Aktualita | LUKÁŠ PALYZA: DOSTÁVÁM ŠANCI

LUKÁŠ PALYZA: DOSTÁVÁM ŠANCI

Čtyřiadvacetileté křídlo Lukáš Palyza si soustředění ve Slovinsku užívá. Je rád, že se k týmu konečně připojili i reprezentanti. Na druhou stranu se nebojí konkurence, která se na jeho postu zvýšila jejich příjezdem.

Jak to na soustředění probíhá, spokojenost?

Je to tu výborné. Věděli jsme, že to bude první akce, na které se sejdeme všichni. Bohužel reprezentanti nám chyběli a příprava tím byla narušená. Spousta hráčů se musela přizpůsobovat trochu jiným věcem. Jsme rádi, že už jsme pohromadě. Tento kemp má za účel právě takové to finální sehrávání se a to i mimo palubovku. Na porozumění si s ostatními je tady perfektní prostředí. Skvělé jídlo, naprosto dostačující hotel pro naše potřeby, vynikající rehabilitace a také přípravné zápasy, na které se vždycky těšíme.

Jsou tu na basketbalisty připravení i velikostí postelí?

Zatím si nikdo nestěžoval. Já jsem tu osobně maximálně spokojený a nic mi tu nechybí.

Načal jsi téma „kluci z reprezentace“, takže jak probíhá jejich začleňování do týmu z tvého pohledu, který se s Nymburkem připravuješ od začátku?

Z herní stránky si myslím, že to zvládají také dobře. Máme nového trenéra, v podstatě úplně nový systém hry, který se s tím, co se tu hrálo rok dva dozadu, vůbec nedá srovnávat. Nový trenér má zkrátka úplně jinou představu o basketbale. Z lidské stránky není samozřejmě problém, protože se už nějakou tu sezonu známe. Umíme si vyhovět. Je to spíš o každém jednotlivci, aby vnímal svou roli a dělal to, co se po něm chce. Zatím podle mě tým pracuje dobře, ale je před námi ještě hodně dlouhá cesta a prostor pro zlepšení.

V čem bude podle tebe tento tým jiný než ten předchozí?

Obecně se klade větší důraz na celoplošnou obranu, kterou budeme chtít dostávat soupeře pod tlak, aby mu v průběhu zápasu docházely síly. V útoku chceme mít rychlejší pohyb míče a hrát více týmově. Dřív se spoléhalo na individuality v tom smyslu, že se čekalo, že nás klíčoví hráči v důležitých momentech zachrání a podá s pomocí ostatních nadstandardní výkon. Teď chceme, aby to bylo o spoustě zapojených hráčů na hřišti a šesti sedmi dvojciferných střelcích. Chceme to mít v útoku barevnější a pestřejší.

Pojďme konkrétně k tobě. V přípravě dostáváš poměrně hodně prostoru a to ti určitě přibyla konkurence. Cítíš, že tvoje role v týmu roste?

Vnímám to podobně. Samozřejmě, že jsem nemohl první rok v Nymburce čekat, že ze mě bude klíčový hráč, tak to prostě nebylo. Každý na sobě musí pracovat a v průběhu několika sezon být trpělivý a vyčkat na svoji příležitost. Možná mi v letošní přípravě paradoxně pomohlo, že chyběli Jirka Welsch s Vojtou Hrubanem. Když trenér viděl, že umím trochu driblovat s balonem, tak mě z pozice 3 poslal na pozice 1 a 2, což mi strašně pomohlo. Víc jsem se potkal s míčem, mohl jsem tvořit pro spoluhráče. Když jsem byl v pozici ryzího střelce, tak mi tam třeba někdy spadlo dvacet bodů, nebo z toho byla taky nula. S tím jsem osobně moc spokojený nebyl. Teď je to ode mě vyrovnanější a spolehlivější a tak jsem vždy chtěl hrát. Toho se budu snažit držet, i když se borci vrátili z nároďáku. Uvidíme, jak to bude fungovat dál. Máme před sebou ještě nějaké přípravné zápasy, ty poměry minut na hřišti se možná ještě trošku změní.

Abychom jenom nechválili. Na jednom tréninku tady ve Slovinsku k tobě byl trenér Kemzura hodně důrazný, když se mu nelíbilo, jakým způsobem si řešil situace v obraně. Taková situace tě spíš nakopne, nebo dostane dolů?

Jednoznačně nakopne! Je vidět, že je to trenér maximalista, který bude chtít z týmu vymáčknout maximum nehledě na to, jaké má hráče. A pokud se mu nelíbí, že já, nebo někdo jiný, uděláme něco špatně, tak zastaví hru a celkem důrazně to vysvětluje. Mně se ale na něm líbí, že přitom hráče neshazuje a nehází přede všemi tresty. Já hodně respektuji kouče, kteří hráli basketbal, hráli ho na vysoké úrovni a jsou schopní hráči poradit. Třeba si ho vzít na tréninku bokem a pomocí nějakého drilu tu zápasovou situaci vytvořit a tomu hráči pomoci. Dneska si někteří trenéři myslí, že hráči stačí říct, ty ho musíš ubránit, nebo ty musíš skórovat, a jak to uděláš, to už je na tobě. Mně to nevadí, když na mě trenér zvýší hlas. Naopak si vážím, že má zájem o to, jak bych se mohl stát lepším hráčem.

vloženo: 21.09.2013 08:00 / přečteno: 9837x

Vytisknout článek

« Zpět