A tým | Český pohár - 31.01.2007

Do Děčína jsme odjížděli s poměrně dobrými vyhlídkami. Důvodů bylo hned několik. S Děčínem jsme naposledy prohráli v lednu roku 2003 anavíc mnoho hráčů z děčínského celku nebylo úplně v ideálním zdravotním stavu. Soukup podstoupil v úterý operaci kolene, Sanders měl na začátku týdne poraněný kotník, Houška bral antibiotika, Mulligan a Balík měli virózu a Houser oteklé koleno. Sestava hodná polního lazaretu. Jak prozradil trenér Budínský, v pondělí děčínští trénovali v pěti lidech. My jsme přijeli do Děčína v plné sestavě, nechyběl ani Matěj Sýkora. Nutno podotknout, že nakonec v děčínském dresu z výše jmenovaných nenastoupil pouze Houser.

Zápas byl v tisku prezentován jako „šlágr“ a rozhodně jím byl. V některých momentech připomínal lednový zápas s Děčínem na našem hřišti. Skóre bylo chvílemi vyrovnané, nicméně tentokrát Děčín vedl pouze na začátku utkání. To mu ovšem nezabránilo v tom, aby se mnohokrát v průběhu hrací doby přiblížil nebezpečně k našemu bodovému stavu. V takovýchto chvílích se ale vždy ukázala naše zkušenost a vyzrálost našich hráčů, protože vždy během pár minut vrátili na ukazatel skóre alespoň rozdíl osmi bodů.

Utkání začali děčínští a po vyhraném doskoku nám Houška uštědřil první dva body z pod koše ze svých celkový šesti za zápas. Nutno ovšem podotknout, že Houška vynikal v jiné činnosti – v doskakování, kde nasbíral 4 útočné a 6 obranných doskoků za zápas. To bylo na poměrně dlouhou dobu vše, co se na útočných polovinách obou družstev událo. Další koš v podobě šestky padl až z rukou Ládi Sokolovského v čase 1:33 po osobní chybě Pavla Miloše. Do té doby se oba soupeři snažili seč jim síly stačily, ale míč vždy vyklouzl z obroučky. Poté byl téměř na minutu opět klid a dále pak začal úřadovat Levell Sanders. Téměř v polovině 3. minuty dal své první dva body z celkových jednatřiceti. Sanders byl jediným hráčem z celého děčínského týmu, kterého jsme nezvládali bránit tak jak bychom si představovali. Dále celý poločas pokračovalo již výše zmíněném dotahování skóre Děčínem a naše následné úniky od možnosti nechat Děčín srovnat. První půle nakonec skončila 42:43. V první půlce stojí určitě za zmínku výkony Rado Rančíka (15 bodů a 7 doskoků do poločasu), Montyho Macka (6 bodů – trojky 2/2), Ládi Sokolovského (8 bodů) a na doskoku Pavla Englického (4 útočné a 1 obraný).

Po důrazné přestávkové domluvě v šatně se nymburský tým vracel na hřiště rozhodnutý si nenechat nastřílet takové množství bodů jako v první půlce zápasu. Trenér Katzurin  mohl být spokojen pouze chvíli. Povedlo se nám sice ubránit Sandersův dvoubodový pokus, ale ten si ho po půlminutě opravil pokusem dalším – bohužel tříbodovým a úspěšným. Sanders se začínal rozjíždět na stejný bodový příděl jaký nám uštědřil v první polovině (16 b.) a tak se Muli Katzurin snažil najít vhodného obránce. To se ovšem přespříliš nevedlo a tak se nám povedlo zastavit děčínského dirigenta až pátým faulem v 36. minutě, po kterém se musel odebrat na lavičku a jen smutně koukat na to, jak si jistíme naše vítězství a otevíráme si tímto dveře do Final Four Českého poháru.

Z individuálních výkonů stojí za jistě zmínku výkon Rada Rančíka, který si na své střelecké konto připsal 33 bodů a na konto doskoků si udělal 10 zářezů. V dobrém světle se ukázal Monty Mack (16 bodů). Klasický dobré výkony Gorana Savanoviče a  Ládi Sokolovského není třeba zmiňovat. Na závěr je určitě zajímavé poznamenat, že všichni naši hráči, kteří zasáhli do hry si připsali alespoň jeden doskok – celkově jsme jich měli o více než třicet procent více, než domácí tým.

 Body: Sanders 31, Futo 12, Jirák 11, Houška J. 6, Mulligan 6, Houška P. 4, Panáček 4, Miloš 4 – Rančík 33, Mack 16, Sokolovský 14, Beneš 12, Savanovič 10, Englický 4, Votroubek 3 střelba 3b: 25/7:21/8 střelba 2b: 39/17:46/22 doskoky:34:45 5 chyb: Sanders (36. min.) čtvrtiny: 20:26, 22:17, 21:29, 17:20