Pavle, co bys poznamenal k prodloužení své smlouvy v Nymburce?

Že jsem rád a tím bych asi začal (úsměv). O nové smlouvě, resp. prodloužení stávající, jsem se začal s vedením klubu domlouvat zhruba před měsícem. Chtěl jsem mít jistotu na delší dobu dopředu směrem k prvnímu horizontu konce kariéry.

Ty už jako myslíš na basketbalový důchod?

Asi tak. Já ho vidím za tři sezony ..., ale se spoustou proměnných na cestě. Každopádně jsme rád, že zde ještě další dva až tři roky budu moci zůstat a zkusit to posunout někam dál.

Napadá otázka, co a kam chceš ještě posouvat?

Někam za AEK Athény. V hlavě mi závěr zápasu leží jako kámen. Nebylo moc dní, kdy bych si na to nějakým způsobem nevzpomněl a už mi to docela začíná vadit. Jediný zdravý způsob, jak vyhnat nepříjemnou zkušenost z hlavy, je dostat se v příští sezoně o krok dál.

Motivaci basketbalového rázu víme. Jaký vliv na tvé rozhodnutí má koupě pozemku v Kersku 12 km od Nymburka?

Bylo to součástí mého rozhodovacího procesu. Přeci jen sbalit celý rodinný bleší cirkus a přesunout ho do jiné části republiky je složitý proces, byť třeba jen dočasně. Pokud bychom se přesouvali někam na Moravu, kde máme svoje rodinné vazby, nebo obecně dál odsud, směřovalo by to k tomu, abychom pozemek zase pustili. To nechceme, už jenom by mi to asi spoluhráči neodpustili, když tam nechali tolik potu (smích). My se chceme tady v okolí usadit a někam dojíždět, by bylo složité.

Ve svých dvaatřiceti přemýšlíš o konci kariéry a práci poté?
Já o konci kariéry přemýšlím od začátku kariéry. Nikdy jsem nebyl ten typ, který by basketbalu obětoval úplně všechno a který by neviděl jinou cestu. Chtěl jsem vždycky dělat školu a myslet i jinak. V posledním roce od svého zranění to tam začínám směřovat ještě o trochu více. Mám rozjeté akce ať už studijní nebo pracovní a víe přemýšlím o tom, co bych mohl a chtěl dělat.

Odrazilo se zranění v tom že jsi začal přemýšlet jinak?

Možná to trochu urychlilo a hlavně dalo prostor navázat na studia a další práci. Je pravda, že jsem o tom začal více uvažovat.

Pro spoustu hráčů je Champions League podstatnou hybnou silou jejich rozhodování. Jak je to u Tebe?

Po pravdě už by to pro mě nebylo zase tak podstatné. Ovšem pokud by Nymburk nehrál Ligu mistrů svědčilo by to i jiných možnostech klubu, asi by se tým skládal jinak. Prostě by to dávalo nějaké signály o kondici klubu.

Jsi rád, že k dohodě došlo ještě před dovolenou?

Ano, chtěl jsem to mít co nejrychleji vyřízené, abych na to nemusel myslet.

Nerezonovaly v Tobě i zkušenosti spoluhráče Vojty Hrubana před minulou sezonou?

Já nemusím vzpomínat jen na příhody jiných, mám i své. V minulých letech došlo k situacím, že jsem se vracel z mistrovství Evropy a neměl jsem angažmá a kolikrát jsem v létě čekal. Byl jsem v ní nerad už před tím, ale teď ještě rodina… Asi kdybych v ní byl sám, byl bych schopen jít do většího risku.