BÝT ASISTENTEM JE DOBRÁ VOLBA
Mohli bychom napsat Růžička III, protože v nymburských barvách působili nebo působí tři jmenovci. Tím prvním byl Jiří Růžička, zvaný Fialka, který dovedl Nymburk v památném finále proti Opavě ke stříbrné medaili v roce 2003, když v únoru vystřídal odvolaného Predraga Benáčka. Druhým je Miroslav Růžička, který v BCM v právě skončené sezoně vedl minižáky do 12 let a v mládežnickém basketbalu pracuje už hezkou řádku let.
Nově příchozí Lubomír Růžička, ještě v dubnu trenér Svitav, je vlastně tak trochu kombinací obou svých jmenovců. Bude totiž pracovat jak pro A-tým mužů, jako asistent trenéra, tak pro BCM (resp. NBK Basketbalovou Akademii) jako hlavní trenér juniorů do 19 let.
Před jedním z tréninků týmu U19 jsme si s Lubomírem Růžičkou povídali, jak se upeklo jeho angažmá v Nymburce, co bude jeho prioritou, když v průběhu sezonu bude vlastně sedět na dvou židlích a po určitou část sezony také na třetí židli jménem reprezentace ČR, kde bude rovněž druhým asistentem trenéra Ginzburga.
Lubomíre, co vás vedlo k podpisu smlouvy s Nymburkem?
Aspektů bylo více. Ve svých 28 letech to beru jednak jako sbírání zkušeností pod trenérem Kemzurou a za druhé pracovat pro tak skvělou mládežnickou organizaci s lidmi jako je Pavel Beneš, Michal Ježdík nebo Michal Franěk. Byla to pro ně dobrá výzva a nabídka, a jsem rád, že přišla.
Před touto sezonou vás Nymburk oslovil poprvé nebo námluvy trvaly už delší dobu?
Kontakt s Nymburkem byl v posledních dvou, třech letech intenzivnější, protože po každé sezoně proběhl telefonát, co bych říkal na angažmá. Zpočátku jsem odmítal, ale letos si myslím, že čas dozrál.
Po posledním utkání ve Svitavách jsem měl na stole čtyři nabídky v rámci Mattoni NBL – svitavskou, nymburskou a ještě dalších dvou klubů z NBL. Vzhledem k tomu, že jsem vzal pozici asistenta u reprezentace, tak jsem si nedokázal představit, že bych mohl k tomu jít do pozice hlavního trenéra týmu Mattoni NBL v novém působišti. V případě postupu na ME 2015, by to znamenalo, že bych chyběl na klubové přípravě dvakrát tři měsíce. V našich končinách není obvyklé mít v klubech široký coachingstaff a moje působení v reprezentaci by se tak podepsalo na kvalitě přípravy ligového klubu.
Poučil jste se třeba od trenéra Budínského, který se také snažil skloubit reprezentaci a tým Děčína?
Já jsem se poučil z vlastní zkušenosti, když jsem byl před dvěma roky u národního výběru Slovenska. Byla to zároveň moje první sezona v pozici hlavního trenéra Svitav. Tréninky vedl Pavel Miloš, vedl je dobře, ale přeci jen člověk pak přemýšlí, zda-li by výsledky týmu nebyly lepší, kdyby byl s hráči od začátku. Pamatuji, že jsme v prvních týdnech nehráli podle mých představ. To je ale pochopitelné, protože jsem nemohl svoje představy do hráčů „hustit“ po celou dobu přípravy.
Do Nymburka jdete jako druhý asistent A-týmu a trenér U19. Co bylo větší hybnou sílou rozhodnutí?
Kdyby přišla jen nabídka na práci trenéra u juniorů, nepovažoval bych jí za špatnou, protože práce s mládeží mě vždy naplňovala. Pokud se k tomu ještě přidá, že můžete pracovat po boku takového kouče, jako je Kestutis Kemzura, je to velice dobrá nabídka. Proto na otázku, co bylo větší silou, bych odpověděl, že to bylo 50 na 50.
V čem je pro vás zajímavé skloubení obou funkcí?
Jako trenér musím dělat rozhodnutí během utkání a je jedno, jestli to je reprezentace, Mattonka nebo junioři. Rozdíl je snad jen v náročnosti přípravy na jednotlivá utkání. Spolupráce s Kestutisem Kemzurou je zase krok v mé kariéře trenéra z hlediska sbírání zkušeností.
