Po několika letech, kdy vedl B-tým mužů Jiří „Fialka“ Růžička, dochází k předání trenérského žezla na další legendu 

českého basketbalu Pavla Beneše. Devítinásobný mistr České republiky, bývalý rozehrávač mimo jiné také Nymburka, Pavel Beneš tak na svá bedra naloží ještě jedno břímě. Pavel bude vést extraligovými peřejemi juniory věkové kategorie U19 a bude tak moci navazovat na loňskou velice úspěšnou sezonu juniorů, kdy jen s drobným škobrtnutím prošel se svými svěřenci ligu systémem start-cíl a v kvalifikaci si tým poměrně snadno poradil s postupem mezi elitu. Teď čeká Pavla Beneše tažení třetí nejvyšší soutěží mužských složek – II.ligou. 

„Je to pro mne další zkušenost a možnost seberealizace. Trénovat i koučovat mne baví a jsem plný energie a entuziasmu,“ říká o nové výzvě Beneš. Na práci však nebude sám. V těžkých i šťastných chvílích ho bude doprovázet asistent a vedoucí družstva Petr Svoboda. “Skvělej kluk,“ doplnil na jeho adresu a z těchto dvou slov je jasné, že vztahy na lavičce budou pohodové. 

Trenérskou dvojici nečeká rozhodně žádná lehká práce. Cílem pro sezonu 2011/12 je boj o postup do první ligy. „Základní osa týmu opravdu není v dobrém rozpoložení, tak uděláme vše, aby se to co nejrychleji změnilo a vedlo k výsledkům, jaké si představujeme,“ oznámil Pavel Beneš stav po rekognoskaci terénu v týmu mužů. V loňské sezoně, po solidní předloňské sezoně, se totiž družstvu mužů příliš nedařilo a druholigové angažmá zachraňoval doslova na poslední chvíli v posledním dvoukole ligy. B-tým mužů však bude na obou stranách přesahovat do sousedních týmů. Co to znamená, vysvětluje Pavel Beneš takto: „Dalším z cílů je vytvořit prostor pro hráče BCM věkové kategorie U19, aby se pomalu adaptovali na mužský basketbal. Třetím z cílů je vytvoření prostoru mladým hráčům áčka k rozehrání po případných zraněních.“

Velké rozdíly jsou každopádně v oblasti fyzické. I když hráči v extralize U19 jsou na tom daleko lépe fyzicky, tak jim samozřejmě zase hodně chybějí potřebné kilogramy a síla oproti hráčům druhé ligy. Další rozdíly jsou také ve vstřebávání taktických pokynů či poziční střelbě. Vypíchl jsem jen pár rozdílů, našli bychom jich však opravdu podstatně více.  

Je to samozřejmě navýšení počtu soutěžních zápasů na dvojnásobek, což bude pro kluky obrovská zátěž, kterou je potřeba dobře skloubit s tréninkovým procesem. Jedním z nejdůležitějších faktorů je postupná adaptace na mužský basketbal. Svoje návyky a možná i zlozvyky z tréninku budou konfrontovat proti starším a vyspělejším hráčům. Poznají jiné druhy basketbalu než v mládežnické kategorii, budou se muset soustředit hlavně na zónovou obranu, která je v druhé lize hojně využívána.

Budeme se snažit změnit myšlení hráčů. Budeme klást důraz na zdravé sebevědomí hráčů, na potlačení osobních cílů a hru ve prospěch týmu a na přijetí mladších hráčů do kolektivu. Částečně převezmeme kontrolu nad individuálním tréninkovým procesem ve dnech bez oficiálního tréninku, kdy budou hráči na školách mimo Nymburk.  

Samozřejmě nyní sebevědomí po neúspěšné předchozí sezoně a dále pak fyzická kondice, individuální hráčské činnosti, ale také dostatečný počet hráčů. Na prvním tréninku se hráčů regulérního týmu "B" sešlo pouze pět, což není počet, jaký bych si ani v nejkrajnější situaci představoval. Tým začínáme skládat opravdu od začátku.

Úplně v pohodě, sezóna netrvá zase tak dlouho a každých 14 dní se samozřejmě hraje doma. Doma vědí, že mě basketbal baví a jsem šťastný, když můžu trénovat a mají pro mou práci pochopení. Zato všem holkám doma děkuju.