Po domácím vítězství nad Prostějovem zavládla v našem týmu euforie.Jenže v Nymburce jsme krutě vystřízlivěli a navíc dostali hodně tvrdou ránu. Především, co se týče našeho nasazení. Jak se můžeme bavit o naší zlepšení obraně, když hned na začátku zápasu dovolíme soupeři jednoduché útočné doskoky, čímž dostaneme Nymburk do laufu. Nevytvořili jsme vůbec žádný tlak na hráče na míči, nevytvořili jsme tlak na první přihrávku, nevytvořili jsme tlak v obranných kombinacích. Do dnešního zápasu jsme nepřenesli nic ze hry proti Prostějovu. 

Co mi ještě extrémně vadilo, bylo naše útočné nasazení. Jediní hráči, kteří dokázali být aktivní směrem ke koši domácích byli Nelson, Čarnecký a Sanders. Přišlo mi, že ostatní hráči byli na palubovce jenom proto, aby někomu podávali balon. Nehráli jsme vůbec žadný draw, oni se prezentovali agresivní obranu. A my jsme tomu absolutně podlehli. Místo abychom okamžitě atakovali soupeřovu obranu agresivitou v našem útoku, nechali jsme se zatlačit.  Vůbec jsme našeho potenciálu v útoku nedokázali využít.

V našem nahuštěném programu jsme měli problém začít zápas se soustředěním. Pořád se mluvilo o tom, jak jsme zahráli dobře proti Chimki, jak jsme málem vyhráli a tak podobně. To bylo pro nás před Pardubicemi velmi nebezpečné. Navíc jsme si pamatovali, jak těžký zápas jsme hráli na konci roku u nich. Dnes ale hráli bez dvou důležitých hráčů. Petr Bohačík a Corey Muirhead jsou pro Pardubice klíčoví. Trochu nám to asi usnadnilo situaci. Musím soupeře včetně jejich trenérů pochválit. Zejména v prvním poločase předvedli dobrou taktiku a dařilo se jim trestat naše chyby. Na konci poločasu se nám ale rozstřílel Dylan Page a po přestávce jsme začali hrát mnohem lépe v obraně. Jsem rád, jak zápas odehráli hráči, kteří nehrají tolik minut a jak využili svůj čas na hřišti.

Zápas jsme začali lehce nesoustředěně. Balón nám padal z ruky, bylo to bez tempa. Nedokázali jsme se bodově odtrhnout. Hodně nám pak pomohly tři Dylanovy trojky, které nám daly klid. Pak už to byla naše hra s dobrou obranou, doskok a rychlý protiútok. Pardubice také nedávaly spoustu střel a tím nám to trochu ulehčily.

Byly Dylanovy trojky jediný zlomový bod zápasu?

Ještě to byl nástup do druhé půlky, kdy jsme vlastně soupeře k ničemu nepustili a začali jsme náskok natahovat. Trenér Bohunický už za chvíli začal více střídat, pouštěl dorostence a nám se hrálo ještě lépe.

Ve čtvrté čtvrtině jsme hráli převážnou část v sestavě pouze s Čechy. Jak si ti hrálo?

Hraje se nám takhle dobře, i když ani na tréninku v tomto složení moc nejsme. Krásně se domluvíme, vyhovíme si a v útoku hodně putuje balón. Taková sestava pro českou ligu funguje dobře.

Tušil. Když byl Thomas na hřišti a měl už docela dost odehraných minut, bylo jasné, že můj rozehrávačský part opět přijde. Asi osm minut před koncem jsem si šel sednout a to už mě bylo jasné, že se na palubovku ještě vrátím v jiné pozici.

Ne, nevadí. Jen mám trochu problém vymýšlet akce. Člověk na začátku útoku přemýšlí, co by vlastně mohl zahrát, z těch čtyřech akcí, které znám (smích)…

Čarda Tě připravil pod vlastním košem o míč. Co se stalo?

Chtěl jsem zahlásit akci, zvedl jsem roku a on v tu chvíli vystartoval. Já jsem si nemohl v ten okamžik chránit míč, protože jsem jí měl zvednutou. Chtěl jsem to ještě zachránit… škoda toho odpískaného faulu.

Cílem Pardubic je finále. Byl by to příjemný soupeř?

Záleží na tom, jak by se Pardubice sešly. Nevím, jak to dělají, ale neuvěřitelnou smůlu na zranění. Pořád je u nich někdo nemocný nebo zraněný. Pokud by byly v plném složení, je to jeden z těch nepříjemných soupeřů. A to ještě pokud by hrály na Dukle, to by byl kotel…

Pardubice začaly dneska poměrně dobře; trochu nás to zaskočilo. Nelson nám ze začátku dělal problémy.  My jsme dneska hráli dobře na obranné polovině, i když jsme je nechali možná až příliš útočně doskakovat. To je ale jediný prvek hry, kterým nás trochu trápili.

