Každá země je v pojetí a stylu basketbalu rozdílná. Česká liga mi přišla docela tvrdá, hrálo se zde hodně fyzicky a byla to určitě lepší soutěž, než kterou jsem hrál předtím.

Jsem rád, že jsem si mohl tuhle soutěž zahrát. Bylo to nejlepší, co jsem hrál. Myslím, že to pro mě bylo dobrá zkušenost, kde jsem mohl poměřit svoji výkonnost s hráči z různých lig. Byla to náročnější soutěž než česká liga nejen tím, že jsme hráli proti různým předním týmům z různých zemí, ale určitě byl na nás větší tlak z hlediska výher. Nehrálo se tolik zápasů jako v české lize, a tak každý zápas byl hodně důležitý.

Mám to rád, bylo to fajn. Za těch půl roku jsem viděl místa, která jsem ještě v životě neviděl.

Negativně třetí zápas v Opavě, když jsme nečekaně prohráli. Na druhé straně žebříčku byl venkovní zápas v Děčíně v play-off. Tam jsem poprvé viděl opravdovou basketbalovou atmosféru, která se dala srovnat s atmosférou na Banvitu.

Ano byl, i když to člověk moc ovlivnit nemůže. To je vždy rozhodnutí trenéra.

Nebyla, nepřišel jsem do Nymburka jako snajpr, ale na hřišti se snažím hrát přímočaře do koše, snažím se využívat svých schopností… no a z toho to tak nějak vyplynulo.

Nejlepší, když jsme postoupili ze skupiny v Champions League a nejhorší přišel za krátkou dobu, když jsme nepostoupili přes Sassari. Vyhráli jsme, a přesto jsme byli smutní. Myslím si, že jsme měli tým na Final4.

Skvěle. Vyhráli jsme 14. titul v řadě. Jak říkám, vždy je těžké vyhrát ligu, i když hraješ v silném, dominantním týmu. Pro mě osobně to bylo první vítězství v domácím šampionátu.

Starali se o Tebe v klubu dobře? A jaký byl nebasketbalový život v Česku?

Starali se o mě perfektně. Myslím, že jsem dostal hodně šancí ukázat, co ve mně je. Viděl jsem věci a místa, která jsem předtím nikdy neviděl, cestoval jsem po Evropě, poznával nové země, potkal nové lidi a kulturu,… Co se týče České republiky, tak lidé jsou zde příjemní, naši fanoušci skvělí a kousek odtud je nádherná Praha. Prostě ideál.

Asi jak jsou různá města rozdílná, jak se Praha obrovsky liší od ostatních měst.

Vlastně ani nic… snad jen občas nějací fanoušci od ostatních týmů, ale to mě život v Česku neotrávilo.

S jídlem jsem neměl žádné problémy, chutnalo mi tu.

Zatím ne, na to je brzy. Teď si odpočinu a počkám, až něco přijde.

Ano, určitě mi pomůže. Zvlášť, když jsme hráli Champions League. Při tom se člověk mohl ukázat v různých zemích Evropy.

Byli výborní. Podporovali nás také na venkovních utkáních, doma nám byli šestým mužem na hřišti. Pro ně ten basket hrajeme, aby se dobře bavili a pak s námi mohli oslavovat titul. Myslím, že jsme jim dali všechno, co si přáli… snad jen kromě postupu v BCL, ke kterému jsme měli tak strašně blízko.