hrál mnohem fyzicky náročnějším způsoben než včera. My jsme s tím udělali něco až ve druhém poločase, když jsme začali ještě lépe bránit a získali jsme trochu větší náskok, který jsme dovezli až do konce.

Myslím, že se poučili z chyb, které udělali v prvním zápase. Rozhodli se, že budou hrát od začátku agresivněji. Také už jim zbylo jen šest hráčů, takže neměli co ztratit. Hráli mnohem lépe jako tým.

To ano, ale na druhou stranu když hrajete tolik minut, chytnete lepší rytmus, než když dlouho jen sedíte na lavičce. Nám se také nedařilo se úplně soustředit na naší práci. Do druhého poločasu nám kouč vysvětlil, že musíme některé věci zlepšit a tolik se na hřišti netrápit.

První čtvrtina skončila pouze 10:7, to je dost málo bodů, souhlasíte?

To teda je, ale občas se to stane, když se oběma týmům moc nedaří střelba a naopak dobře brání. Ale naštěstí jsme to zlepšili a od druhého poločasu jsme postupně chytali lepší rytmus a dělali na palubovce to, co bychom měli.

Bylo to složité. Kdykoliv je na druhé straně šest hráčů, a nemusí to být finále ligy, je to složité pro ten tým, který hraje se šesti hráči i pro ten druhý. Tenhle zápas nebyl o basketbalu, ale o koncentraci. Klobouk dolů před kluky, že se dokázali zkoncentrovat, i když se dozvěděli, že se nebude hrát čtvrtý zápas a že se finálové série kvůli zdravotnímu stavu Prostějova zkracuje.

Myslíte, že to běželo hráčům hlavou během utkání?

Muselo. Přemýšlel o tom dneska každý, kdo tu dneska byl a kdo se zajímá o basket.

Miroslav Jansta – prezident klubu

Oba zápasy byly poznamenány malým počtem hráčů Prostějova. V prvním utkání bylo vidět, že jsou nymburští hráči na zápas nažhaveni a vítězství bylo grandiózní. Dneska možná trochu soupeře podcenili, spadla na ně deka.

Musíme vzdát hold hráčům Prostějova a zároveň to ukazuje trochu ostudu těch ostatních týmů, které s nimi prohrály i přes jejich svízelnou situaci.

Dneska Prostějov zabojoval a hrál s větším nadšením?

Prostějov je rozehraný, hráči si věří a mají smůlu ve zranění. Kdyby jich bylo osm, už by to bylo lepší. Náš trenér točí 12 hráčů a to soupeř s polovinou hráčů má nesmírně těžké.

Dneska jsme se trápili a protrápili jsme se až do šťastného konce.

Byla to kombinace více faktorů. Nepadalo nám z dálky a pak jsme se dostávali do křeče, špatně jsme si pouštěli balón. I když jsme lítali nahoru a dolů, byl náš výkon neslaný, nemastný.  

Včera jsme nehráli dobře, nedařilo se nám. Dnes jsme chtěli dokázat, že basketbal umíme. Myslím, že jsme nehráli špatnou obranu. Škoda, že jsme nedávali více střel, mohlo to být zajímavější. Kdybychom se více trefovali i včera, mohlo být skóre přívětivější.

Co jste měli k snídani, že jste se dnes dost dobře pohybovali?

To, co tady na centru uvařili (smích). Na snídani byla nějaká vajíčka…

Já jsem byl mrtvej už v poločase (smích), ale nakonec jsem se ještě ve třetí čtvrtině rozběhl. Nymburk dneska presoval jen rozehrávače, včera tam byli všichni. Možná zápas trochu podcenili, že do toho nešli jako včera, že nás nehonili po celém hřišti. Rozehrávač mohl alespoň v klidu přenést balón.

Nebyl jste naštvaný na Ondru Kohouta, že nechtěl střídat?

On má naražený bok. Když jsem si udělal čtvrtý faul, tak jsem na něj mával, ať se připraví... ale nakonec nešel.

Hlavně bohužel v tom, že nás bylo ještě o jednoho míň. První zápas jsme se s Nymburkem snažili držet krok, ale pak nás bohužel přejeli a došlo k výsledku, k jakému došlo. Dneska to byl lepší, protože se tolik netrefovali a my jsme hráli zodpovědněji než včera. Tolik jsme neriskovali, takže to nakonec nebylo o tolik bodů.

Dnes se vám dařilo více zpomalovat hru, takže tempo vám také muselo lépe vyhovovat, než v sobotu.

To ano. Po získání míče jsme se tolik nehrnuli dopředu, abychom pošetřili trochu sil. Občas se to dařilo.

Ani nevím. Já jsem zase tak unavený nebyl, ale když jsem si párkrát zasprintoval, trochu jen únavu cítil.

Byla to dohoda s trenérem, že budeš hrát celý zápas?

Trenér nám říkal, že kdo nebude moct, ať si ukáže. Já jsem si celý zápas neukázal, tak mě nestřídal.

Prohráli jsme, z čeho být spokojený. Navíc rozdíl třiceti bodů… I přesto si myslím, že jsme předvedli lepší výkon než včera.

Oba byly úplně jiné. V prvním měl Nymburk super procento střelby jak za dva, tak i za tři body. V tom druhém ne že by něco vypustili, ale hlavně na začátku se jim tolik střelba nedařila. Díky tomu jsme s nimi hráli tři čtvrtiny téměř vyrovnaný zápas, takže pro nás jen dobře, že to skončilo dnes aspoň tak.

Nebavme se už o tom, že to není pro Prostějov zrovna veselé finále, ale co se týče zkušeností, co vám tohle může dát do budoucna?

Pro mě osobně i pro nás mladé hráče, co v Prostějově hrajeme, je to obrovská škola hrát proti takovým hráčům, jako jsou Benda, Rančík nebo Welsch. Je jenom škoda, že vzhledem k našemu počtu nemůžou být zápasy víc basketbalové.