Z hlavního trenéra NBL jít do pozice 2.asistenta u týmu v NBL a trenéra mládežnického výběru by se mohl zdát jako krok zpátky. Vnímáte to stejně?.
Já si to nemyslím. Je hodně trenérů mládežnických týmů, kteří by pozici hlavního kouče u družstev ze spodní části tabulky nevzali. Podle mě je lepší pracovat v kvalitním mládežnickém centru. Tam pracujete s hráči, kteří jsou talentovaní, kteří mají vize, kteří mají sny a které můžete profilovat pro národní týmy mládežnické nebo budoucí seniorské. Dám příklad. Mike Krzyzewski také nepůjde do NBA, když ví, že pracuje v Duke s těmi nejlepšími juniorskými hráči.
Být druhý asistent v klubu, který aspiruje na Euroligu a zvlášť v mém věku, je dobrá volba a beru to jako krok dopředu, nikoliv zpátky. Budu pracovat s hráči, kteří hráli NBA, Euroligu nebo Eurocup… Možná v pětačtyřiceti bych se na to koukal jinak. Já ale stále potřebuji sbírat zkušenosti a pracovat sám na sobě.
Nelitujete svých předchozích rozhodnutí pracovat jako asistent nebo hlavní trenér v Mattoni NBL?
Co bude vaše priorita v práci pro nymburský basketbal?
S vedením klubu i sportovním ředitelem Michalem Ježdíkem jsme si řekli, že priorita bude juniorský tým. Ale budu se věnovat maximálně i týmu mužů. Když jsme už předběžně sladili tréninkové plány, vypadá to, že budu chybět maximálně na jednom tréninku áčka týdně.
Jak zkoordinujete hrací termíny juniorů a mužů?
Nebude čas jezdit s muži na jejich tripy po Evropě, ale v Česku bych měl zvládnout všechny zápasy. Nebude to moje první zkušenost. Podobný souběh jsem měl za svého působení v Prostějově, kdy jsem jako asistent Petera Bálinta trénoval ještě kadety U17.
Předběžně jsme se bavili, že budu dopoledne pracovat především se skupinou mladých hráčů, ať už BCM nebo A-týmu, na individuálních činnostech. Na odpoledních budu vést určité části tréninků a zároveň bych chtěl dávat hlavnímu trenérovi nějaké vlastní inputy. Detailněji budeme všechno probírat před začátkem sezony.
Není tajemstvím, že z kádru U19 odchází kvůli věku velká část klíčových hráčů. Nemáte obavy, že by se nemusely opakovat výsledky minulých let a lidé to budou dávat do souvislosti se změnou trenéra?
Já mám dlouhodobý kontrakt a věřím, že někdo nebude řešit jednu sezonu, i kdyby náhodou nevyšla. Já osobně bych družstvo juniorů nepodceňoval. Věřím, že ti hráči, kteří přechází do kategorie juniorů, převezmou otěže od odcházejících a stanou se nástupci bývalých lídrů. Myslím, že u mládeže by nemělo být jediným hodnotícím prvkem pořadí na konci sezony, ale práce, která se od začátku sezony do konce odvedla.
Při výčtu vašich povinností vlastně ve třech týmech se zdá, že volného času mnoho nebude…
No, skoro žádný (smích). Já jsem si ale udělal volný čas hned po sezoně. Šestého dubna jsme dohráli ve Svitavách a prakticky do 12.května jsem měl dovolenou, i když přerušovanou nějakými úkoly pro národní tým a basketbalovou federaci.
Basketbalový trenér, který je navzdory svému mládí velice zkušený. Ve svých 28 letech má za sebou 11 let trenérské praxe! V 16 letech ho v basketbalovém rozletu hráče zastavilo zranění kolena.
2003 – 2008 = trenér basketbalového centra mládeže Pardubice (U13/14)
2008 – 2011 = asistent trenéra BK Prostějov a trenér U16/17 Prostějova
2010 = basketbalová klinika v Barceloně (Messina, Reneses, Obradović)
V 19 letech byl hlavním trenérem týmu mužů BK Pardubice „B“
V 26 letech se stal historicky nejmladším hlavním trenérem Mattoni NBLKalendář
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 |