Den díkůvzdání se v severní Americe připomíná již od roku 1621 jako oslava první úrody, o kterou se místní původní obyvatelstvo rozdělilo s osadníky, kteří se sem stěhovali z Evropy. Zákonem bylo stanoveno, že se oslavy budou konat vždy každý čtvrtý čtvrtek v listopadu. Letos připadl ten Den na 26.11.2011. Hráči a vedení klubu se sešli v půl sedmé v lobby-baru. Za chvíli na přivezli kuchaři na vozejčku z kuchyně obrovského krocana. „To byl fakt obrovský pták!!,“ byl upřímně překvapený pivot Drew Naymick. Tohoto muže jsme se nakonec krátce tematicky vyzpovídali.

Je to jeden z mých nejoblíbenějších svátků a v celých Spojených státech se těší velké pozornosti. Tím nejdůležitějším kladem a pozitivem je to, že můžeš strávit čas s rodinou a po vynikajícím jídle můžeš sledovat americký fotbal. Trochu je mi líto, že v posledních letech ho nemohu slavit tradičním způsobem s rodinou, protože jsem díky basketbalu mimo USA.

Určitě. Den díkůvzdání je hlavním svátkem v USA a slaví se každý rok, co pamatuji, se stále stejnou intenzitou. Většina lidí odchází z práce už ve středu kolem poledne, aby se na další den náležitě připravili. Cestují za svými přáteli a příbuznými. Já jsem v mládí každý rok slavil v okolí Detroitu se svými příbuznými.

Slyšel jsem spoustu různých názorů, proč se servíruje krocan. Jedna z nich říká, že to bylo první jídlo, které se podávalo při oslavě Dne díkůvzdání. Ale ať je to jak je to, dneska je krocan tradičním jídlem a myslím, že to je úžasná volba. 

Jak moc jsi byl překvapen, že klub uspořádal alespoň večeři ke Dni díkůvzdání?

Byl jsem příjemně překvapený, když jsem se dozvěděl, že klub připravuje slavnostní večeři. Ale přiznám se, že ještě víc jsem byl šokovaný, když jsem viděl jak velkého krocana upekli. To byl fakt obrovský pták!!

Byl jsi ve dvou angažmá mimo Spojené státy. Zažil jsi v Polsku nebo Španělsku podobné oslavy?

V prvním angažmá po vysoké škole v Polsku klub připravil pro hráče společnou večeři. Nicméně nám tvrdili, že nemohli sehnat krocana, a tak jsme ten den snědli hodně kuřecího. A Španělé, ti Den díkůvzdání úplně ignorovali, protože mají spoustu svých svátků. Vzpomínám, že v posledním roce na universitě v Kalifornii připravil jeden z našich sponzorů v týdnu dne díkůvzdání vynikající večeři pro tým a trenéry. Slavnostní čtvrteční den jsme ale strávili na cestě k dalšímu utkání.

Vzpomněl sis během nymburské večeře na své rodiče a přátele za mořem?

Jasně, že jsem si vzpomněl. Oni určitě ve stejný čas slavili, i když tolik tisíc kilometrů daleko. Pro mě bylo ale výborné, že jsem mohl prožít tu slavnostní večeři se spoluhráči a jejich rodinami, s vedením klubu. Díky všem za uspořádání takové akce!

Jednak mi chutnalo jídlo. Skvělé bylo, jak si děti mých spoluhráčů hráli s autíčkem na dálkové ovládání. Neustále nám naráželo do nohou a oni se tomu smáli. Jejich radost a veselí mi připomněli, že i u nás byla vždycky legrace. 

Český krocan byl vynikající a jak jsem říkal, byl obrovský. Myslím, že dalo kuchařům hodně práce tak velkého krocana upéct. Maso ale bylo vynikající a nebylo ani vysušené. Krocan u nás v USA mívá více bílého masa, ale bylo vždycky trochu více suché…. No, u nás jsme to ale nahradili velkou porcí vypečeného sosu.