Podle mě tři Dylanovy trojky v těsném sledu. Je to těžké, když dá dvě trojky za sebou a pak dva mety za trojkou, přes hráče a promění třetí, to musí s psychikou soupeře zamávat.  

Jak bys ohodnotil svůj poslední koš, kdy jsi nějak od pasu odhozením směrem na koš dal dva body?

Štěstíčko (úsměv). Ani nevím, proč jsem to jednoduše nehodil přes hlavu…. Míč se mi zasekl dole, najednou jsem měl ruce nad hlavou. Říkal jsem si, že asi budu potřebovat míč v ruce, abych dal koš. Tak jsem ruce rychle vrátit dolu a opravdu jen tak odhodil míč na koš.

Moc lituješ, že jsi nedal na konci ten koš z druhé strany hřiště?

Škoda. Na druhou stranu to byl asi můj nejpřesnější střelecký pokus za tři body (smích).

Až na prvních deset minut, kdy se soupeř držel jak v útoku, tak nás dobře bránil, jsme odehráli dobré utkání. Po dvanácti minutách jsme začali náskok pravidelně navyšovat a v poločase, kdy byl náskok 17 bodů, už bylo jasné, že k nějakému zvratu dojde jen velmi těžko.

Ale naše třetí čtvrtiny nejsou mnohdy nejlepší….

Sedmnáct bodů, na domácí palubovce a v české lize … už si troufám říct, že jsme zápas nemohli prohrát. Trenér dal příležitost všem hráčům a zvlášť těm, kteří tolik nehrají, přesto jsme ve třetí čtvrtině navýšili vedení o dalších dvacet bodů.

Nymburk si udělal už v první čtvrtině rychle náskok. My jsme zkoušeli na to všemožně odpovídat, někdy se nám to podařilo, jindy méně. Výsledek na konci však mluví za vše.

Jak se promítly do vaší hry dvě chyby Sanderse a Nelsona?

Levell řídí celý náš systém a je hodně vidět, kdy nemůže hrát. Nelson je hodně produktivní pod košem, kde nám pomáhá na doskoku i ve skórování. Ztráty obou hráčů byly hodně citelné.

Kromě první čtvrtiny jsme zápas totálně nezvládli. Myslím, že nás přepadla deprese, když jsme začali s Nymburkem prohrávat. Pokud se zápas tahá, je šance na úspěch podstatně větší.  Domácí na nás vyrukovali s obranou, s jakou se na domácích palubovkách nepotkáte.  Naši mladší hráči se s takovým tlakem v obraně asi ještě nesetkali nikdy.

Nevěřili jste si po výhře nad Prostějovem na Nymburk více než jindy?

To bylo jen jedno vítězství. Určitě jsme chtěli navázat na dobrý výkon nejen v posledním utkání s Prostějovem ale i na povedené utkání na konci prosince s Nymburkem.

Prvních deset minut bylo vyrovnaných. Sice jsme dostali tři trojky v řadě, ale stále to bylo podle rozdílu ve skóre hratelné. Jenže domácí začali hrát lehce a nám se v útoku moc nedařilo. Naplno se to projevilo ve třetí čtvrtině, kdy jsme dali 6 bodů.

Narostl rozdíl ve skóre do výšin i díky tomu, že trenér Bohunický posílal do hry nepříliš vytěžované hráče?

V neděli hrajeme další zápas, který je pro nás důležitý. Při skóre mínus pětadvacet tady už nemůžeme v Nymburce dělat hrdiny. Chybí nám dva klíčoví hráči a minuty by se musely dělit menším číslem.

Kromě prvních minut to byl pro nás poměrně jednoduchý zápas. Ze začátku jsme dělali chyby v obraně a nadali jsme nějaké střely. Pak jsme ale našli svůj rytmus a dokráčeli jsme k lehkému vítězství.

Tým je potřeboval. Nechali mě volného, tak jsem střílel a dával je. Kdybych si mohl ale vybrat, vyměnil bych je za některé neproměněné střely ve středu proti Chimki.

Často v lize nehraješ. Patříš k těm hráčům, které trenér většinou v domácí soutěži šetří. Dnes si ale dal double double.

Máme dva zápasy v lize za sebou, proto nebylo na co se šetřit. V neděli hrajeme v Hradci a ne VTB ligu. Beru to jako dobrý zápasový trénink, šanci, jak chytit rytmus.