Skupina se zdála před prvním zápasem jako velice vyrovnaná a těžká. Španělský tým je vždy nebezpečný. Tým s druhým nejvyšším rozpočtem v Izraeli doplňoval vcelku neznámý tým z Pobaltí. „Riga měla být outsider skupiny, ale jak se později ukázalo, pravda to nebyla,“ poznamenal ke kvalitě soupeřů sportovní manažer Vratislav Šístek. „Hapoel vypadal jako jasný favorit a my jsme se měli prát se Sevillou o postup,“ zalistoval po posledním zápase vzpomínkami Pavel Pumprla.

1.  Zápasy začaly šestnáctého listopadu soubojem mezi Hapoelem Jeruzalém a VEF Rigou a utkání dopadlo podle předpokladů vítězstvím favorita skupiny. Naši hráči změřili síly s Cajasolem, kde roli rozehrávače musel po zranění Callowaye převzít Tomáš Satoranský. Se Sevillou jsme hráli dlouho vyrovnaný zápas, ale v poslední čtvrtině se naše hra sesypala. Prohra o 16 bodů byla jednak krutější než průběh zápasu a za druhé pro eventuální porovnání skóre s týmem při rovnosti bodů více než nepříjemná. „Po prvním prohraném zápase to nebyla jednoduchá situace. Řekli jsme si, že to nebude zase taková procházka růžovým sadem,“ okomentoval Michal Křemen.

2.  Ani druhé kolo se neobešlo bez překvapení. Hapoel byl sice favoritem skupiny, ale jeho vítězství ve Španělsku o čtyři body se přeci jen nečekalo. Naši hráči v Rize splnili roli lepšího týmu a po nepovedené první čtvrtině o deset bodů zvítězili. Jak se později ukázalo, bylo to vítězství nadmíru cenné. „Štěstí, že jsme hráli první utkání v Rize, kdy týmy ještě nebyly tolik sehrané. Riga na to doplatila více. Myslím, že jsme vyhráli vcelku v pohodě. Kdybychom ale prohráli, byla by to možná už neřešitelná situace,“ zhodnotil náš druhý zápas Šístek. Tabulka po druhém kole odpovídala úvodním prognózám: první Jeruzalém, na druhém místě Sevilla na třetím Nymburk a bez vítězství Riga.

3.  Třetí kolo jako jediné neskončilo překvapením. Riga ve Španělsku prohrála, ale hosté ve druhém poločase, který vyhráli, ukázali, že ještě neřekli svoje poslední slovo. Naši hráči hráli nadmíru důležitý zápas proti Hapoelu. První, o kterém se dalo hovořit jako o „Zápasu roku“. Utkání se ve druhém poločase nevyvíjelo příliš dobře, hosté vedli ještě ve 28.minutě. Následujících pět minut jsme však vyhráli 18:2 a díky tomu i celé utkání. Vítězství nás udrželo ve hře o postup. „Nymburk udělal v zápase přesně, co měl. My jsme nevydřeli hrát celých 40 minut dobře,“ uznal po utkání Jason Rich, nejlepší hráč hostů. Pořadí týmů se po třetím pole od druhého nijak nelišilo.

4.  Ve čtvrtém kole se zrodilo velké překvapení. Podle dosavadních výsledků nejhorší tým z Rigy doma přehrál Sevillu. Bylo to jen o bod, ale pro nás velice důležitý výsledek. Naši nastupovali v Jeruzalému a přijatelného přivítání se dostalo jen Tre Simmonsovi, který barvy Hapoelu hájil ještě v minulé sezoně. Potlesk a malá upomínka pro Treho byla jediná kladná reakce na našeho hráče od nevraživého, i když jinak korektního, obecenstva. V bouřlivé atmosféře dobře organizovaných fanoušků se nám mnoho nedařilo, ale opět jsme na rozdíl od soupeře hráli celých 40 minut. I když domácí vedli o více než patnáct bodů, sahali jsme v závěru po vyrovnání bodového rozdílu ve skóre. Škoda, že poslední trojka nevyšla. „I když jsme prohráli o devět bodů, můžeme ze zápasu odejít s hlavou vzhůru. Ukázali jsme, že jako tým máme vůli,“ ocenil kolektiv kapitán Láďa Sokolovský bezprostředně po utkání. „Vzhledem k výsledku souběžného zápasu musíme na palubovku Sevilly pro vítězství. Nemusíme být bez šancí, vždyť je porazil Jeruzalém i Riga,“ dával naděje do dalšího kola Radek Nečas.

