Co se ti vybaví, když se řekne Vánoce?

Drew Naymick: Vánoce mám hodně rád. Je to čas, kdy si můžu a potřebuji odpočinout, můžu vidět svoji rodinu a lidi, na kterých mi záleží. Letos jsou to pro mě dva dny volna, kdy si odpočinu a uvidím své blízké.

Mike Taylor: Vánoce jsou pro mě hlavně čas, který můžu trávit se svou rodinou a milovanými osobami, kdy můžeme být všichni pohromadě. Hlavně je to ale den narození Ježíše. To jsou věci, které se mi vybaví, když přemýšlím o Vánocích. A jestli se těším? Těším, opravdu moc. Myslím, že se poslední měsíc netěším na nic jiného. Je to těžké být tak daleko od rodiny, nemoct s nimi mluvit tolik, kolik bych chtěl. Těším se hlavně na svého syna. Nevidím ho tak často, jak bych chtěl, takže za ty tři dny, co budu doma, si chci užít každý moment.

Miljan Pavković: Je to pro mě hlavně čas, který můžu strávit s rodinou. Během sezóny hodně cestujeme, nemáme na sebe moc času. Vánoce strávím v Srbsku a moc se na to těším.

Demond Carter: Je to hlavně čas strávený s rodinou a blízkými. Stále zůstávám soustředěný na basketbal, ale budu si užívat čas s rodinou. Času na to není moc, ale to musíš přijmout. Vychází to z práce, kterou dělám, kterou miluji, a málo volna je prostě daň.

Petr Benda: Především dny odpočinku a taky že po třech měsících pojedu do Brna. Těším se, že uvidím rodiče i své kamarády. Myslím, že jednou náplní těch pěti dnů budou návštěvy. 

Radek Nečas: Vyvrcholení dlouhého čekání na Ježíška – tedy hlavně u dětí. Já osobně se budu těšit z toho, že budou mít radost, že nějaký Ježíšek přijde.

Pavel Houška: Strávení společného času s rodinou, především s rodiči a doma v pohodě a klidu. Taky si odpočinu od svých spoluhráčů, jako třeba od Rádi (smích).  

Lukáš Palyza: V poslední době je to setkávání s rodinou nebo kamarády. S Nymburkem jsme stále na cestách a moc se nevidíme. Je sice fajn se potkávat s kvalitním evropským basketbalem, ale na těch pět dní volna se už hodně těším. Volno moc dlouhé není, párkrát se vyspím a už zase pomažu do Nymburka.  

Vojta Hruban: Vánoce jsme svátky klidu, takže možnost oddychnout si od basketu a od všeho kolem něj. Pro mě je ideální dojet si na hory, na sníh a třeba se i párkrát sklouznout na lyžích.

Jiří Welsch: Paradoxně hlavně spěch. Vánoce by měly být svátky klidu a mám pocit, že spousta lidí je přeměňuje ve svátky stresu a úklidu, shánění dárků na poslední chvíli. Já si myslím, že je to čas, kdy by se měla rodina sejít u jednoho stolu a užívat si přítomnost, užívat si jeden druhého.       

Tomáš Pomikálek: Jasně že Santa Klaus (smích)… Období, kdy se konečně sejde celá rodina a na to se těším nejvíce. Po dlouhé době se uvidíme všichni najednou.

Rado Rančík: Pro mě je to čas s rodinou a taková celková pohoda. Protože jsem už ženatý, bude to pro mě čas strávený s manželkou.      

Co budeš jíst na Štědrý den?

Drew Naymick: Vánoce budu trávit u rodičů a bude se jíst krocana, který se dělá i na den Díkuvzdání. Uvidím, co moje máma ještě připraví, možná nějaký koláč nebo jiný dezert. Nepijeme nic speciálního, asi budeme mít šampaňské k přípitku nebo víno, ale nic speciálního.

Mike Taylor: Ještě Nevím. Nebudu totiž trávit Štědrý den se svojí mámou a její rodinou, můj syn zůstává v Los Angeles, a tak budu tam. Doma byla naše večeře obvykle hodně podobná té na Díkuvzdání. Každý rok jsme měli stejné jídlo, je to tradice.

Miljan Pavković: Máme hodně podobnou večeři, co mají v USA. Jíme krocana s bramborovým nebo zeleninovým salátem. Myslím si, že mě letos rodina něčím překvapí, protože jsem doma nebyl měsíce, takže jsem zvědavý. K obědu většinu jíme rybu a zeleninu, něco lehkého, takže to očekávám i letos.

Demond Carter: Záleží na tom, co uvaří moje rodina, to budu jíst s nimi. Žádné přejídání, stále myslím na basketbal a musím si dát pozor, abych zůstal ve formě.

Petr Benda: Tradičně – kapr a bramborový salát… a taky cukroví a hodně.

Radek Nečas: Od mala mám k obědu rybí polévku nebo čočku. Na zlaté prasátko čekám už třicet let, ale pořád jsem ho neviděl. No a k večeři budeme mít kuřecí řízek s bramborovým salátem. Na salátek, na ten se těším, protože si ho se Sárou (manželka-pozn.) budeme dělat sami.  

Pavel Houška: Klasiku, jako většina Čechů -  řízek nebo kapra a bramborový salát. My jeden den strávíme u mých a jeden u manželčiných rodičů a užijeme si do sytosti obou kuchyní. V poledne si dáváme jen lehké jídlo, většinou polévku.

Lukáš Palyza: Moje rodina vyznává bramborový salát a smaženého kapra. Přítelkyně smaženého kapra nejí, dá si smažený řízek. V poledne se postíme, protože tenhle zvyk dodržujeme. Maso nejíme, ale salát, který se dělá už třiadvacátého, prochází v poledne degustací. 

Vojtěch Hruban: Já budu u rodičů a mamka je hodně tradiční – k obědu bude kuba (pravděpodobně přijede ministr na návštěvu – pozn.), k večeři kapr a salát. Tedy přesně řečeno, trochu kuby, trochu kapra a tři kila salátu to vše prokládané nějakým cukrovím.  

Jiří Welsch: Budu sice ve Španělsku, ale k večeři bude ryba a salát. Pokud jsme v zahraničí, děláme si smaženou rybu, která se alespoň podobá kapru. Doufám, že bude i nějaké cukroví. V poledne se řídíme manželčinou tradicí, která přichází z východních Čech. Děláme speciální smetanovo-hořčičnou omáčku s vajíčkem a pečivem, pochopitelně bez masa.

Tomáš Pomikálek: My máme klasiku – bramborový salát a kapr nebo řízek, nějaká tmavá houbová polévka. A přes den? Párkrát jsem vydržel celý den nejíst a stejně jsem viděl jenom bráchu (smích). Vaříme jen hrachovou polévku.   

Rado Rančík: Večeře bude typická. I když jsem rozený Východňár, žiju od pěti let v Bratislavě a spíše se budeme řídit tradicemi západního Slovenska. Na začátek si dáme oplatky s česnekem a medem. Potom bude polévka zvané „juška“ – polévka ze zelné vody s klobásou, hřiby a česnekem, která se podává s těstovinou. Hlavním jídlem je majonézový bramborový salát s rybou a jako dezert si dáme „pupáky“. Pupáky je něco podobného jako dukátové buchtičky zalité máslem a posypané mákem s cukrem.