Shrňme v pár bodech přípravné období. Hráči se poprvé potkali poprvé v úterý 25.srpna tedy 39 dní před prvním ligovým zápasem (převedeno na hodiny: 937). Na prvním srazu chyběli tři čeští (Benda, Pumprla, Sokolovský) a jeden britský reprezentant (Lenzly) a také oba trenéři (Katzurin a Ginzburg). Naši užívali volna po nepovedené baráži, ostatní se účastnili ME v Polsku. Na tým čekal nový kondiční trenér Or Shvartz a trenér „suplent“ Orem Amiel, který si odskočil z Izraele pomoci svým krajanům a našemu družstvu v přípravě.

V prvnímu zápasu jsme nastoupili zhruba po 14 dnech v Benátkách při příležitosti otevření nové víceúčelové haly. Soupeřem byl Děčín a zápas byl zcela typický pro první utkání sezony prošpikovaný spoustou nepřesností. Domácím vrcholem byl dvoudenní turnaj ve Sportovním centru, který byl součástí oslav 80 let nymburského basketbalu. Zvuční soupeři nalákali do haly více než tisícovku diváků a ti určitě nelitovali, že přišli. Nymburk v obou zápasech proti Crvene Zvezdě i Albě Berlín uspěl a kromě vítězství v turnaji si individuální ocenění odnesl Ian Hanavan jako MVP turnaje. Zápasem proti BC Kolín se s týmem rozloučil Oren Amiel a druhou pětici zápasů odkoučoval Muli Katzurin se svým asistentem Ginzburgem.

Poslední pětice zápasů byla ve znamení velkého cestování. V autobuse hráči strávili hodně hodin jak na cestě do Německa, tak do Slovinska. V osmi dnech (od 22. do 30.září) odehráli pět zápasů s kvalitními celky. Jen v jednou z nich našel Nymburk přemožitele. Cenný skalp získal MBC Wiessenfels, který si na svých stránkách vítězství hodně cenil. „Český vícenásobný mistr porazil Albu Berlín i Fantomy z Braunschweigu, přesto naši Vlci slavili vítězství!!!“ Nikdo však přípravné zápasy nepřeceňuje, i když z hlediska týmové chemie je mnohem lepší, když počet vyhraných zápasů je vyšší než prohraných. Naši hráči dokázali v deseti zápasech nastřílet 874 bodů a obrana pustila 733 bodů. V průměru na zápas je skóre aktivní o 14 bodů.

Střeleckým lídrem přípravy se stal Ian Hanavan (průměr 12,7 bodů na zápas), který byl hlavním skórerem v utkáních proti oběma Euroligovým soupeřům (Alba a Olimpija). Čtyřikrát se stal nejlepším střelcem našeho týmu Ron Lewis (průměr 11 bodů na zápas) a dokázal, jaká by měla být jeho role v družstvu. Potěšující bylo, že třikrát se stal nejlepším střelcem Pavel Slezák, který se ještě společně s Arturem Lee dostal v průměru nad 10 bodů. Pavel Slezák dal rychle zapomenout na zranění ve druhém zápase reprezentačního výběru. Snad si svými výkony řekl o větší minutáž v příštím ročníku. Podkošový prostor již tradičně ovládali Petr Benda a Radek Nečas. Prvně jmenovaný nastřílel v deseti zápasech 92 bodů. Jediným černým puntíkem bylo zranění Ládi Sokolovského, ještěže to byl pouze výron bez poškození šlach a vazů.