A tým | Mattoni NBL - 14.10.2006

Na sever Čech jsme odjeli jako jednoznační favorité a také jsme se tak od vstupu do haly chovali. „Jednoznačně jsme podcenili soupeře. Už rozcvička probíhala bez koncentrace,“ začal hodnocení Jiří Zídek. Naši hráči pod dojmem vítězství nad Prostějovem nedali do zápasu všechno. Díky malé koncentraci jsme nepřesně rozehrávali (15 ztracených míčů za zápas), v obraně jsme hráli na polovinu svých možností a nekomunikovali jsme mezi sebou. Nevycházely nám ani útočné signály. Domácí hráči rozpoznali, že naše soustředění není dobré a dokonale toho využili. Velice dobré individuality se daly do služeb kolektivu a začínaly nás postupně rozebírat. O naší hře bez dalších komentářů vypovídá 52 obdržených bodů na poločas. Jen pro srovnání. Prostějov nám dal za celý zápas jen o 11 bodů více!!

V první čtvrtině neuběhla ještě ani první minuta a Ústí mělo na svém kontě 4 body, my nulu a dvě ztráty míče. Po dvou minutách jsme se sice dostali do jednobodového vedení, ale za další dvě minuty jsme byli opět ve ztrátě (14:19) a z ní jsme se nevymanili ani do konce čtvrtiny. Na začátku druhé části hry jsme byli aktivnější my a vyhnali jsme náskok až na šest bodů (41:35 – 16.minuta). Jenže bojující domácí se nechtěli vzdát a na každé naše dva body odpověděli čtyřmi. Ještě neskončila 17.minuta a bylo vyrovnáno. Do konce poločasu ještě domácí navýšili svoje vedení na pět bodů. Atmosféra o poločasové přestávce v naší šatně by se dala krájet: Hlavní slovo měl Muli Katzurin a rozhodně své svěřence nechválil. Především počet obdržených bodů byl hlavnímu kouči trnem v oku. Ještě 10 minut však trvalo, než naši hráči pochopili, že se  Ústí opravdu neporazí samo. Kolektivní duch domácích byl cítit i ve třetí čtvrtině. My jsme sice za necelé tři minuty vyrovnali, ale pak jsme dvě minuty jen ostřelovali z dálky koš domácích a chytla se až střela Diaze z perimetru. Psala se polovina 26.minuty a po Guillermově trojce jsme prohrávali „jen“ o 4 body. Henry sice dvěma trestnými hody vytáhl náskok na 6 bodů, ale dvě dobré akce Nymburka na jejím konci byl Rančík, znamenaly další přiblížení obou bodových stavů. Oba zmiňovaní hráči se ještě do konce třetí čtvrtiny postarali dvěma trojkami o vyrovnání. Na tabuli svítilo pro domácí lichotivých 73:73 a šlo se do poslední čtvrtiny. Do ní jsme měli výborný vstup. Po pěti koších v řadě jsme utekli na deset bodů rozdílu a soupeř, který měl užší kádr, začal pomalu rezignovat. „V závěru se projevil náš širší kádr i výborná fyzická připravenost,“ vypíchl zlomový prvek zápasu Jiří Zídek. Domácí sice stáhli naše vedení na sedm bodů, ale dvě trojky Diaze v pravý čas pomohly k potvrzení role favorita. „Více než jsme chtěli, jsme spoléhali na střelbu z dálky. Je vidět, že na musíme ještě hodně zapracovat na hře pod košem,“ vytýčil úkoly dalšího období Zídek. „Náš tým se ještě do takové situace nedostal. Věřím, že průběh tohoto zápasu bude pro naše kluky velkým ponaučením,“ doufá Vratislav Šístek.