Lamayn Wilson, naše nová posila, přistál na ruzyňském letišti ve dvě hodiny po poledni. Lamayne přišel do letištní haly jen s příručním zavazadlem, ostatní zavazadla zůstala pravděpodobně v Londýně. Odpovědní pracovníci letiště však slíbili, že do sedmi večer je bude mít doma. I přes určitou komplikaci měl Lamayne dobrou náladu. „Cesta byla v pohodě,“ švitořil typickou americkou angličtinou: „celou cestu jsem prospal.“

Při cestě s autem z letiště se pochopitelně zajímal o různé věci. Přišla řeč i na manuální a automatickou převodovku. „Na Ukrajině jsem měl řidiče, který mě vozil, takže jsem rok neřídil. Pak jsem se dva měsíce ve Státech učil zase řídit sám s automatem. A když už jsem to zvládal, tady bude manuál.“ Informace o tom, že v Nymburce to s řidičem nebude, ho ale nijak nepřekvapila ani nevyvedla z míry: „Fajn, od zítra budu trénovat,“ řekl odhodlaně nikoliv naštvaně.

I v kanceláři vedení klubu působil jako naprosto pohodový hráč a profesionál. Bylo vidět, že už pár takových destinací prošel. Nezapomněl ani na fotky pro registraci, měl s sebou i mobilní telefon pro českou SIM kartu. Prostě žádná komplikace.

Stále v dobré náladě

Asi po dvaceti minutách nezbytných formalit se odebral do svého nového bytu v Poděbradech. Byt se mu líbil a uznale pokyvoval hlavou. Dostatečně velká televize a kuchyň ho potěšila. Na otázku, zda rád vaří, odpověděl zcela jednoduše: „Jasně, mám rád mikrovlnku. Pěkně uspořádané, žádná dlouhá cesta z ledničky do trouby,“ smál se a naznačoval, jak bude před příjezdem rodiny vařit. „Tahle část bude patřit ženě,“ a rukama vymezil poměrně velkou část kuchyně od sporáku po myčku. Po prozkoumání dalších zákoutí bytu už netrpělivě čekal, až se zprovozní internet. Vybalil počítač a jakmile se nalogovat na síť, hned byl spokojen: „Skvělé, skype je zachráněn!“ A bylo jasné, co bude po našem odchodu dělat.

 

Přesto, ještě než jsme Lamayna nechali jeho osudu a megabitům přenesených dat, zeptali jsme se na pár otázek:

Rozhodl jsem se proto, že v Nymburce je tradice vítězství a já chci zase vyhrát titul (úsměv). Chtěl bych také českým divákům a hlavně fanouškům Nymburka ukázat, co jsem se v basketbalu na třicet let naučil a rozhodně chci být týmu prospěšný.

Je to jeden z důvodů, ale pro mé rozhodování bylo důležitější, že budeme hrát Euroligu nebo Eurocup.

Pamatuješ si na návštěvu před rokem a půl, když jsi hrál s Ankarou proti Nymburku?

Bohužel, tak to si také pamatuji. Mysleli jsme si, že to bude jednoduchý zápas, nějaký Nymburk…., a takhle jste nás popravili.

Když jsi uslyšel, že bys mohl jít do Nymburka, vzpomněl sis na tuhle dobu?

Jak jsem říkal na začátku, chtěl bych svými schopnostmi přispěl ke zisku českého titulu, pomoci se probojovat do Euroligy nebo se dostat co nejdál v Eurocupu. Pochopitelně přijímám i výzvu ve VTB lize.

Znám Mike Lenzlyho a znám dobře i Chrise Monroa …. no ten ale nepřijede … je to velká smůla. Pochopitelně si matně vzpomínám na hráče, kteří proti nám hráli v Eurocupu. 

Stále máš dobrou náladu. Je to tím, že si konečně po cestě odpočineš nebo jsi taková veselá kopa?

Myslím, že mám rád zábavu a že nezkazím žádnou legraci. Uvidíš!

Lamayne při setkání s generálním manažerem Šimečkem