„Tohoto vítězství si cením ještě více než výhry nad Partizanem vloni i Gdyní v letošním ročníku VTB, protože Spartak je vynikající tým,“ poznamenal očividně spokojený trenér Ginzburg na tiskové konferenci po utkání. Jeho svěřenci totiž dokázali dotáhnout do vítězného konce slibně rozehrané utkání i přes všemožnou snahu hostujícího týmu. „Dnes nemohu být na své hráče naštvaný. I když se museli potýkat s drobnými zdravotními potížemi, dali do utkání všechno,“ prozradil v klidu Jure Zdovc, trenér ruského týmu.

Kdo dnes do haly Sportovního centra dnes nepřišel musí litovat. Elektrizující atmosféra posledních dvou minut musela do dění vtáhnout i zapřísáhlé flegmatiky. Dvě minuty a tři vteřiny před koncem po koši Spartaku, kterým utekl do šestibodového vedení 63:69, si bere trenér Ginzburg oddychový čas. Jako na červené eso sázíme na střelbu z perimetru. A máme pro to důvod. V úvodu zápasu to byla zbraň hromadného ničení, který likvidovala počáteční snahy soupeře o alespoň vyrovnaný průběh zápasu. Prvním hráčem, který pozvedl prapor, byl Adrian Abrams. Jeho trojka po 16 vteřinách útoku vykouzlí jeho zaťatou pěst a přidá pár decibelů v hale. Hosté kontrují jen za dva body, když Halperinovu dvojku dopichuje Řek s českými kořeny v ruském dresu Mavrokefalides. Další útok se valí na petropavlovskou pevnost. K míči se dostává Wilson, zasekne své ruce typicky daleko za hlavu a střílí. V tu chvíli napjaté oči diváků sledují, zda projektil trefí svůj cíl. Bouře nadšení oznamuje i náhodnému chodci podél Labe, že naděje ještě žije. Stav je 69:71 a na tahu jsou hosté. Nepříjemný řecký snajpr se opět trefuje, ale opět jen za dva body. Hra běží dál a možná všichni fanoušci našeho týmu v hale přemítají: „Přijde ještě jedna trojka???“ Přišla. Jejím autorem je Wilson a to už fanoušci v hale stojí. Časomíra už ukrajuje poslední půlminutku a teď jsou to hosté, kteří musí ukázat, jak si s nečekanou změnou vývoje zápasu poradí. Nejlepší hráč Spartak Beverley, vědom si svých kvalit střelby z dálky, bere odpovědnost na sebe a pokouší se o trojku. Pokud by se povedla, byla by to čtyřbodová trhlina, přes kterou by se nymburský most už stavěl jen velice těžko. K nebývalé radosti fanoušků v hale je obroučka koše proti a Wilsonův doskok má cenu zlata. S jednobodovým mankem se rozbíhá poslední útok. Míč vede Adrian Abrams, do konce utkání zbývá asi dvacet vteřin. Trenér Ginzburg si může plíce vykřičet, aby zbrzdil rychlost útoku, protože pak by po finální střele nezbylo soupeři mnoho času na poslední útok. Jeho slova však v hluku, připomínající start stíhačky, zaniká. AJ najíždí ke koši, dva kroky do leva a míč už plachtí ke koši. Možná i hosté čekali, že budeme vyčkávat se střelou na pozdější čas. „Na ejdžeje jsem nebyl naštvaný, on hrál svým instinktem, i když to bylo možná proti taktickým pravidlům….. ale kdo říká, že jsou dobře napsaná?…,“ usmíval se trenér Ginzburg. K všeobecnému veselí 99% diváků míč propadá obroučkou a tím se dostáváme do vedení. Do konce zbývá 16 vteřin a Jure Zdovc si vyžádá oddechový čas, kterým posune hru až na naší polovinu. Hned po rozehrání si míč bere Beverley a dribluje před vrcholem trojkového oblouku a očkem pošilhává po časomíře, která se už divoce blíží nule. Kolem něj skotačí Mike Lenzly a snaží se mu jeho plány překazit. Dvě vteřiny do konce a teď přichází ten rozhodující moment. Míč letí ke koši a možná síla mysli všech našich fanoušků v hale ho do koše nepustí. Dokonalý obrat je dokonán!!! Hala exploduje a radost kolem si nic nezadala s veselím po zisku titulu. Ještě dlouhé minuty po utkání zní halou „Hoši děkujem….“ a hráči vyklusávající po hřišti jsou jmény vyvoláváni.

Omlouváme se, jestli jsme se v komentáři věnovali závěru až příliš dlouze, ale podívejme se ještě na chvíli na zbývajících 38 minut utkání. Úvod zápasu byl z naší strany velice dobrý. Soustředěný výkon na obranné polovině dlouho držel hosty v šachu na dvou nastřílených bodech. Vedli jsme 9:2 a v polovině po trojce Lawrence, který odehrál celou první polovinu ve výborném stylu, jsme měli k dobru už 11 bodů (15:4). Hosté devíti body v řadě snížili na rozdíl dvou bodů. Poslední dvě minuty první čtvrtiny však byly napsány znovu pro naše dalekonosné střelce. Nejprve si košem s faulem připsal tři body Lenzly a poté Wilsonova a Abramsova trojka uzavřela bodový účet prvních deseti minut na 24:14. Naše vynikající střelba z pole 61% (trojky 6/4) a střelba z pole hostů 40% nemohly generovat jiný poměr skóre. Ve druhé čtvrtině naše výborná hra graduje šestnáctibodovým vedení 90 vteřin před koncem prvního poločasu. Poslední úsek nás však zase vrací na zem a do druhého poločasu jdeme jen s devíti body v plusu.

V úvodních minutách třetí čtvrtiny jsme zaznamenali jen dva body, zatímco hosté vytěžili mimo jiné dvě trojky ze spolupráce Dragičeviće a Beverlyho. Už se zdálo, že hosté, kteří se dotáhli na rozdíl jednoho bodu (45:44), ovládnou dění na palubovce, ale nestalo se. Naši první snahu o obrat ještě zastavili. Po dvou trojkách jsme se dostali do vedení 56:48, ale pak jako se ztrácí voda z jezera prosakující hrází, se Spartak neustále přibližoval, až se na začátku 36.minuty dostal od vedení 63:65 po trojce Lichoděje. Když k tomu přidali ještě další čtyři body podkošoví hráči Mavrokefalidis a Dragičević, psaly se poslední dvě minuty. Ale o tom jste už četli……