„Je to přesně tak, jak jsem si představoval, když jsem sem přestupoval v únoru. Dopadlo to podle scénáře,“ řekl Šafarčík novinářům těsně poté, co se poprvé pomazlil s trofejí pro šampiony a sklidil gratulace od rodiny.

Rok 2019 pro něj zatím byl velkou výzvou, když po angažmá v USK Praha a Kolíně přišel do hodně konkurenčního prostředí a z hráče, který patřil mezi nejlepší české střelce v soutěži, se rázem ocitl na konci rotace. Ale poradil si a postupně si získal respekt trenéra Orena Amiela, který ho v semifinále dokonce zařadil do základní sestavy.

„Budu na sezonu vzpomínat v nejlepším možném. Byla ale hodně náročná, zatím nejtěžší, jakou jsem zažil. Hektika kolem přestupu, pak zvyknout si na Nymburk. Bylo to těžké psychicky i fyzicky, ale titul je nejlepší odměnou,“ prohlásil pětadvacetiletý rozehrávač.

Se spoluhráči také titul řádně oslavil a nyní se už chystá na dovolenou s přítelkyní. „Trochu mě natlačila do Dubaje. V den našeho příletu má být 42 stupňů, tak jsem na to zvědavý. Já ale mám rád teplo, přítelkyně ještě víc. Hlavní je, že budeme spolu. I kdyby to bylo doma v Ostravě, tak budu spokojený. Pár dní se budeme válet, v tom je ona extrémně dobrá, za to jí musím pochválit. Pak asi vyrazíme třeba na nejvyšší budovu světa,“ plánuje „Péca“ navštívit mrakodrap Burdž Chalífa.

Po návratu už ale opět plánuje začít s přípravou na novou sezonu, která totiž začíná mistrovstvím světa a Petr by rád zabojoval o nominaci, i když zatím v národním týmu tolik příležitostí nedostal. „Já navíc nejsem sportovec, který by dokázal úplně vypnout. Zvláště když je tam taková motivace. Těším se na volno, ale na druhou stranu se nemohu dočkat, až se zas vrhnu do přípravy. Národní tým je něco extra. Kdyby se mi povedlo se do týmu pro mistrovství dostat, tak by to byla největší odměna za práci, kterou jsem dosud odvedl,“ dodal Šafarčík.