Proč jste se rozhodli zařadit Jirku Welsche do Olympijského magazínu?

Basketbal je olympijský sport, i když v něm v poslední době startují jen české hráčky. Víme, že finále basketbalu je ale jedním z nejsledovanějších dění na olympiádě. Jirka Welsch je v posledním desetiletí jedním z našich nejslavnějších basketbalistů. Usoudili jsme, že příspěvek s ním má v olympijském magazínu své místo. Jirku jsme oslovili a rozhodně nelitujeme.

Bylo to super, jedním slovem. Jirka je zkušený hráč, který má za sebou spoustu angažmá v zahraničí a je vidět, že má zkušenosti basketbalové i mimobasketbalové. Jednou z nich je komunikace s médii.

Mohl byste trochu představit rubriku, ve které bude Jirka Welsch vystupovat?

Rubrika „Můj den“ je o něco složitější, protože respondent musí sám provázet diváka svým dnem a to na něj klade větší nároky. Rozhovor není veden s reportérem jako obvykle. Respondent komunikuje vlastně jen s objektivem kamery. Potom tedy hovoří z obrazovky přímo k divákovi. Pohledem přímo do očí. Proto je takový způsob je náročnější než rozhovor třeba po zápase. A tohle Jirka zvládal bravurně.

Natáčení trvalo od výjezdu z Prahy necelý půl den. S Jirkou jsme měli sraz v deset hodin, vyjeli v devět z Prahy a končilo tréninkem. Vrátili jsme se po osmé. Natáčení trvalo 11 hodin, z toho 9 jsme byli s Jirkou až na malé přestávky.

Na co se mohou diváci těšit. Prozradil něco, co jste nečekal?

Určitě. Byl jsem překvapený tím, jak moc domácích prací si Jirka musí udělat sám a které to jsou, se dozvíme v pořadu. Zašli jsme s Jirkou do jeho oblíbené restaurace v Poděbradech, byli jsme s ním na indoor golfu. Byli jsme první televizní štáb, který Neno pustil na videorozbor před zápasem.

Překvapil vás Jirka po basketbalové stránce?

Ne, my jsme se ho na basket neptali. Nás zajímal jeho obvyklý den. Pochopitelně se o basketbalu mluví, protože Jirka je basketbalista, je tam trénink, ale žádná rekapitulace jeho kariéry. Spíše nás zajímali věci okolo. Vše se přizpůsobilo pohledu zastřešujícího názvu „Můj den“.

Těžko, kvalitního materiálu bylo hodně.

Když jste Jirku poprvé kontaktovali, jak reagoval? Byl vstřícný hned?

Vzhledem k tomu, jak nabitý cestovní program Nymburk má, bylo těžké Jirkovi vůbec zavolat v době, kdy je v Čechách. Ve chvíli, kdy jsme byli schopni si po telefonu promluvit, tak už to bylo v pohodě. Jirka byl velice vstřícný. Myslím, že u něj fungují zkušenosti ze zahraničních angažmá. Takový hráč více chápe, že jako úkolem basketbalového profesionála ve špičkovém klubu není jen házet míč do koše, ale že je vzorem pro mládež a že jeho význam pro sport je velký. To všechno si Jirka uvědomuje.  

Bylo to v sobotu to 19.ledna.