5.  Páté kolo bylo celé ve znamení neočekávaných výsledků. Jeruzalém klopýtl v Rize, a tak jediným týmem, který dokázal v Lotyšsku vyhrál, jsme byli my. Naši hráči jeli do Sevilly s cílem urvat jakékoliv vítězství, které by nás drželo ve hře o postup. Po fantastickém výkonu jsme nejen urvali vítězství, ale dokonce jsem smazali i šestnáctibodové manko z prvního zápasu. „Výhra o 21 bodů, to je bomba,“ radoval se Pavel Pumprla. „Myslím, že vysoká porážka doma od Sevilly nám pomohla k takovému vítězství. Kdybychom doma Sevillu porazili o bod o dva, tak bychom takový výkon ve Španělsku možná nepodali,“ kalkuloval Vráťa Šístek. „V Seville se ukázalo, že umíme hrát. Od tohoto vítězství jsem už v postup věřil,“ svěřil se Michal Křemen. „Bylo to důležité utkání pro psychiku týmu,“ dodal Pumprla. Výsledky po pěti kolech srovnaly všechny týmy do těsného sledu: první Jeruzalém a druhý Nymburk – tři výhry, třetí Sevilla a čtvrtá Riga – dvě výhry. Každý z týmů měl šanci postoupit, někdo větší, někdo menší.

6.  V šestém kole naši hráči nezačali utkání s Rigou dobře, ale přelom první a druhé čtvrtiny zasadil hostům tak hlubokou ránu, že se z ní už nevzpamatovali. „Nástup Ládi Sokolovského v první čtvrtině, to byl žolík se vším všudy,“ pochválil kapitána Pavel Pumprla. „V žádném případě jsem nebyl spasitel,“ ohradil se Láďa a vysvětlil: „Po velkou většinu zápasu jsme hráli jako tým a já byl jen jeho součástí.“ „Byly bychom špatní, kdybychom hodili tak výrazné vítězství v Seville přes palubu,“ doplnil Vráťa Šístek. Výhra v zápase nám dala jistotu postupu, ovšem na první místo ve skupině nás katapultovala nečekaná výhra Sevilly v Jeruzalému o 14 bodů. Jako jediný tým jsme měli čtyři vítězství a tím pádem i vítězství ve skupině.

Tři dny před Štědrým dnem skončila naše pouť základní částí Eurocupu. Cesta byla trnitá jako stonek růže, ale o to krásnější byl květ na jeho konci. Jediným zklamáním byly návštěvy v pardubické Aréně. „Před posledním utkáním jsem sice řekl, že více než tři tisíce diváků nepřijdou, ale v duchu jsem doufal, že na rozhodující zápas najde cestu pět, šest tisíc,“ přemítal sportovní manažer Šístek. Jedním z důvodů mohl být i pozdní začátek. „Pozdní čas mám ubírá diváky z větší vzdálenosti, menší děti, rodiny, protože pro mnohé to znamená návrat po půlnoci a to je pozdě,“ domnívá se Šístek. Rozpačitě vnímá poloprázdnou halu i Pavel Pumprla: „Zklamaný jsem z počtu fanoušků, ale ne z toho, jak nás podporovali. Když jsou ochozy plnější, hluk je ještě větší.“