Teď ihned po turnaji velmi dobré. Dokázali jsme ve velmi krátké době zajistit 4 velmi solidní družstva, přičemž jsme v závěru museli s lítostí ještě dva zahraniční účastníky odmítnout a přislíbit jim, že jejich neúčast zohledníme potenciálně v příštím roce. Organizace na základě zpětné vazby od účastníků klapala jako dobře namazané koleso. Trenéři si pochvalovali možnosti trénovat a hrát jedno utkání denně, což na masovějších turnajích není možné. Díky partnerům se podařilo zajistit hodnotné ceny. Co nás potěšilo obzvláště byla vynikající divácká kulisa. Lidé se přišli bavit mládežnickým basketbalem a hráči i trenéři se jim za to odvděčovali vysokým nasazením. 

Jedním ze základních kritérií byla kvalita a renomé trenérů jednotlivých týmů.

Není běžné, aby byli oceněni dobrovolníci, nebo trenéři. Proč tomu tak bylo?

To je velmi jednoduché. Bez dobrovolníků by tento turnaj neměl nikdy takto vysokou organizační úroveň. Smyslem jejich ocenění bylo vzdát těmto osobám hold před hráči a diváky. Trenéři, to je jiná kapitola. Zde bylo smyslem vyzdvihnout jejich kvalitu odvedené práce. Oni byli pro nás zárukou, že jejich hráči se budou za každého stavu snažit o co nejlepší výkon, a to diváci vždy ocení.

To je velmi jednoduché, pamatuji si ho, když vedl několikrát proti mým týmům maďarský Paks - vždy se snažil na nás něco vymyslet.

Velmi dobrý. Zlepšovali se zápas od zápasu (pro mě by bylo velmi zajímavé utkání proti našemu družstvu ve třetím dni turnaje).Uvnitř týmu je vidět přetrvávající soudružnost, která je podložena zdravým sebevědomím. Družstvo má hodně talentu, dostatečnou výšku, která, ale není limitem pro rychlost provádění jednotlivých činností. Pokud se dokáží vyrovnat s fyzickým kontaktem (dělalo jim to problémy v prvním utkání s naší U19) a najdou jistého ještě jednoho střelce z dlouhé vzdálenosti, mohou být velmi silní i na MS v Litvě.