Tým je národnostně dvoubarevný: sedmičku Izraelců doplňuje pětice Američanů. 

Všemu šéfuje trenér Oded Katash. Kdo sleduje pravidelně náš tým a má dobrou paměť, vzpomene si, že trenér Katash byl v Nymburce při zápase FIBA evropské ligy jako kouč Hapoelu Elyon. V zápase jsme přestříleli hosty vysoko 108:95 a tímto vítězství se dostali mezi posledních 16 klubů této soutěže. Nejlepším střelcem byl Jiří Zídek (28 bodů) a na straně Elyonu hrál tehdy mladíček Elyahu. A ještě jedna zvláštnost se k tomuto zápasu váže. Asistentem trenéra Katashe byl Oren Amiel. (viz obrázek pod článkem)

Oded Katash (36 let) byl jeden z nejlepších basketbalistů Izraele všech dob. V 90-tých letech byl tři roky v základní pětce Maccabi a nejen s ním vydobyl celou řadu titulů. Zahrál si mimo jiné v Panathinaikosu, se kterým vyhrál v roce 1999 Euroligu, když porazil ve finále Maccabi T-A. V roce 2004 pověsil basketbalové řemeslo kvůli stále se množícím zraněním na hřebík a začal se věnovat trenérské praxi. Jako hlavní trenér dovedl Gilboa Galil do finále, ve kterém porazil Maccabi. Před touto sezonou podepsal Oded tříletý kontrakt s Hapoel Jeruzalém a je také asistentem trenéra reprezentačního výběru Izraele.

Dion Dowell (# 4 – USA – 1985) Dion se sice narodil v Berlíně, ale záhy se odstěhoval do USA. Po absolvování university podepsal smlouvu s Golden-state warriors, ale nakonec do žádného zápasu nenastoupil, a proto v roce 2008 podepsal kontrakt v Belgii. Po dvou výborných letech v Gilboa/Galil, které strávil s Odedem Katashem a ve kterých vyhrál titul, přestoupil do Hapoelu.

Will Solomon (# 5 – USA – 1978). Velice zkušený hráč, který byl jako 33.draftován v NBA týmem Grizzlies a pak hrál za Memphis jednu sezonu. Svou cestu Evropou začal v týmu Aris Soluň s níž vyhrál Eurochallenge a o rok později s Jeruzalémem ULEB Cup. Mezi tím, než se opět vrátil po sedmi letech do Svatého města, odehrál několik sezon v Efes Pilsen, Maccabi Tel Aviv, Fenerbahce Istanbul a Toronto Raptors (NBA).

Uri Kokia (# 6 – ISR – 1981). Hráč, který zatím „nevytáhl paty“ z rodného Izraele, prošel několik týmů. Například Maccabi Haifa dotáhl ze druhé divize do první. S Hapoel Holon vyhrál izraelský pohár a stal se také nejlepším hráčem roku. Neminula ho ani reprezentace země. Aktuálně však Uri nenastoupí, protože je zraněný. Stejně tak jako pro našeho Petra Bendu pro něho základní skupiny Eurocupu skončila. Tří až čtyřměsíční stop mu vystavilo zranění ramene. Tým však (stejně jako my) nelenil a angažoval 210 cm vysokého 32-letého Amita Tamira.

Jason Rich (# 7 – USA – 1986) Hráč, který po svém angažmá v Florida State (NCAA) poprvé nakoukl do evropských soutěží v italském týmu Cantu. Před minulou sezonou se rozhodl pro Izrael a začal v týmu Maccabi Haifa, ve kterém byl jedním ze strůjců úspěšného působení tohoto týmu v play-off.

Amit Simhon (# 8 – ISR – 1989) Jednadvacetiletý hráč vstoupil do basketbalu v juniorském týmu Ramat-Gan a poté ve druhodivizním Ha Sharonu. Výborná sezona ho vyzdvihla až do letošního působiště.      

Sam Glancy Jr. (# 9 – USA – 1980) Také tento hráč byl před osmi lety draftován jako pětačtyřicítka týmem Sixers, ale kvůli zranění nehrál. Po roce v CBA prošel několika zeměmi jako Řecko, Venezuela, Jižní Korea, Rusko (Kazan, Ural Great), Španělsko (Valladolid), Francie (Le Mans) a přes Bnei Ha’sharon se dostal až do Jeruzaléma.

Yuval Naimy (&10 – ISR – 1985) Yuval odehrál pár minut za Jeruzalém už v sezoně 2003/04, ale většinu času absolvoval ve druhé divizi. V nejvyšší soutěži dostal šanci od Rosh Givat Shmuel. Po několika letech podepsal v Hapoelem, ale zlepšoval se v týmu Ashkelon. Vzhledem k tomu, že udělal velký pokrok, vrátil se do sestavy Hapoelu a dokonce i do reprezentace.

Lior Hakmon (#11 – ISR – 1985) Toto agresivní křídlo začínalo v Maccabi Netanya poté v Ramat-Gan, odkus se vrátil do Maccabi Netanya.

Moshe Mizrahi (#12 – ISR – 1980) Moshe začínal v Hapoel Holon v sezoně 1998/99. V roce 2001 podepsal poprvé tříletou smlouvu s Hapoel Jeruzalém a tedy poznal s ním, jak chutná vítězství v ULEB Cupu. Potom hrál Moshe za Galil, Ashkelon, Bnei Ha’sharon a vyzkoušel také francouzské Paris Racing. Před návratem do Jeruzaléma odehrál 2 roky v Maccabi Haifa.

Yogev Ohayon (#13 – ISR – 1987) Ohayon byl velkým talentem týmu Galil a v roce 2004 společně s trenérem Katashem se dostal do prvního týmu. Po několika letech přestoupil do Irony Naharia a před minulou sezonou přišel do Jeruzaléma.

Ram Elias-pour (#14 – ISR – 1993) Nejmladší hráč soupeře se dostal do prvního týmu už ve svých 16 letech.

Brian Randle (#15 – USA – 1985) Brien začínal na universitě Illinois (NCAA), ale jeho poslední sezonu zhatilo zranění. Do Evropy přišel pod kouče Katashe a v sezoně 2008/09 byl vyhlášen nejlepším obráncem roku. V sezoně, kdy Galil vyhrál ve finále nad Maccabi byl Brian vyhlášen MVP Final Four.

Amit Tamir (#21 – ISR – 1979) Druhý nejstarší hráč dostal příležitost natři až čtyři měsíce místo Uri Kokii. Amit je jeruzalémský rodák a ve svém rodném městě také začínal roku 1997 s basketbalem. V letech 1998-2001 byl v armádě a hrál za profesionální tým. Poté odešel do USA na universitu a po návratu začal hrát v řeckém PAOKu a potom AEK Athény. Pak se vrátil na rok do Izraele do týmu Maccabi Givat. Sezonu 2006/07 odehrál ve Spirou Charleroi, rok poté v Čerkesy na Ukrajině a Hapoelu Holon. Další sezonu zůstal doma v Ashkelonu a na další skončil v Apoel B.C. na Kypru. Byl by tam možná i letos, ale listopadu byl povolán „domů“ místo zraněného Uriho.

Oded Katash a Oren Amiel v roce 2005 při zápasu Nymburk : Elyon