Patnáct minut na hřišti odehrál Jirka Welsch, dal sice „jen“ tři body, ale byl jedním z těch, kteří mají lví podíl na našem vítězství. V poslední minutě při vyhazování Turowa zpoza zadní lajny po dokonalém obsazení volných hráčů soupeře si při první přihrávku běžel Wisniewski, kterého bránil Welsch. Jirka ho dokázal nakonec vytlačit až za koncovou čáru a znemožnit přihrávku. Mezi tím rozhodčí napočítali do pěti a frustrovanému Turowu sebrali míč. „V ten moment jsem si do pěti nepočítal. Když se to ale blíží k té hranici, člověk si říká ‚tak už to pískni!!!‘. Věděl jsem, že musím energii ještě přidat a říkal jsem si ‚teď už to nesmíš pustit‘ … a vyšlo to,“ zavzpomínal na jeden z důležitých momentů sám hráč.  

Také náš rozehrávač hodnotil význam vítězství nad Turowem. „Bylo to zvláštní utkání, takové pomalé, nedostali jsme se do rychlého protiútoku, všechno jsme hráli z postupného útoku. Byl to z naší strany upracovaný výkon. Jsem ale rád, že jsme nepříznivý vývoj zápasu dokázali otočit kvalitní obranou,“ poukazoval Jiří Welsch na úsek na konci třetí čtvrtiny, kdy hosté pět minut nedali ani bod.“

Naši hráči vedli krátce po začátku druhé čtvrtiny o sedm bodů, ale nepodařilo se nám náskok navýšit do dvouciferné hladiny. „Kdyby se nám povedlo šlápnout na plyn a ujet jim, mohl se zápas možná vyvíjet jinak,“ připustil Jirka, ale dodal: „Byl to ale jen začátek zápasu.“

„Je snadné vyhrát, když padají koše jako na běžícím pásu, je těžké vyhrávat, když to zase tak nejde … a to byl dnešní případ. Takové vítězství je důležité i z hlediska morálky a týmového sebevědomí,“ ukončil hodnocení Jirka Welsch.

Jedním z klíčových mužů našeho nedělního úspěchy byl Vojta Hruban. V době, kdy Turow vedl o devět (43:52) se Vojta odhodlal k trojkové střele a proměnil i následnou šestku za faul při její exekuci. Během jednoho okamžiku smazal skoro polovinu bodů rozdílu. „To byla pěkná haluz,“ smál se šťastný střelec. Nakonec byl Vojta naším jediným úspěšným střelcem trojek, dal tři ze čtyř pokusů.

Druhý klíčový moment nastal v poslední minutě, kdy stál na čáře trestných hodů za stavu 71:70. Dal obě! „Přiznám se, byl jsem hodně nervózní. Když jsem proměnil tu první, byla pode mnou pěkná díra, jak mi spadl kámen ze srdce. Na tu druhou jsem si už věřil,“ vyznal se ze svých pocitů Vojtek.

„Klasicky se nám nepovedla třetí čtvrtina a vracet se z těch mínus sedmi bodů je fyzicky hodně náročné a stojí nás to hodně sil. Jsem rád, že nám jich zbylo na koncovku ještě dost,“ řekl Vojta Hruban k vývoji zápasu ve druhém poločase.

„Nastoupili jsme utahaně, bez energie, bez tempa, jakoby nás ta přestávka zastavila a my jsme se museli rozbíhat. Lepší týmy toho dokáží využít a udělat si bodovou šňůru,“ hledalo naše křídlo příčiny výpadku ve třetí čtvrtině.

I když byl Vojta po utkání očividně spokojený, emoce brzdil: „Zápasy doma musíme vyhrávat. Bylo to vítězství důležité, ale více méně nezbytné. Nebylo to nic navíc, jen to, co musíme uhrát.“