Zápas se nehrál v nějakém oslnivém tempu rychlých útočných akcí, ale vycházel ze zajištěné kolektivní obrany a oba týmy málo ztrácely míče. My jsme se dopustili šesti ztrát, soupeř jedenácti. Do konečného vítězství přispěly také útočné doskoky, kterých jsme měli dvakrát více než soupeř a přinesly nám o šest bodů více než Lietkabelisu. Přitom pivoti soupeře měli nad našimi výškovou převahu.

Celkově utkání nemělo žádný klidný průběh. Oba týmy měly úseky, ve kterých se jim dařilo lépe než soupeři a vždy byly tyto úseky poměrně dlouhé. Odrazem vývoje zápasu byly i rozdíly v jednotlivých čtvrtinách. Zatímco první a třetí jsme shodně prohráli o sedm bodů, ve druhé jsme zvítězili o 12 a ve čtvrté o devět bodů.

V první čtvrtině se hosté opírali o své vysoké podkošové hráče. Začínal vousáč Dimec s 211 centimetry a střídal ho ještě o čtyři centimetry vyšší Kupsas. Boj pod košem byl pro Petra Bendu nebo Mike Myerse jako stěhování těžkých skříní. Zpočátku bylo skóre vyrovnané. Trojkou vyrovnal na 8:8 Petr Benda, ovšem tři body ze tří trestných hodů proměnil Wilson za faul Gena na trojce. Náš rozehrávač se však svému protivníkovi na stejné pozici „pomstil“ hned z protiútoku trojkou. Po většinu první čtvrtiny byli ve vedení hosté, ale do 9.minuty maximálně o 4 body. Poslední minuta a půl se nám nepovedla a Lietkabelis se dostal až do vedení 26:17.

Pak někdo mávnul kouzelným proutkem. Hostům zamrzla 26 na ukazateli skóre na pět minut a dvacet sekund. Do podkošového prostoru se nedostali a střelba z dálky se jim nedařila. Na konci čtvrtiny měli střelbu trojek 0/7. Výsledkem bylo naše vedení 29:26. I ve druhé části druhé čtvrtiny hosté útočnou produktivitou šetřili a pouhých šest nastřílených bodů se muselo projevit v průběžném skóre, které bylo minutu a půl před koncem prvního poločasu 35:28. Dostávali jsme se na koně a vypadalo to, že zápas už zvládneme.

I do druhé poloviny zápasu jsme vstoupili ve vedení. Ovšem Lietkabelis se trefil čtyřikrát na tři body. Dvě trojky dal Wilson, jednu přidal Kulvietis a jednu Jasaitis. Především na posledně jmenovaného se v Nymburce naše obrana hodně soustředila. Nakonec veterán litevského klubu nashromáždil jen 7 bodů a nepomohl tak jako v prvním zápase svému týmu k výhře. Dvěma trojkami se dokázali hosté zvednout a ujali se vedení 47:39. Pesimisté v hledišti už pravděpodobně lámali hůl. Ne tak naši hráči. Bočiho trojka na 47:47 ve 27.minutě měla velký význam. Opět se nám ukázala cesta k možnému vítězství. Nervy polechtal dvěma trojkami Wilson (47:53), ale ještě než skončila třetí čtvrtina, byli jsme na dostřel (53:55).

V poslední čtvrtině se ještě hosté odpoutali na 6 bodů. Do zakončení se tlačil především Geno Lawrence a jeho odvážné průniky a trojka držely naše akcie nad vodou. Když se k tomu přidala výborná týmová obrana, byl obraz hry pro nás pozitivní. Když se ještě po chvíli nerozpakoval Boči s trojkovým pokusem, vedli jsme 66:64. Nepomohl ani oddechový čas soupeře. Bočiho šťastná dvojka o desku s faulem přesně v polovině čtvrté čtvrtiny dodala všem našim na hřišti i v hledišti víru ve vítězný konec. Další trojka Bočiho už znamenala vedení 74:66 a byť se mohlo ještě stát cokoli, začínali všichni věřit, že tohle utkání už nepustíme. Hosté ještě zkorigovali náskok Nymburka pod deset bodů, ale cennou výhru jsme si vzít už nenechali. Obrana, o kterou jsme se mohli opřít v poslední čtvrtině, nemá ve statistikách žádné vyjádření. Útočnými tykadly byli Boči a Geno. Boči nasázel v poslední čtvrtině jedenáct ze svých dvaceti bodů a Geno devět ze svých šestnácti a byli tak důležitými členy našeho výběru.    

Body:  Bohačík 20, Lawrence 16, Benda 8, Myers 7, Davis a Hruban 6, Peterka  a Cosey 4, Kříž 3,  Wright a Pumprla po 2 - Wilson 18, Kariniauskas 9, Dimec a Valinskas po 8, Kupsas 6, Kulvietis 5, Tarolis a Sinovec 4, Čakarević 2 - dvoubodová střelba: 41/17 : 42/22, trojky: 32/9:19/5, TH: 25/17 : 16/12. doskoky: 47:37, ztráty: 6:11, zisky: 5:0, fauly: 20:19, čtvrtiny: 18:26, 18:6, 16:23, 25:16