Za svou bohatou kariéru Pavel získal devět mistrovských titulů v NBL – čtyři s Nymburkem v letech 2005-08, tři se Stavexem Brno 1994-96 a dva v Opavě 2002-03. Třikrát se stal akademickým mistrem ČR a pětkrát byl vybrán do All Star NBL. Kromě toho odehrál 53 oficiálních utkání za reprezentaci mužů, zúčastnil se dvou světových Univerziád a ME ve Španělsku 2007. V evropských pohárech odehrál 86 zápasů a v NBL s 613 zápasy je třetím mužem v historických tabulkách v počtu odehraných zápasů.

V Nymburce začal Pavel hrát v roce 2004, kdy pod trenérem Ježdíkem byl spoluhráčem Maurice Whitfielda, Ashante Johnsona, Jiřího Zídka, Radka Nečase, Ládi Sokolovského i Jirky Novotného. V sezoně 2007/08 za trenéra Muli Katzurina a se spoluhráči Petrem Bendou, Arthurem Lee, Pavlem Slezákem či Monty Mackem v Nymburce skončil. Ještě dva roky nastupoval v Poděbradech a hráčkou kariéru pověsil na hřebík v roce 2010. Za dobu působení v Nymburce nastřílel 1250 bodů a připsal si 376 asistencí.

Po skončení kariéry hráče Pavel přešel do BCM Nymburk na pozici mládežnického trenéra. Za úžasných pět let s nymburskými týmy vyhrál druhou ligu mužů, ligu juniorů, byl dvakrát druhý v extralize U19. Porazil velké mládežnické týmy jako CSKA Moskva, Olympii Ljublaň, Bayern Mnichov, Bamberg, Honvéd Budapešť, reprezentaci ČR U18 i U16 a další. Byl také asistentem na Eurolize juniorů v Bělehradu, Letní Světové Universiádě v Kazani a naposledy u národního týmu mužů.

Pavle, říká se, že člověku je tolik, na kolik se cítí. Kolik je ti tedy let?

Také jsem to slyšel. Musím říct, že se na svůj věk opravdu necítím, přijde mi, že to snad ani není pravda. Pořád se cítím svěží :-)

Je čtyřicítka nějakým významným mezníkem v tvém životě?

Ani bych neřekl, je to jen odraz toho, jak dlouho je moje maličkost na světě.

Přál sis něco u narozeninového dortu?

Ano přál, ale nemůžu to prozradit, určitě by se mi to nesplnilo.

Existuje nějaký dárek, který by ti udělal radost větší než ostatní?

Ano je, v pondělí umřel můj kamarád a bývalý spoluhráč z Moravské Slávie Brno, největší radost bych měl, kdyby mohl být stále ještě mezi námi.

Jako hráče Tě basketbal bavil, našel jsi stejné zalíbení i v trénování?

Ano našel. Tak jako jsem nebyl nejlepší hráč v ČR tak ani nejsem nejlepší trenér v Česku, ale jsem srdcař a do všeho jdu naplno. Trénování, basket a kluky svým způsobem miluji a jsem šťastný za každý den, který se jim mohu věnovat. Dnes jsem dostal od svých kluků dárek k narozeninám a jsem z něj opravdu šťastný, jde o tandemový seskok padákem. Je vidět, že vědí, jak moc mám rád adrenalin :-)))

Jak často se vracíš v myšlenkách k letům aktivní hráčské kariéry?

 V počátcích, po ukončení kariéry jsem se k tomu vracel docela často. Hrát basketbal byl celý můj život a najednou, ze dne na den to bylo pryč. Ale postupem času se to vytratilo a teď už se k hráčské kariéře nevracím skoro vůbec. Vracím se k tomuto tématu jen, když mne moji kluci požádají, abych jim něco vyprávěl.

Přehodnocuješ postupem času některé priority, jejichž pořadí sis stanovil v začátcích své hráčské kariéry?

Myslím, že ani ne. Od začátku jsem měl svoje zásady a těch se držím celý život. Jsem úplně stejný Beny jako před 25 lety.

Udělal bys v minulosti něco jinak, kdybys měl ty samé životní (profesní) zkušenosti, jako máš teď?

To je těžká otázka, já nemám moc rád kdyby. Každý z nás by rád něco v minulosti změnil, někdo méně a někdo více. Já určitě také, ale teď narychlo opravdu nevím, co a v jakém rozsahu. Jsem spokojený s tím, co jsem prožil a jak.

Považuješ se, se zvyšujícím se věkem, za klidnějšího trenéra?

Tak to musí posoudit jiní. Ale myslím, že trošku ano. Je to o zkušenostech a přístupu k jednotlivcům.

Kolik energie vysává z člověka trenérská činnost v porovnání s hráčskou?

Když jsem byl hráč, myslel jsem si, že trenér tam jen tak stojí a vše odedřeme my. Dnes jsem moudřejší a vím, že i trenéřina je obrovská řehole, která není tolik vidět. Kolikrát jsem po utkáních tak psychicky zdecimovaný, že do dvou tří hodin rána nespím. Hledám, kde jsem udělal chybu, že to moji kluci nezahráli nebo nepřečetli tak, jak bych si představoval.

Litoval jsi třeba, že jsi nakonec po skončení kariéry v NBL ještě pro pocit ze hry nezkusil někde nižší soutěž?

Nelitoval jsem. Po skončení jsem byl opravdu vyčerpaný a na hraní jsem neměl ani pomyšlení. Teď už je situace jiná. Často se mi do hlavy derou myšlenky, že bych si rád ještě někde pro radost zahrál.

Myslíš, že jsi už v Nymburce zakořenil nebo Tě to táhne stále do rodných krajin?

V Nymburce se celé naší rodině líbí, ale je pravda, že jsme s Kristínkou oba z Jižní Moravy a tam máme celé naše příbuzenstvo. Z jihu mám i pracovní nabídky, kterým jsem zatím odolával, a pouze čas ukáže, kde opravdu zakotvíme.