Pondělní večerní trénink začínal až v půl deváté místního času a autobus od hotelu odjížděl v osm. Cesta do Malha Areny netrvala autobusu více než patnáct minut. Přivítala nás, řekněme, trochu zvláštní nevysoká stavba

čtvercového půdorysu, stejně jako všechny stavby ve městě, postavená ze světlých kvádrů.

Když jsme vstoupili do interiéru, bylo jasné, pro to není vysoká stavba. Vstup je totiž ve stejné výšce jako nejvyšší část hlediště a palubovka byla zapuštěna nějakých sedm, osm metrů pod úroveň horního ochozu. Na obou stranách podél dlouhých čas je 14 řad žlutých platových sedaček, trochu připomínající staré sedačky v pražských tramvajích. V každé řadě je ve třech sektorech 70 míst, což dává dohromady přibližně tisíc sedících diváků. Po oběma koši byly složené skládací tribuny podobně těm bývalým v nymburském sportovním centru s odhadovanou kapacitou kolem tří set míst. „Tady sedí děti, tak kolem třinácti, patnácti let,“ vysvětlil Neno. Na kratších stranách spojují oba sektory ochozy, které slouží jednak k průchodu mezi hlavními tribunami, ale také pro stojící diváky. Diváků bez vlastní žídle by se mělo do haly podle oficiálních čísel vejít necelých osm set. „Na těch ochozech jsou právě ty nejdivočejší fanoušci a především nad lavičkou hostů,“ zavzpomínal Neno.

V jeho hlavě začaly ožívat i další příběhy spojené s touto halou. Na bočních ochozech ukazoval Neno na písmena v hebrejštině. „Tady jsou napsána jména dvou fanoušků Hapoelu,“ řekl náš kouč, ukazoval na obě strany hřiště a začal vyprávět příběh: „Na jednou je napsáno Amir Hirsezon a na druhém Elad Hirsezon. Byly to takoví ti opravdoví fanoušci, co s klubem dýchali. Chodili právě na tuhle tribunu nad lavičku hostí. Amir se stal obětí palestinských radikálu, když byl odstřelovačem zastřelen při cestě autobusem. Klub pak po něm pojmenoval jednu tribunu. Elad těžce nesl ztrátu svého bratra a po čtyřech letech spáchal sebevraždu. Klub se pak rozhodl pojmenovat po něm protilehlou tribunu.“  

Ani Tre Simmons nenechal příchod do haly bez povšimnutí a vzpomněl si na historku, ze které běhá mráz po zádech (více zde). Jinak trénink probíhal stejně, jako každý trénink den před zápasem. Na konci hráči s trenéry utvořili kruh uprostřed hřiště a Neno vedl krátký proslov. „Nesmíte se nechat ovlivnit prostředím, které tady při zápase bude. Bude to hodně divoké, znám to, vím, o čem mluvím. Uvědomte si, že ty nejkrásnější vzpomínky na Jeruzalém budete mít, když tady vyhrajeme.“ 

Amir Hirsezon 

Elad Hirsezon

Ve fotogalerii najdete další obrázky za haly