V celostátní extralize čekalo na nymburské hráče celkem 16 zápasů s nejlepšími čtyřmi týmy ostatních skupin základní části. Dvakrát byl nad jejich síly Sokol Pražský – pozdější vítěz extraligy a také brněnský tým SAM BŠM. Jednou naše hráče nachytala na hruškách Ostrava a Litoměřice. Výsledky dosažené v extralize posunuly tým do závěrečného turnaje ze čtvrtého místa, když týmy na třetím až šestém místě měly shodně 14 vítězství a 8 porážek. Už to slibovalo zajímavé a vyrovnané souboje v posledním turnaji sezony.    

Mistrovství ČR organizované jako FINAL 8 se konalo na palubovce nejlepšího týmu extraligy Sokola Pražského od čtvrtka 5.května do neděle 8.května. Naši hráči byli zaraženi do skupiny s týmy Sokola Pražského, USK Praha a Snakes Ostrava. V prvním utkání proti USK Praha se našim moc nedařilo, velké množství nevynucených ztrát posilovalo šance USK na vítězství. Nakonec naši chlapci prohráli 59:65, což nebylo na úvod vůbec příjemné už i proto, že druhý den začínali zápasem s lídrem, domácím Sokolem.

Zápas proti Sokolu Pražskému, kde se s vítězstvím počítalo asi nejméně pravděpodobně, jsme začali výborně. Domácí se dostali do vedení o 3 body jen v prvních minutách, pak jsme získali dvouciferné vedení a Sokol ztrácel půdu pod nohama. Sice si jim v dalším průběhu podařilo bodově přiblížit, ale do vedení se nikdy nedostali. Výhra 68:55 dala Nymburku velkou naději na postup do skupiny o 1.-4. místo. Potvrdit to naši potřebovali v utkání proti Ostravě. To jsme odstartovali vyloženě příšerně. V desáté minutě jsme prohrávali o 11 bodů (7:18). Druhou čtvrtinu jsme odehráli naopak skvěle, vyhráli jsme 36:12 a zápas proti svěřencům Davida Panáčka dokonale otočili. Konečná výhra o dvacet bodů 86:66 znamenala jistotu postupu. Díky prohře USK se Sokolem jen o tři body, to znamenalo postup z 1.místa a tedy o trochu lehčího soupeře v semifinále.

V semifinále jsme narazili na Litoměřice. Utkání bylo v prvních třiceti minutách poměrně vyrovnané, i když jsme si především díky lepšímu doskoku drželi neustále mírné vedení. Přelom třetí a čtvrté čtvrtiny byl skutečně přelomový. Po šňůře 10:0 jsme získali náskok 21 bodů a bylo jasné, že nám finálovou účast už nic, kromě totálního výpadku, nevezme. Konečný výsledek byl 76:60.

Nedělní finále proti píseckým Sršňům bylo vyvrcholením turnaje.  Do zápasu jsme vlétli jako uragán a brzo si vytvořili více jak 10 bodový náskok. Písek však nesklonil hlavy a přitvrdil v obraně. Pod zvýšeným nátlakem jsme začali zbytečně zmatkovat a ztrácet balóny. To umožnilo Sršňům se přiblížit a po první čtvrtině prohrával Písek jen rozdílem 4 bodů. Sršni pokračovali ve svém zlepšeném výkonu a brzy se na nás dotáhli. Po 15 minutách svítilo na tabuli vyrovnané skóre 33:33 a v poločase 41:39.

Třetí čtvrtina se odehrávala opět ve velmi útočném duchu z obou stran a byla opět velmi vyrovnaná, vedení se přelévalo ze strany na stranu. Do čtvrté čtvrtiny se proto šlo za vyrovnaného stavu a vyhrát mohl každý. V průběhu závěrečné čtvrtiny si Písek vybudoval menší náskok, který si pohlídal až do konce zápasu (85:77).

Kromě výborného týmového výkonu našich hráčů, zaujala i individuální ocenění. Celkový přehled najdete na konci článku.  

Na hodnocení závěrečného turnaje jsme se zeptali trenéra Michala Fraňka:

Jak jste spokojený se stříbrnou medailí z MČR?

Stříbrná medaile je samozřejmě velký úspěch pro všechny kluky a trenéry BA, kteří se podíleli na jejich výchově. Je to úspěch dlouholeté kolektivní práce. V minulé sezoně se tým také probojoval na MČR, kde ukázal perspektivu a logicky jsme si přáli po dalším roce přípravy, ho kvalitativně posunout ještě trochu výš a uspět co nejlépe. Což se podařilo a finálové utkání bylo odměnou a dle mého velkou motivací pro řadu perspektivních hráčů našeho týmu, aby na sobě pracovali ještě houževnatěji a rozvinuli svůj talent ve vyšších kategoriích.

Jak velkou cestu urazil tým za tuto sezonu, která skončila ziskem stříbra na MČR?

V extraligové soutěži jsme skončili na čtvrtém místě.  Naší snahou bylo během celé sezony zapojit do jednotlivých utkání  co největší počet hráčů, což se nám  dařilo plnit. První úkol, probojovat se na F8 se podařil relativně snadno. Věděli jsme, že Final 8 je specifický turnaj, kde může překvapit i selhat kterýkoliv tým. Což se potvrdilo i na tomto mistrovství. Museli  jsme se  vyrovnat s porážkou hned po prvním zápase proti USK, která nás nezlomila a na vítězné vlně jsme potom  prošli až do finále, kde ještě dvě minuty před koncem bylo skóre vyrovnané. Dle ohlasů po utkání, mohu s klidným svědomím konstatovat, že jsme na turnaji předváděli pohledný basket a hlavně věřím, že individuality v našem týmu mají velkou hráčskou perspektivu.

S jakou náladou jste se potýkal ve čtvrtek po prohraném zápase proti USK?

Trenér je u týmu také proto, aby ho ve složitých chvílích motivoval pozitivně, dával mu energii a naději v úspěch. To se mi podařilo.

Který zápas na MČR měl nejzásadnější vliv na konečné umístění?

Zcela jistě vítězství nad favoritem celého turnaje Sokolem Pražským.

Je FINAL 8 objektivnějším systémem než Final 4 praktikovaný v U17 a U19? Nestálo by za úvahu opět přejít na Final4 systémem každý s každým?

Final 8 je dle mého soudu dobrý systém pro tuto věkovou kategorii. Nejde pouze o výsledky, ale hlavně o společenské setkání hráčů jednotlivých týmů, navázání dalších sportovních kamarádství. Čím více hráčů se této události zúčastní, tím lépe pro ně i mládežnický basketbal obecně. Proto si myslím, že zachování tohoto modelu je správné.

David Böhm (USK PRAHA), Ondřej Hanzlík, Martin Holoubek (oba BA NYMBURK), Vojtěch Sýkora a Gabriel Pták (oba SRŠNI SOKOL PÍSEK)