Trojciferný počet nastřílených bodů na domácí palubovce není pro Nymburk zase tak výjimečná situace, jak by se mohlo zdát. Celkem jsme v NBL odehráli v Nymburce 368 utkání, z toho 102 jich skončilo nástřelem vyšším než 99 bodů. Ovšem nad 119 bodů bylo takových utkání jen osm a v posledních osmi letech nebyl takový ani jeden. Naposledy jsme porazili USK Praha 120:56 pátého prosince 2009. Nejvíce bodů jsme nasypali Ústí - 133 (rok 2008) a pak Ostravě - 129 (rok 2009).

Obrovský je rozdíl ve skóre mezi oběma týmy. Od roku 2000 skončilo v NBL, ať už Mattoni NBL nebo Kooperativa NBL, větším rozdílem jen 13 zápasů, z toho jsme se devětkrát do této statistiky zapsali my. I přes opravdu velký rozdíl jsme od svého maxima v lize ještě hodně daleko. Rekordním zápasem byla totiž výhra na palubovce Sokola Vyšehrad 17.2.2010, kdy jsme zvítězili 114:28, tedy o 86 bodů a       těchto 62 bodů je v klubové historii „až“ na 9.místě.

Náš stroj tentokrát na nic nečekal a vyjma prvního koše, který vsítili hosté, jsme byli stále ve vedení. Rozdíl atakoval desítku už po třech a půl minutách zápasu, ale to se ještě hosté ubránili. Na dvouciferný rozdíl se čekalo až do 8.minuty, kdy se za tři trefil Ray. V dresu hostů je prosazovali podle očekávání zahraniční posily Močnik, Mitchell a Fuller, dohromady 14 bodů, další čtyři přidal pivot Norwa, druhý nejstarší hráč soupeře. I v tom byl rozdíl, protože našich střelců už v té době bylo devět z deseti, kteří do zápasu v první čtvrtině zasáhli. Druhou čtvrtinu odpálil trojkou Tomáš Vyoral po 12 sekundách a jakoby tím naznačil, že v této čtvrtině pošleme zápas do exhibice. Rozstřílel se zpočátku Kendrick Ray a Vojta Hruban i Kendrick Ray ukázali svůj výskok při smečovaných koších. Trenér Benáček si vzal druhý oddechový čas, ale právě po dunku Raye ve 14.minutě byl rozdíl ve skóre 21 bodů. Pak sice hosté zastavili rychlé navyšování rozdílu, náš trenér Oren Amiel poslal na palubovku poslední dva hráče, kteří ještě do zápasu nezasáhli - Borise Barače a také nováčka Waverly Austina a oba se po chvíli prosadili i mezi střelce a už byly všechny kolonky na tabuli střelců zaplněny. Poslední dvě minuty jsme vyhráli 9-2, když jsme podnikali jeden rychlý protiútok za druhým po doskoku nepovedené střely hostů. Trenér Benáček už jen stál u své lavičky a nemaje oddechový čas, nemohl naše řádění nijak přerušit. Ve čtvrtině jsme nastříleli 37 bodů, o bod více než Olomoucko za první poločas.

Na třicetibodový rozdíl poslal utkání Vojta Hruban trojkou a nad třiceti body se pak pohyboval až do konce čtvrtiny. Naše výlety pod koš hosté jen těžko zastavovali. Přestože jsme vedli výrazným rozdílem, jako třeba proti Ostravě v prvním kole, nepolevili jsme ani na jedné straně hřiště. Hosté sice byli v této čtvrtině nejaktivnější v obraně, ale stále to nepřineslo výsledek čtvrtiny lepší než mínus deset bodů. Osmdesát devět bodů za 30 minut utkání slibovalo trojciferný výsledek. Protože prvních pět minuty poslední čtvrtiny skončilo v poměru 16:2, stáhl trenér Benáček základní pětku a na palubovku „vyhnal“  v time outu Nábělka (*1998), Szaba (*1998), Sehnala (*1997), Gogu (*1998) a Nováka (*1993). Nakonec Martin Nábělek proměnil odvážně dvě trojky a dvojku a byl s osmi body třetím nejlepším střelcem svého týmu.

Ze statistik upozorněme na vynikající úspěšnost střelby za dva body 75%, body po ztrátě soupeře 25:9, body z rychlého protiútoku 31:9 a také body střídajících hráčů 70:22. Potěšit musí, že nejvytíženějším hráčem byl Tomáš Vyoral pouze s 25 minutami a osm dvouciferných střelců.

Body: Diggs 17, Ray 16, Hruban 15, Vyoral 12, Bohačík a Benda po 11, Barać a Peterka po 10, Kříž 8, Lawrence 7, Austin 5, Pumprla 2 - Mitchell 15, Močnik 9, Nábělek, M. Sehnal a Fuller po 8, Norwa, Szabó a Šepa po 4, Křemen 2, střelba za 2 body: 48/36:48/21, trojky: 24/10:21/4, TH: 27/21:13/8, doskoky: 47:28, ztráty: 8:18, asistence: 30:10, fauly: 16:20, čtvrtiny: 28:18, 37:18, 24:14, 35:12