SETKÁNÍ BASKETBALOVÝCH KULTUR

SETKÁNÍ BASKETBALOVÝCH KULTUR

Většinou pozitivně se ohlíží trenér Ronen Ginzburg za nedávno skončenou Adriatickou ligou. "Bylo to setkání dvou basketbalových kultur," říká mimo jiné o naší účasti.    

 

Neno, převažují pozitiva nebo negativa s naší účastí v Adriatické lize?

O tom nemusím přemýšlet ani vteřinu – převažují pozitiva.
Můžete konkretizovat?

Jednak to byla možnost zahrát si kvalitní soutěž s velice dobrými zápasy. To nemyslím jen z našeho trenérského pohledu nebo z pohledu hráčů. Myslím, že i fanouškům jsme mohli ukázat výživná utkání. Všichni mohli vidět, jak vysoká je úroveň týmů a zápasů v Adriatické lize. Mohli jsme se poměřit s euroligovými a eurocupovými týmy a úroveň zápasů je největší pozitivum.

Byla i nějaká negativa?

Prvním negativem byla poměrně častá zranění a skutečnost, že jsme vlastně nikdy nebyli kompletní. Druhým negativem bylo vysoké zápasové zatížení, především v období, kdy jsme hráli současně Eurocup a Adriatickou ligu. Možná je to ale zkresleno právě zraněním hráčů.

Byl jste z něčeho vyloženě zklamaný?

Nemohu říct, že bychom byli vyloženě zklamaní, ale cítili jsme přísnější metr na posuzování některých sporných momentů v zápase od rozhodčích.

Bylo něco, v čem jsme se s ostatními týmy nemohli porovnávat?

Myslím si, že to bylo ve fyzické stránce. Nemám na mysli jen vyšší podkošové hráče, ale i na rozehrávce jsou na tom adriatické týmy lépe. Tento handicap nám v některých zápasech působil nemalé problémy.

V čem by si náš tým zasloužil největší ocenění? Co by se od nás mohli učit?

Ano, hráli jsme jedinečný basketbal a rozhodně by se daly najít prvky, které jsme zvládali lépe než naši soupeři. Všímal jsem si, že některé prvky naší hry si našly cestu i do týmů Adriatické ligy.

Ovlivnilo zranění některých hráčů naše konečné umístění v tabulce?

Rozhodně. Po zranění Petra Bendy jsme museli zcela přepracovat styl naší hry a to se nedá během několika tréninků, kterých ani díky cestování nebylo moc. To samé se stalo po zranění Pampiho. Celou sezonu jsme nehráli tak, jak jsem si plánoval před začátkem ligy. Přiznejme si ale, že se zraněními jsme se popasovali docela dobře.

Myslíte, že bychom v kompletním složení vyhráli nějaký zápas navíc?

Podle mého soudu jeden nebo dva ano. Při vyrovnanosti ligy by to klidně mohlo znamenat naši účast ve Final4.

Jak si vysvětlujete zlepšený výkon v posledních zápasech? Byla to adaptace na soutěž nebo načasování formy před ČP nebo jen náhoda….

V průběhu sezony jsme měli spousty výkyvů nahoru a dolů. Začátek sezony jsme měli více než dobrý, ale po několika zápasech naši výkony šly dolů. Pomohl tomu Eurocup, který ve spojení s Adriatickou ligou přinášel velkou porci zápasů na venkovních palubovkách (pozn. V listopadu a prosinci jsme hráli pět zápasů venku a jen tři doma, z tohoto ještě dva v Pardubicích). Povedený domácí zápas nás nemohl nastartovat dříve než na začátku tohoto roku. Od poloviny soutěže jsme se začali opět vracet k našim solidním výkonům. Posledních pět zápasů bylo velice dobrých a pokud jsme je prohráli, bylo to až v koncovce. Věřím, že se mnou budete souhlasit, že herní projev se od ledna podstatně zlepšil.

Jak těžké bylo připravit hráče na zápasy Adriatické ligy? Dá se to srovnat se zápasy Eurocupu?

Neřekl bych, že se to nějak liší od přípravy na evropské poháry. Dříve jsme hráli eurocupové zápasy jednou za týden a teď jsme do mezer vkládali zápasy Jadranské ligy. Bylo to trochu nahuštěné.

Jak by dopadlo srovnání Adriatické ligy s Eurocupem?
V Eurocupu hraje o mnoho více talentovaných nebo zkušených hráčů. V Adriatické lize je zase vidět mnohem více odhodlání a snahy vyhrát. To mnohdy bývá mnohem důležitější než samotná kvalita hráčů. V AL jsou týmy, kde zkušenost a mládí kombinují v nebezpečný koktejl. Je to například Partizán nebo Olimpija. Tedy pohled nemůže být jen černobílý a říct, že Eurocup je o kvalitě a Adriatika jen o odhodlání.

Hrály všechny týmy typický „jugoslávský“ basket?

Existovali výjimky, ale převážná většina týmů se vyznačovala agresivní obranou, velkým odhodláním a klasických východním basketbalem.

Hodně se u hráčů mluvilo o únavě z cestování. Pociťoval jste únavu, která by vás ovlivňovala v přípravě, Vy sám?

Ano, oba s asistentem jsme pociťovali únavu, ale tempo bylo tak vysoké, že se o tom nedalo přemýšlet a už tu byl další zápas.

Koho byste zařadil do nejlepší pětky Adriatické ligy (bez našich hráčů)?

Dontaye Draper (Cedevita), Simon Petrov (Krka), Marko Simonović (Budućnost), James Gist (Partizan), Luka Žorić (Zagreb CO).

Dostaly se do Final4 ty týmy, které si to zasloužily?

První tři týmy: Partizan, Olimpija a Krka jsou týmy na správném místě. Jejich kvalita je vysoká a po celou dobu předváděly solidní výkony. Co se týče Podgorice, aniž bych chtěl nějak zpochybňovat její kvalitu, jednalo se spíše o štěstí ve správnou chvíli.

Kdo vyhraje Adriatickou ligu?

Někdo z dvojice Partizan – Olimpija (po chvíli přemýšlení). Pokud chcete jeden tým, vyhraje Olimpija Ljubljana.

 
 
 
 
vloženo: 22.03.2011 01:59 / přečteno: 16994x
 
« Zpět

Kalendář

DOMAVENKUAKCE
PoÚtStČtSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   
SPONZOŘI Facebook
ČEZ
STARLIFE
J&T BANKA
GEOSAN THETA
EPL COND
Velišek  - Podpěra
ADIDAS
LION SPORT
AUTOSALON LOUDA
CAR 4 WAY
Dr. MAX
Renomia
Zepris
VIS
Město Nymburk
Elektro Kutílek
Datonet
DP ComTel
Špára STK
Nota Bene
FALDO
Louda Reality
Crystal Bohemia
Wobenzym
Louda Alform
Inkospor
Barton
Jimsoft s.r.o.
C.L.P.A.
CASIA TOUR
hala
XXL
Hyundai
Molten
Česká televize
Kooperativa
AGEL
Pivovary Lobkowitz
ONDRÁŠOVKA
Redside
VALBEK
Rozehnal a Kuchař
ZENIT
SPORT
Finance Habitation
SUBTERRA
Sev.en EC
© 2010 - Copyright by ČEZ Basketbal Nymburk a.s. All rights reserved.